Dokonalá bezdrátová budoucnost versus dnešní „wireless“ | Kapitola 4

Nedávno se mi do rukou dostal další pokrok bezdrátovosti, totiž bezdrátové harddisky. Takový disk je vybaven Wi-Fi, někdy i vlastní baterkou, takže ho lze provozovat kdekoliv. Myšlenka, že byste mohli ze svého desktopu či laptopu nahrávat data do disku, který stojí někde na skříni, je jistě velmi lákavá. Tedy alespoň teoreticky. Problém je ale ve dvou věcech: V datové propustnosti a ve způsobu, jakým je celá tahle legrace udělaná.

Jednou zvláštností, které jsem si v popisu disku všiml, byla „možnost připojení až pěti klientů najednou“. Připojení více zařízení k jednomu disku je absolutně super, to z něj dělá svého druhu NASku – dokonce bezdrátovou NASku, což je ještě více super. Teprve při benchmarkování jsem ale pochopil, jak se výrobce dopracoval k číslu pět: Je to maximální počet klientů, kteří ještě mohou bezproblémově streamovat video. Pokud tento disk připojíte klasicky, přes USB 3.0, zvládne zabudovaný 2,5" harddisk pohodlně 120 MB/s. I to některým může přijít málo (externí SSD Samsung T1 zvládne 450 MB/s a 120 MB/s dává i s velmi malými soubory).

A teď si představte, že vezmete zařízení, které zvládne 120 MB/s, zapnete ho v bezdrátovém režimu a náhle vidíte pokles rychlosti na „zdrcujících“ 3-5 MB/s. A to v lepším případě, při čtení. Při zápisu se klidně dostanete na reálných 1,5 MB/s. Tak takový výkon jsem viděl naposledy v okamžiku, kdy jsem zapojil starodávný IBM Microdrive do opravdu extrémně špatně udělaného notebookového Compact Flash slotu, který byl připojen patrně přes USB 1.1. Díky tomu vím, že 1,2 MB/s pro streamování videa stačí, pokud tedy nechcete s diskem dělat zároveň nic dalšího. Jenomže tady se nebavíme o muzeální technologii staré 15 let, ale o technologii zcela současné!

Dobře. Pravdou je, že 1 MB/s na video stačí a pravdou taky je, že bezdrátový disk vám dovolí sledovat video na mobilu, tabletu i laptopu kdekoliv v místnosti. Výrobce nás upozornil, že disk zvládne maximálně pět klientů, takže 5× 1 MB/s je 5 MB/s, měření je správné. Pozorujeme reálné a výrobcem očekávané chování. Pravděpodobný očekávaný způsob použití je ten, že si přes USB 3.0 na disk nahrajete obsah a pak ho na ostatních zařízeních bezdrátově streamujete, na což jeho bezdrátové výkony stačí. Disk ale dovoluje i nahrávání obsahu z tabletů a mobilů, což je super pro zálohování a pro sdílení dat – a tam už jsou jeho výkony značně omezující. Pro práci s velkými objemy dat je to opravdu hodně málo, bezdrátové zálohování se svojí rychlostí blíží například zálohování na cloud. Myšlenka, že by podobný disk měl pouze bezdrátové připojení, mi přijde značně šílená.