Test: 7 statečných, aneb chladiče pro Pentia 4

Již několikrát jsem na tomto webu říkal, že moderní vysoce taktované procesory jsou žrouty proudu par excelence. No a protože nevykonávají žádnou mechanickou práci, je jejich tepelný výkon téměř totožný s tím, co do nich z elektrárny pošlete. Ztrátový tepelný výkon v řádu 60 až 100W je tedy v tomto oboru úplně běžný...

S příchodem Pentii 4 (v provedení Socket 478) se problémem chlazení začali u Intelu zaobírat opravdu důkladně.

i Zdroj: PCTuning.cz

Předpokládanému tepelnému toku odpovídaly i nové specifikace chlazení. Chladič je v tomto systému zasazen do rozměrného doku (retenčního modulu), který je napevno přichycen k desce. Základna pasivního radiátoru může mít až 80 x 70mm, výšce se meze nekladou. Poznámka: že Pentium 4 vyžaduje pro svou funkci slušný 300W zdroj, to ani nemusím říkat.

Insider: chladiče pro Pentia 4 - geniální... ale Joro: Specifikace upevnění chladičů procesorů P4 / Socket 478 si hned od začátku vysloužila mnoho pochvalných slov. Ukotvení i obrovských chladičů je robustní a extrémně spolehlivé, ještě jsem se nesetkal z případem, že by chladič přestal plnit svou funkci, protože prasklo ukotvení... I zde se však časem objevily problémy. Ty vyplynuly z toho, že tlak spony chladiče na ukotvení bývá tak silný, že prohýbá desku pod socketem. S tím se počítalo, mělo se však jednat o pouhé propružení sklolaminátu PCB základní desky. Bohužel - stává se čím dále častěji, že prohnutí desky je trvalé, a co je horší, bývá i poměrně značné (až 3-4 mm). i Zdroj: PCTuning.cz ...zdrojem problémů bývají plastové "špunty" v rozích upínacího doku (nejvíce vyčnívají) Tento problém způsobuje, že nahrazení starého chladiče jiným často není možné, nový chladič si prostě sedne na původní plastové "lože", protože Socket s procesorem je trvale posunutý níže. Pokud počítáte s výměnou chladiče ve starším systému, ověřte si jestli nejste tímto postiženi! PCtuning tip - co může pomoci: výměna původního plastového doku za jiný, použití speciální výztuhy pod základní deskou (někdy montováno standardně), použití jiného chladiče (o menší základně, s vybroušenou základnou atd.), případně úprava základny chladiče spočívající ve vybroušení míst, kde se chladič o modul opírá (většinou se jedná o oblast nad plastovými "špunty"). Občas je možné vyčnívající hlavičky špuntů prostě odříznout a nechat v nožičkách modulu pouze pojistné kolíčky - vždy musíte pečlivě posoudit, jestli se vašim zásahem nesníží funkčnost ukotvení. i Zdroj: PCTuning.cz některé alternativní chladiče jsou dodávány i s novým dokem řešícím výše zmíněný problém (viz. ukotvení chladiče GlobalWin WBW76)

Testovací sestava

Aby to chladiče neměly tak jednoduché, vzal jsem energetického žrouta ze staré školy, Pentium 4 2 GHz (jádro Willamette, 0.18um), které v základu spotřebuje asi 95W. Taková spotřeba mě ovšem neuspokojila. Změnil jsem proto násobič na 16x a frekvenci FSB zvýšil na 137 MHz. Výsledná frekvence 2191 MHz při napětí 1,85V dává už o něco přijatelnějších 115W (pokud chceme simulovat jak budou topit například budoucí Pentia4 nad 3GHz).

Vše je testováno na desce Asus P4S8X, jejíž recenze zde bude zanedlouho. Zdroj: jako standardně Enermax EG365AX-VE FMA, 353W, 32A na 3,3V a 5V, 26A na 12V větvi, aktivní PFC.

Jako tepelně vodivou pastu používám klasickou bílou s kysličníky kovů, a to z těchto důvodů:
a) je velmi levná, dvě balení (tak asi na 30 Pentií 4) stojí ani ne stovku
b) je relativně tekutá, takže dobře zaplní většinu mezer
c) dosahuje výborných výsledků
d) s postupem času ani s vysokými teplotami se neztrácí

Můžete namítnout, že jsem měl použít Artic Silver. Ano, to jsem mohl, ale tato pasta stojí víc než některé z testovaných chladičů, což se mi zdá značně nepřijatelné. Druhým argumentem by mohla být pasta Titan TTG-S104. Ta je, přestože je stříbrná, relativně levná a výrobce u ní uvádí značnou tepelnou vodivost. V praxi je tato pasta ale úplně k ničemu, protože obsahuje velké částice (nějaká špína?) a při srovnání s bílou pastou dosahuje výsledků horších až o pět stupňů (měřeno na Willamette 2 GHz), navíc se po čase ztrácí.

Všechny chladiče jsou testovány mimo skříň. Důvodem je, aby měly dostatečný přísun chladného vzduchu a projevily se tak lépe rozdíly mezi jednotlivými typy. Při umístění ve skříni je nutné počítat s několika stupni teploty navíc.

Jak hodnotíme?

Kritériem pro hodnocení je, jak jinak, teplota. Na výše zmíněném systému měřím minimální teplotu v klidu a maximální po spuštění BurnK7. Vše je zaznamenáváno nejnovější verzí Motherboard Monitoru s DLL knihovnami pro podporu čipsetu SiS648, na kterém je Asus P4S8X postaven.

Pro měření sice používám interní čidlo desky, Asus ovšem hlásí teploty hodně pod reálem - při zapnutí má procesor jen 30 stupňů, což je evidentní nesmysl. Z měření na Intel desce vím, že v reálu je to tak 42 až 45 stupňů, proto jsem v tomto případě použil kompenzaci +12 stupňů.

Druhým kritériem je pochopitelně hluk. BOXované chladiče Intelu v tomto případě stanovily laťku hodně vysoko a mě proto hodně zajímalo, zda budou testované chladiče o něco lepší. Každý chladič dostal známku 1 až 5, kde 1 je téměř neslyšitelné, 2 velmi tiché, 3 slyšitelné, 4 hlasité a 5 nesnesitelné.