Počítače a jejich úhlavní nepřítel: Kam s teplem? | Kapitola 5
Seznam kapitol
Za největšího nepřítele elektroniky považuji teplo. Pravda, přepětí anebo působení domácích mazlíčků dokáže zničit elektroniku skutečně epickým způsobem, hodným fotografování a sdílení toho děsu na sociálních sítích. Teplo ale ničí elektroniku stále, systematicky a metodicky a v celkovém součtu je podle mě zabijákem číslo jedna.
Většina moderních počítačů nepočítá s trvalým zatížením, zvláště notebooky. Ale i stolní PC na tom nemusí být úplně dobře, když většinu jejich objemu vyplníte výkonnými grafikami a disky. V takovém případě nezřídka nestačí ani přidat ventilátory, stroj se musí zamontovat do opravdu velké bedny a chlazení se musí řešit velmi komplexně. Viděl jsem zajímavé konstrukce, například stroj určený pro mining, který rafinovaně zavěšoval grafiky do prostoru, aby kolem nich bylo co nejvíce místa a navzájem se mezi sebou neohřívaly.
Řada speciálních konstrukcí, jako ASICy, ale k chlazení přistoupí zcela brutálně, prostě využijí vysokorychlostní ventilátory a procpávají vnitřkem zařízení vzduch takovou rychlostí, že by to snad stačilo ke vzletu. Jejich jekot je prostě šílený.
Takovou věc nelze mít doma, prostě to nejde. Určitý výkon se nedá civilizovaně uchladit, potřebujete něco dost neobvyklého. Měl jsem známého, který ohříval ztrátovým výkonem svého počítače rybičkám vodu v akváriu. Já si doma odpadním teplem přitápím. Někdo, kdo má výkonnou výpočetní farmu, si podle mě dokáže vytopit celý barák a případně s tím vytopí i skleník.
Kam s tím zatraceným teplem? Jak se ho zbavujete vy?
