Hlavní stránka Hardware Procesory, paměti AMD Ryzen 7 1700 proti Core i7-7700K – s takty nadoraz
AMD Ryzen 7 1700 proti Core i7-7700K – s takty nadoraz
autor: Z. Obermaier , publikováno 20.3.2017
AMD Ryzen 7 1700 proti Core i7-7700K – s takty nadoraz

Obě platformy stojí prakticky stejně, obě jdou výborně taktovat. Minule jsme se zaměřili na standardní nastavení, dnes se podíváme, jak Ryzenu 7 pomůže, když jej přetaktujeme a osadíme rychlejšími pamětmi (až 3200 MHz). Porovnáme maximální OC obou CPU, herní i aplikační výkon po přetaktovaní s rychlými pamětmi a také výbavu obou platforem


Výkon Ryzen 7 1700 a frekvence pamětí

AMD Ryzen 7 1700 proti Core i7-7700K – s takty nadoraz

3600 MHz paměti + 4000 MHz CPU

Jak už víte z úvodu, první věcí, kterou bych chtěl dnes uvést je měření výkonu s různými frekvencemi pamětí. Jak se totiž ukázalo, takt pamětí má celkem měřitelný vliv na výkon Ryzenů. Je to celkem překvapení, jelikož u Intelu tak velký vliv frekvence pamětí nemá. Podívejme se, proč je Ryzen na takt pamětí závislejší a proč u něj roste s frekvencí pamětí, výkon v aplikacích i hrách.

Nejprve se podívejme na čip Ryzen. Na obrázku vidíte všechny jeho části. Hlavní jsou dva bloky výpočetních jader CCX, každý nese čtveřici jader, dohromady osm. V rozích čipu je pak dvojice 64bitových paměťových řadičů, ty jsou také jasně identifikovatelné.

AMD Ryzen 7 1700 proti Core i7-7700K – s takty nadoraz

Vlevo nahoře najdete rozhraní PCIe, kam připojujeme nejen karty PCIe, ale také „jižní můstek“, disky NVMe a další externí čipy. Vnitřek čipu pak dole uzavírají rozhraní SATA a USB. Procesor Ryzen je totiž SOC čip, neboli „system On Chip“. Toto označení znamená, že jde o celý počítač v jednom čipu, což je pravda – chybí jen grafika a nějaké síťové rozhraní. Takové čipy, stejně jako počítač, musí se všemi komponenty nějak komunikovat – skrze sběrnici.

Jádra CPU musí nějak přenášet data do a z paměťového řadiče, do rozhraní PCIe, SATA nebo USB. Předchozí generace CPU od AMD komunikovaly se systémem pomocí Hyper-Transport. Tentokrát se ale toto rozhraní jmenuje Infinity (Data) Fabric.

AMD Ryzen 7 1700 proti Core i7-7700K – s takty nadoraz

Základ je postaven na Hyper-Transportu, jde tedy primárně o sběrnici PCIe, v tomto případě o 256bitové šířce (128 bitů jedním a 128 bitů druhým směrem). Informace z CPU jádra včetně jeho cache (L1, L2, L3) putuje přímo do „fabricu“, ten pak propojuje jádra s paměťovým řadičem a poté moduly RAM. Také skrze něj proudí data do PCIe řadiče a tedy dále do systému – k jižnímu můstku, SATA a USB. Řadič pamětí vždy pracuje na taktu pamětí, to je jasné, ale na jaké frekvenci pracuje „fabric“?

Dříve byla frekvence Hyper-Transportu nastavitelná, a byla nižší než takt pamětí. Tentokrát je frekvence stejná. Pokud paměti pracují na 2133 MHz, pracuje sběrnice „fabric“ na taktu 2133 MHz. Pokud tedy zvýšíme takt pamětí, zvýší se také rychlost sběrnice a tedy i její propustnost. Jak uvidíte za okamžik, vede to k nárůstu výkonu CPU jako celku. Na základních taktech je výkon procesoru brzděn.

Výkon CPU a takty RAM

Nejprve jsem měřil čtveřici modulů na frekvenci 2133 MHz. To berme jako základ, tedy defaultní nastavení dle specifikací AMD. Druhé nastavení jsou dva moduly s taktem 2400 MHz a 2666 MHz. To berme jako frekvenci, kterou zvládne většina pamětí a tudíž tímto způsobem si mohou navýšit výkon všichni. Jako extrém pro drahé moduly pak už považuji frekvenci 3200 MHz. Podle webu overclocking-guide je maximum na vzduchu někde kolem 3200 MHz pro vzduchové chlazení. Tedy si myslím, že jsme někde na maximu, i když jsem dosáhl i na 3600 MHz. Nebylo to ale stoprocentně stabilní pro všechny testy, a hlavně deska občas odmítala na tomto nastavení najet.

AMD Ryzen 7 1700 proti Core i7-7700K – s takty nadoraz

První tři řádky znamenají největší nárůst, jde o měření teoretické propustnosti aplikací AIDA. To do průměru nepočítám. Je ale zajímavé vidět, že propustnost pamětí na 3200 MHz proti 2133 MHz narostla ve čtení i zápisu o víc než 50 %, což odpovídá nárůstu frekvence.

Reálný výkon narostl méně, je to dle aplikace od 0,3–21,6 %. V Passmarku (single thread test) je skóre dokonce nižší o několik procent, možná kvůli vyššímu časování sběrnice, které se musí zákonitě s vyšší frekvencí zvyšovat. Nejvíce výkon narostl ve WinRAR, kde to je oněch 21,6 %. V aplikaci 7-Zip je to 6,9 %, dále za zmínku stojí ještě převod videa Handbrake s nárůstem 6 % (rozdíl jedné sekundy) a výsledky Realbench (zpracování fotek a videa). V průměru z 16 aplikací je nárůst výkonu 3,5 %. To není úplně zanedbatelné číslo a je vidět, že vysoká frekvence pamětí se u Ryzenu vyplatí. Pokud ale budete mít paměti jen na 2400–2666 MHz, což stačí, také nějaké malé procento výkonu navíc získáte.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
146 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 49.8Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.