Asus Crosshair V Formula – nejvyšší základ pro Bulldozer | Kapitola 8
Seznam kapitol
Dnešní recenzí pokračujeme v řadě testů nových základních desek s čipsetem AMD 990FX určených pro nové procesory AMD FX architektury Bulldozer. V testu tentokrát najdete opravdu výživnou kapitolu s přetaktováním, v němž se nám hodně dařilo. Tahle deska se výrobci opravdu povedla, patří k top produktům na trhu.
Na obrázku vidíme napájecí okruhy desky. Červeně je označena kaskáda napájení procesoru. Ta je tvořena deseti (6+4) fázemi z LFPAK mosfetů společnosti NXP. Šest fází napájí procesor zbylá čtveřice pak CPU-NB (paměťový řadič a další obvody). Další dvě fáze ze stejných mosfetů napájí severní můstek čipsetu, ty jsem označil oranžově. Růžově jsou zvýrazněné napěťové kontroléry. Žlutě jsem zvýraznil fázi napájení jižního můstku a modře dvě fáze napájení pamětí. Poslední barvička – zelená, pak patří napájecím konektorům desky.
Napájení Digi+
Na rozdíl od před časem testované high-endové desky, využívá tato řešení mnohem levnější. Také ho výrobce nenazývá Digi+ Extreme Engine, ale pouze Digi+. Jsou zde použity součástky a řešení střední třídy, stejné jako u desek pro Intel a jeho architekturu Sandy Bridge. To nám také naznačuje, kam budou nové procesory AMD FX patřit. Hlavní kontrolér vpravo dole (zde Chil) ovládá každou jednotlivou fázi zvlášť. Každá fáze se skládá z vlastního Driveru (jsou umístěny na druhé straně PCB) a výkonové části. V tomto případě lze každou fázi ovládat zcela nezávisle na těch ostatních, to se sice může zdát jako dobré, ale k čemu? K dynamickému vypínání a zapínání fází (EPU).
Abyste měli jasnější představuj, jak vypadá jednotlivá fáze, je zde horní obrázek. Fáze digitální se skládá ze stejných komponent jako fáze analogová. Hlavní je řídící člen – Driver. Dále pak horní a dolní (Hi a Lo) mosfet, společně s pasivními prvky – kondenzátorem a cívkou. Na obrázku už vidíte druhou verzi představenou na deskách pro Sandy Bridge. Tam jsou oba mosfety a cívka zdvojené a Driver je samostatný. To přináší samozřejmě stabilnější chod, vyšší proudy a menší rozložení zahřívání do více prvků než jednoho jediného nebo dvou. I když nejde o DrMOS nebo CanPAK mosfety, stále jde o vyšší standard používaný i na grafických kartách vyšších tříd. Nyní se podívejme na napájení částí dnešní desky v detailech:
Procesorová jádra napájí deset sestavených z LFPAK mosfetů. Maximální proud, jež obvod může teoreticky dodat do procesoru, je 500 A. Mosfety doplňují kvalitní kondenzátory od společnosti Fujitsu. Na zadní straně PCB je pak umístěno pět Driverů a další mosfety.
Paměti jsou napájeny obstojně. Jde o dvoufázový obvod ze stejných prvků , jako jsme viděli u CPU. Každá fáze se skládá ze dvou mosfetů (Hi a Lo) TrenchMOS od NXP, kondenzátorů a cívek. Oba okruhy řídí samostatný kontrolér uPi P6203B.
Severní můstek (PCI-E rozhraní) si zasluhuje patřičnou pozornost i v napájení, jde o stěžejní prvky pro stabilní přetaktování. Napájení je řešeno stejně jako u napájení procesorových jader nebo pamětí. Jde o jednu fázi sestavenou z TrenchMOS mosfetů s vlastním jednoduchým kontrolérem. Obvod doplňují cívka a kondenzátor. Druhý obrázek ukazuje napájení můstku jižního. Ten napájí pouze jeden jednoduchý mosfet od Niko-Sem (s nápisem NIKOS na pouzdru).
Hlavní PWM kontrolér je osazen Chil CHL8318, i když se zdá jako z produkce Asusu. Jde o osmi-fázový kontrolér splňující poslední standardy. V tuto chvíli už je jasné, že deset hybridních fází je zdvojených pět, jež řídí tento kontrolér. Druhý obvod na obrázku pochází z produkce společnosti uPi a jde o Driver, který je v obvodu použit.
Na fotografiích vidíme dvojici mosfetů v pouzdru LFPAK. Jde o produkty společnosti NXP v licenci Phillips. S těmito prvky se setkáváme hodně často, uvidíte je na grafických kartách, desítkách různých základních desek. První má teoretické maximum 70 A, druhý 50 A. Se správně dimenzovanými cívkami by se dalo dosáhnout i hodnot blízkých maximu.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
