Zakázková prácička – dvě skříně Battlefield přímo pro EA | Kapitola 6
Seznam kapitol
Na téma Battlefield 3 se dnes podíváme trochu jinak – nikoliv očima četaře Henryho Blackburna, ale mistra svářečky Stoobiho, který měl za úkol vyrobit pro Electronic Arts dvě skříně sloužící k prezentaci tohoto herního trháku. Projdeme si celou stavbu od náčrtků až po finální spuštění. Pohodlně se posaďte, tohle jen tak někde neuvidíte.
A přichází na řadu také druhá a konstrukčně odlišná case. Ponese nejenom barvy, ale také prvky ruské armádní techniky, jelikož právě tak znělo zadání. Od začátku jsem si byl jistý, že odlišnosti by měly být patrné už od konstrukce samotné, protože ta sama o sobě navozuje celkový styl.
A jelikož ruská technika povětšinou působí jakýmsi robustnějším dojmem, volil jsem konstrukci o dost širší, než v případě U.S. verze, bylo však ubráno na výšce celé case. Hloubkově jsou pak v podstatě srovnatelné. Jak už jsem ale zmiňoval někde v úvodu, tak materiál byl použit stejný, tedy ocelové L-profily. Výrazněji se však uplatnily profily 30×15, které je následně možné jen osadit bočnicí a není třeba dalších výztuh.
Musím také prozradit, že v tomto případě není z těchto profilů vyrobena úplně kompletní konstrukce, protože na vrchní část jsem využil zbylého obrobku z dřívějšího projektu. Ten jsem v minulosti musel vyřadit díky špatným rozměrům, nyní se výborně hodil. Jedná se o 3mm ocelový perforovaný plech (perforace kulatá 3 mm). V ní jsou zasazeny masivní výklopná madla pro přenášení, což ve výsledku vytváří opravdu pevný a robustní základ.
Podle návrhů, které jsem předkládal společnosti EA ke schválení, měly být v přední části usazeny hned dva 120mm ventilátory vedle sebe. Upřímně přiznávám, že i podle nich byla nastavena šířka case. A i tímto směrem se také vydaly první úpravy, kdy bylo na pořadu dne vytvořit kryt pro tyto ventilátory. Bohužel zpětně mám pocit, že se jednalo o nějakou tvůrčí krizi, jelikož se držák nepovedl nejenom konstrukčně, ale především designové. Na vysvětlenou musím také říci, že BT02 jsem rozhodně nezačal konstruovat až po dokončení BT01. Obě konstrukce vznikaly v podstatě souběžně a v okamžiku dokončení výše zmíněného rámečku jsem BT02 odstavil do kouta a čekal na další inspiraci.
Ta následně přišla (naštěstí) a mohlo se pokračovat. Držák jsem odřezal pryč a stejně tak ještě několik detailů původního konceptu. Jako další typ materiálu jsem sáhl po lístečkovém (protiskluzovém) plechu, který je zajímavý svojí strukturou a navíc výborně odliší materiálový styl od BT01. Z tohoto materiálu jsem vyrobil v první fázi přední klopený nárazník a dále si s ním pak hrál. Chtěl jsem totiž docílit zakulacenějšího čela, než má BT01, čemuž byla inspirací právě i moderní technika ruské armády, nejvíce asi tank T72.
I zbylý prostor předního panelu bylo nutné zaplnit a to především funkčně, takže jsem si přibližně dvě tři hodiny hrál s kusem plechu, který se postupně ohýbal, řezal a svařoval, až vzniklo to, co vidíte na fotografiích. V rámci panelu byla zapuštěna nenápadná kaplička pro ovládací panel, ale také masivní rám sacího otvoru pro přední ventilátor. Vše bez ostrých hran a ohybů.
Takto postupně a „za chodu“ se měnila původní koncepce a design celé skříně, zachovány byly jen proporce. I přesto jsem pořád nějak nebyl spokojen. Pro představu musím říci, že jsem během cca pěti dní práce na této části skříně navrhl a vyrobil hned čtyři různé čelní panely, které se mi vždy chvíli líbily a za chvíli zase ne. Ten, který je vidět na fotografiích byl druhou variantou. Když ale nyní koukám na finální fotografie a vzpomenu si na fázi výroby, tak si myslím, že jsem zvolil správně a celková koncepce se mi k zadané stylizaci hodí.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
