Test pamětí DDR500 pro platformu AMD | Kapitola 7
Seznam kapitol
Paměti jsou dnes jednou z nejdůležitějších částí systému. Závisí na nich nejen výkon sestavy ale hlavně stabilita a tím i spolehlivost celého systému. Proto jsme se rozhodli připravit tohoto průvodce výběrem pamětí, který by vám mohl být nápomocen v rozhodování, které paměti vybrat pro váš počítač. V tomto testu naleznete až na jedinou vyjímku moduly DDR500, které můžete nově využít na platfromě AMD i bez přetaktování.
V této kapitole se podíváme jak si zmiňované moduly stojí po stránce výkonu, což je většinou hned druhé nejdůležitější kritérium, hned po ceně, podle kterého uživatelé komponenty nakupují. Zde uveřejněné grafy berte však pouze jako orientační srovnání výkonů modulů, výsledky se mohou podstatně změnit podle použitých procesorů a základních desek. Pro srovnání však stačí. Všechny zde uveřejněné grafy byly naměřeny s procesorem Athlon 64 4000+ v revizi "E" a základní deskou DFI s chipsetem nForce4 Ultra.
Hardware | |
| Procesor | AMD Athlon 64 4000+ (2400MHz, San Diego - 90nm) |
| Chladič CPU | Box |
| Paměť | - |
| Základní deska | DFI nF4 Ultra-D |
| Zdroj | Enermax 485W |
Software | |
| Operační systém | Windows XP Professional SP2 |
| DirectX | Microsoft DX9.0c |
| Teoretické testy | Everest Home |
V testovací sestavě jsme použili následující komponenty abychom mohli vyzkoušet kompatibilitu paměti s různými procesory a základními deskami:
Procesory : Athlon 64 X2 4800+ s jádrem "Toledo", Athlon 64 3000+ a 3500+ s jádry "Winchester", Athlon 64 4000+ s jádrem "San Diego", Athlon FX 53 s jádrem "Clawhammer", Intel Pentium 3.4Ghz s jádrem "Northwood".
Základní desky : DFI LP nF4 Ultra-D s chipsetem nForce4 Ultra, MSI Neo2 Platinium s chipsetem nForce3 250 Ultra, Asus A8N-SLI s chipsetem nForce4 SLI, Epox 9NDA3+ s chipsetem nForce3 250, Abit IC7 s chipstem Intel 875P.
Na všech procesorech a základních deskách byly výsledky víceméně stejné, proto můžeme říci že uváděné hodnoty přetaktování a výsledky jsou ověřené a plně funkční na všech testovaných komponentách.Testy jsme provedli pouze na nejvyšší dosažené frekvenci všech modulů při nejlepším časování jaké bylo při této frekvenci možné, kromě výjimky a to pamětí OCZ které měly nejvyšší dosaženou frekvenci 280Mhz ale my testovali na frekvenci 265Mhz a časování CL2. Výsledky na nejnižším možném časování při nízké frekvenci byly vždy nižší než tyto výsledky.
1.graf - Ukazuje výsledky programu "Everest Home" v testu čtení - "READ" v MB/s.
Jak je z výsledků patrné, nízká latence a nebo vysoká frekvence dávají téměř shodné výsledky, v testu "READ" jasně vítězí paměti Mushkin, které pomocí vysoké frekvence pokořili i paměti OCZ s nízkou latencí CL2. Zbytek testovaných modulů mají téměř shodné výsledky, což se dalo očekávat.
2.graf - Ukazuje výsledky testu v zápisu - "WRITE" v MB/s.
V tomto testu naopak zvítězily paměti OCZ s nízkou latencí, rozdíl však není velký. I tady jsou výsledky pamětí Kingmax, Corsair a Adata vyrovnané a očekávané.
3.graf - Ukazuje výsledky testu latence - "LATENCY" v ns.
V tomto testu byl vítěz předem jasný, jsou jím paměti OCZ s nízkou latencí CL2, avšak jejich náskok před pamětí Mushkin není velký, a rozdíl mezi nimi je opravdu zanedbatelný. Latence ostatních modulů byla CL3 a výsledky tomu plně odpovídají.
Celkově se dá říci že jsou vítězem paměti Mushkin které jsou schopné pracovat na extrémně vysokých frekvencích při o mnoho nižším napájecím napětí než paměti OCZ. Výsledky ostatních pamětí jsou vzhledem k dosti podobným specifikacím téměř shodné a daly se očekávat. Všechny zde uvedené nastavení byla testována programem "Memtest86 1.60" a testem "Prime95". A jsou stabilní a ověřená.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
