25 let českého internetu a jak jsem s ním začínal já
i Zdroj: PCTuning.cz
Internet Článek 25 let českého internetu a jak jsem s ním začínal já

25 let českého internetu a jak jsem s ním začínal já

Michal Rybka

Michal Rybka

17. 2. 2017 03:00 28

Seznam kapitol

1. Z domu do celosvětové sítě 2. Když byl ještě dopis komfortnější než e-mail 3. Internet pod DOSem 4. Bez cenzorů, moderátorů a špehování... 5. a bez dark webu 6. Anarchie let devadesátých

Český internet zažil v pondělí 13. února 2017 svoje pětadvacáté narozeniny. Nedíval jsem se na to jako na přelomovou věc – před pěti lety měl dvacáté narozeniny, za pět let bude mít třicáté. Přesto jsem se díval se zájmem na stream přednášek z ČVUT. Ostatně – jak lépe oslavit pokroky internetu než tím, že si vychutnáte kvalitní videostream bez záseků?

Reklama

Nikdy jsem nebyl „síťově pozitivní“ a organizacím, prosazujícím myšlenku celosvětového propojení, jsem příliš nerozuměl. Neříkám, že byly špatné či nesrozumitelné, jejich vize je prostě jiná od mých vizí, které se zabývaly spíše umělou inteligencí. Do značné míry byla jejich vize dlouhodobější a mnohem rozsáhlejší, osobně jsem přínosy internetu pochopil poměrně pozdě.

Raný internet byl šíleně dřevní. Nepředstavitelně dřevní, takže koncepci celosvětové obousměrné komunikace chápali především vědci a technici, jako je Jan Gruntorád. Jako student jsem vnímal komunikaci převážně jako jednosměrnou, měl jsem zájem o knížky, filmy – asi jako běžný konzument. V počátcích internetu ale přenos dat nebyl zrovna ideálním médiem – a vůbec jsem nechápal zpětný kanál, tedy proč se otevírat světu a něco do něj odesílat.

Protože jsem neměl ani vlastní počítač, nerozuměl jsem ani výhodám digitální distribuce softwaru. Možná bych tomu nerozuměl ani s vlastním počítačem: Popravdě je to celkem pochopitelné, protože v letech 1994-1996 se hry vešly na jedno až na více CD – a to se přes 14,4 kbaud tahá vážně hodně špatně. Zvlášť v situaci, kdy máte analogovou sdílenou linku, kdy musíte přes den zavěšovat, jinak zabijete nějakého důchodce v činžáku, který sdílí stejnou linku a potřebuje si zavolat záchranku. A rozhodně naštvete všechny další ostatní uživatele sdílené linky.

By Wilton Ramon de Carvalho Machado - Own work, CC BY-SA 3.0, Link
i Zdroj: PCTuning.cz
By Wilton Ramon de Carvalho Machado - Own work, CC BY-SA 3.0, Link

Vědci – zvláště počítačoví vědci – ale chápali nutnost obousměrného přenosu dat. Pochopili, že trvalé datové propojení je jediný způsob, jak konzultovat problémy, předávat si soubory a to velmi rychle, bez nutnosti čekat na poštu, která byla dříve jen o něco málo více zamrzlá, než je dnes. Když jsem psal v 80. letech do USA a prosil jsem Freda Cohena o kopii jeho knihy Computer Viruses, vyžadovala odpověď téměř rok (do čehož patrně spadal i pokus STB a FBI o odhalení případné nevhodnosti této komunikace, což muselo být šíleně vtipné, jelikož šlo o matematickou knihu).

Vědci pochopili, že pokud chtějí opravdu spolupracovat, musí zrychlit a zjednodušit komunikaci. Jejich enormní požadavky na rychlost komunikace, její objem, na potřebný procesorový výkon a tak podobně patří mezi zásadní stimulátory rozvoje internetu. Před tím, než uživatelé objevili digitální Klondike v podobě hledání bitcoinů, rozjel se velmi inspirativní projekt SETI@Home (1999), který dovolil „využít volnou kapacitu vašeho PC“ k analýze signálů mezihvězdných civilizací. Před tím, než lidé a firmy objevily, že „volný“ výkon PC vlastně není až tak volný a spolupráce na projektu je stojí peníze za připojení a za elektřinu, věnovali dobrovolníci projektu dva miliony let strojového času.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama