Hlavní stránka Hardware Procesory, paměti Spotřeba procesorů - komplexní přehled (Q1 2003)
Spotřeba procesorů - komplexní přehled (Q1 2003)
autor: Orel Petr , publikováno 7.3.2003
Že dnešní procesory spotřebují víc elektrické energie, než tomu bývalo v minulosti, je obecně známé. Jak moc je toto tvrzení pravdivé a který procesor vám bude dobře sloužit jako přímotop, přesně to se dozvíte v tomto článku. Oproti situaci před rokem a půl, kdy tento článek poprvé vyšel, se leccos změnilo... {mospagebreak title=Úvodem}

Proč tento článek

Je to již zhruba rok a půl, co jsem poprvé uvedl článek na téma spotřeba procesorů - komplexní přehled. Od té doby se toho dost změnilo - přibyly nové čipy Northwood, Thoroughbred a Barton a řada starších zrychlila na vyšší frekvence (Palomino, Tualatin). Procesorová válka minulý rok eskalovala až v uvádění procesorů, které nebyly na trhu k dostání (Athlony Thoroughbred, ale i třeba Pentium 4 3,06 GHz). Zároveň se masivně začala používat nová výrobní technologie 0,13ľm, která byla v době vzniku původního článku záležitostí spojenou pouze s jedním čipem - s Tualatinem.

Před oním rokem a půl bylo účelem dát uživatelům představu, jak je který procesor moc energeticky náročný a poskytnout informace o maximální přípustné teplotě, případně které revize jednotlivých čipů jsou jak přetaktovatelné.

Energie do vzduchu

Je zajímavé, že téměř všechna energie, kterou zdroj procesoru dodá, skončí v chladiči. Např. takový Tualatin 1,2 GHz má při napětí 1,475V příkon 30,385W (20,6A) a jeho tepelný výkon je 29,9W. V praxi tak můžeme, při uvážení určité tolerance a nepřesností měření, mezi příkonem a tepelným výkonem (TDP - Thermal Design Power) udělat rovnítko. Je to docela pochopitelné, procesor nevykonává žádnou mechanickou práci a někam se ta energie dostat musí.

Multiple VID čipy

Údaje prezentované v tomto článku jsou dle dokumentace, reflektují maximální tepelný výkon a vztahují se k běžně používaným čipům při nejvyšším napětí, s kterým se ten který čip dodává. Nejsou zde údaje o různých specifických sériích s nestandardním napětím a ani údaje pro neprodejní kusy. Za správnost měření spotřeby odpovídají jednotliví výrobci, proto se nedivte, že občas spatříte i poměrně nepochopitelné hodnoty (např. Barton 2500+ má stejnou spotřebu jako o několik set MHz rychlejší Barton 2800+). Inu co výrobce tvrdí, tomu musíme věřit.

Při sestavování grafů jsem použil údaje z datasheetů, popř. ze Specification Update. V případě různých napětí u jinak stejných čipů jsou použity hodnoty pro vyšší napětí. To se týká například Celeronu Tualatin 1,2 GHz, který se dodával s napětí 1,475V i 1,5V. Stejně tak se to týká nových čipů Pentium 4, které jsou dodávány jako Multiple VID, což znamená, že čip ze stejné série může mít napětí 1,475V, 1,5V nebo 1,525V (popř. ještě 1,55V pro frekvence nad 2,8 GHz). Jako Multiple VID jsou označeny nové modely Pentia 4 Northwood, přičemž na pouzdru není napětí uvedeno. Konkrétní hodnotu poznáte jedině po spuštění v základní desce, při koupi nelze čipy odlišit.

Kromě maximálního tepelného výkonu v článku uvádím i maximální teploty. Ty jsou uvedeny buďto jako teplota na povrchu krytu nebo Heat Spreaderu nebo jako teplota čipu (v jádře).

Pentia a Celerony - žádný rozdíl?

Dnešní procesory Pentium (III / 4) a Celeron sdílí stejná jádra (Coppermine, Tualatin, Willamette, Northwood). Při výrobě se postupuje tak, že procesor se otestuje na chybovost a podle výsledku testu je označen. Oba procesory jsou proto zcela identické.

V případě Copperminu je procesor bez chyb označen jako Pentium III, v případě chyby v cache je tato chybná část odpojena a procesor nazván Celeron. Stejně je tomu u Willamette, i když tam v době zahájení výroby Celeronu již Pentium 4 bylo výběhovým modelem, takže se s jádrem Willamette už téměř nevyrábělo. U Northwoodu je situace pro Intel při výrobě Celeronu o to jednodušší, že mu zde stačí pouze čtvrtina funkční cache.

U Tualatinu je situace poněkud složitější. Čip je vyráběn s 512kB Level 2 cache a pokud úspěšně projde testem, je označen jako Pentium III-S (serverové Pentium III). Pokud neprojde a je schopen práce se 133 MHz FSB, je označen jako Pentium III. A nakonec, když není z nějakého důvodu schopen práce na této frekvenci FSB (popř. Intel má nedostatek zásob), je procesor označen jako Celeron. Tento Celeron založený na jádře Tualatin má 256kB Level 2 cache a je vybaven novými technologiemi. V praxi je tak výkonnější než plnohodnotné Pentium III Coppermine na 100 MHz FSB.

Co se týče napájení a spotřeby, jsou procesory Coppermine, Willamette a Northwood zcela shodné (tj. Celeron spotřebuje přesně tolik co Pentium III / 4). V případě Tualatinu je tomu obdobně, pouze s tím rozdílem, že Pentium III-S používá napětí 1,45V, zatímco klasické Pentium III a Celeron 1,475V nebo 1,5V.

{mospagebreak title=Pentia 4 a AMD Desktop Replacement}

Počítání tepelného výkonu u Pentií 4

Maximální tepelný výkon procesorů Pentium 4 je zahalen tajemstvím a většina redaktorů různých časopisů po celém světě se stále nenaučila číst. Ano, čtete správně - neumí číst. Bohužel, údaje které se běžně prezentují i na renomovaných webech (a které Intel všude předhazuje), jsou chybné.

Většina pokusí končí pohledem na tuto tabulku (resp. její variantu v dokumentaci pro Northwood):

Spotřeba procesorů - komplexní přehled (Q1 2003)

Vykřičníkem jsem vyznačil důležitou poznámku, kterou si ovšem přečte jen minimum lidí. V ní se praví, že udávané údaje v sloupci Thermal Design Power (TDP) reprezentují doporučení Intelu pro design chlazení, ale nejsou to údaje o maximální spotřebě. Při podrobnějším zkoumání zjistíte, že tyto údaje vyjadřují tepelný výkon procesoru při vykonávání typických aplikací. Otázkou samozřejmě je, co je typická aplikace. Přeloženo do srozumitelné řeči jsou to jakási neidentifikovatelná čísla nevypovídající absolutně o ničem.

V dokumentu, na který poznámka pod tabulkou odkazuje, se jasně uvádí, že TDP je zhruba 75% maximálního tepelného výkonu. Tento údaj ale také není zcela přesně. Pohledem do dokumentace jiných procesorů (typicky čipů od AMD) lze dospět k závěru, že maximální tepelný výkon je roven maximálnímu proudovému odběru násobeném napětím.

Mohlo by se tedy zdát, že stačí vzít proudové odběry a znásobit je napětím. Tak to ale bohužel také není. Tím byste dostali čísla naopak vyšší.

Spotřeba procesorů - komplexní přehled (Q1 2003)

Pentia 4 totiž používají kontrolovaného poklesu napětí s rostoucím proudovým odběrem. Procesor signalizuje požadovanou hodnotu napětí na pinech VID. S přibývající zátěží roste proud a napětí klesá. Povolený rozsah je Vcc minimum až Vcc maximum. Takže při 50A bude maximální napětí o zhruba 0,1V menší než procesor požaduje na VID pinech. Pro zjištění maximálního tepelného výkonu (a spotřeby) je nutné od VID odečíst příslušnou hodnotu poklesu napětí při maximálním proudu (ten je v dokumentaci uveden) a výsledek pak znásobit proudem.

Pentium 4 intended for sub-45W TDP designs

V lednu minulého roku Intel uvedl procesory Pentium 4 s jádrem Northwood. Hned po uvedení se k mému překvapení na developer.intel.com objevily dvě PDF dokumentace ohledně Northwoodů a ne jen jedna. První dokument byl samozřejmě pro 2,0 a 2,2 GHz čipy. Ten druhý (mimochodem, po zhruba měsíci zmizel a dnes ho tam již nenajdete) se týkal čipů "intended for sub-45W TDP designs".

Tyto čipy jsou výběrové kusy s nižší spotřebou než běžně prodávané a jsou (dnes spíše byly) dostupné na frekvencích 1,6, 1,8 a 2,0 GHz. Přestože používají stejné napětí, jejich spotřeba je nižší:

  sub-45W TDP klasické modely
1,6 GHz 47,16W 55,34W
1,8 GHz 51,13W 59,11W
2,0 GHz 55,07W 62,72W

Zatímco většina u nás prodávaných 1,6 GHz Northwoodů byla výborně přetaktovatelných, u 1,8 GHz jste už museli mít štěstí. Toto může být dost dobře způsobeno tím, že 1,6 GHz čipů se vyrobilo velmi málo a většina tak byla patrně ony výběrové sub-45W TDP.

Poznámka: Běžné 1,6 a 1,8 GHz desktopové Northwoody Intel uvedl asi měsíc po oněch sub-45W TDP verzích, poté co se zjistilo, že je o ně tak masivní zájem, že Intel je nezvládá vyrábět. Reakce lidí z Intelu byla dva dny po uvedení Northwoodu v lednu taková, že se o 1,6 a 1,8 GHz Northwoodech nechtěli příliš bavit.

Mobile Athlon XP - Desktop Replacement 45W

Firma AMD nabízí kromě klasických procesorů Athlon XP i speciální verze s nízkou spotřebou. V podstatě se jedná o z teplotního hlediska nepovedené kusy původně vyrobené jako Mobile Athlon XP pro notebooky. Tyto čipy jsou označené jako Mobile Athlon XP - Desktop Replacement 45W. Všechny mají oproti běžným čipům redukované napětí, maximální teplotu 100 stupňů Celsia a používají FSB pouze na frekvenci 266 MHz. V současnosti se Desktop Replacement čipy vyrábí s jádry Thoroughbred a Barton, přičemž nejrychlejší je 2200 MHz Barton s napětím 1,40V (označený jako 2800+). Tyto procesory je bez problémů možné použít jako náhradu za klasický desktopový Athlon XP.

Mimo tyto Desktop Replacement jsou nabízeny i čipy SFF (Small Form Factor), které umí za chodu měnit svojí frekvenci a napětí, přičemž jejich maximální tepelný výkon je 35W. Tyto procesory jsou vyráběny s jádry Palomino a Thoroughbred, nejrychlejší je 1533 MHz Thoroughbred označený jako 1800+.

Případné zájemce o tyto čipy bohužel musím zklamat - k nám se nedováží a v nejbližší době patrně ani nebudou. Jejich cena je vyšší než u běžných čipů (o cca. 10 USD) a jejich dovoz by se tak nevyplatil. Rozhodují bohužel masy a ty šetří, kde se dá.

{mospagebreak title=Procesory AMD - do roku 2000}

AMD K6-2

Rok uvedení: 1998
Výrobní technologie: 0,25ľm
Tepelně-výkonnostní třída: nízká
Spotřeba na 100 MHz (2,2V): 5,5W ("A" revision), 3,8W (CXT core)
Maximální teplota na povrchu: 60-70 stupňů C

Spotřeba procesorů - komplexní přehled (Q1 2003)

Tento procesor zde uvádím spíše pro zpestření a srovnání s Celeronem. K6-2ka se vyznačuje na dnešní dobu velmi nízkou spotřebou, trumfnout jí může pouze Coppermine s napětím 1,5V. Celkově byly vyrobeny tři druhy procesorů:

revize A - Původní modely K6-2 do frekvence 400 MHz.
CXT core - Inovované jádro s několika málo technickými vylepšeními a redukovanou spotřebou, frekvence 400 až 550 MHz (550 má zvýšené napětí 2,3V).
procesory s napětím 2,4V - Vyrobeny pouze jako 450 a 475 MHz, tepelný výkon 28,4 a 29,6W.

AMD Athlon (K7, K75)

Rok uvedení: 1999
Výrobní technologie: 0,25ľm (K7), 0,18ľm (K75)
Tepelně-výkonnostní třída: vysoká
Spotřeba na 100 MHz K7 (1,6V): 8W
Spotřeba na 100 MHz K75 (1,8V): 5W
Maximální teplota na povrchu: 70 stupňů C

Spotřeba procesorů - komplexní přehled (Q1 2003)

Athlon patřil odjakživa ke žroutům a v době uvedení se jednalo o oblast tepelného výkonu naposledy vídanou u Pentia Pro nebo prvních modelů Pentia II. Naštěstí tato verze K7 byla brzy nahrazena K75kou. Jak frekvence rostla a běžel závod o zdolání mety 1 GHz, AMD postupně zvyšovalo napětí z původních 1,6V (550-750 MHz) na 1,7V (800 a 850 MHz) a dále pak na 1,8V (900 MHz+). Co to udělalo se spotřebou a tepelným výkonem, můžete vidět na typických "skocích" v grafu.

Kupodivu vysoká spotřeba a s ní spojený tepelný výkon nedělal Athlonům ani uživatelům přílišné problémy (vždyť také Athlon nebyl určen pro počítačové neznalce).

AMD Duron (Spitfire)

Rok uvedení: 2000
Výrobní technologie: 0,18ľm
Tepelně-výkonnostní třída: střední
Spotřeba na 100 MHz (1,6V): 4W
Maximální teplota čipu: 90 stupňů C

Spotřeba procesorů - komplexní přehled (Q1 2003)

První verze Duronu s na low-end procesor poměrně značnou spotřebou a maximální frekvencí cca. 1200 MHz. Procesor postrádá ochranu proti přehřátí.

AMD Athlon (Thunderbird)

Rok uvedení: 2000
Výrobní technologie: 0,18ľm
Tepelně-výkonnostní třída: vysoká
Spotřeba na 100 MHz (1,75V): 4W
Maximální teplota čipu: do 1000 MHz 90 stupňů C, od 1100 MHz 95 stupňů

Spotřeba procesorů - komplexní přehled (Q1 2003)

Thunderbird patří mezi procesory s velmi vysokou spotřebou. Bohužel není vybaven žádným mechanismem pro detekci teploty ani mechanismem pro vypnutí procesoru v případě přehřátí. Thunderbirdy s frekvencí 1,4 GHz vyžadují velmi dobré chlazení, jinak se snadno přehřívají (a systém mrzne...). Vyšší přípustná teplota čipu u modelů nad 1000 MHz pravděpodobně souvisí s použitím měděných mezispojů (pomalejší Thunderbirdy se vyráběly převážně s hliníkovými mezispoji).

{mospagebreak title=Procesory AMD - od roku 2001}

AMD Duron (Morgan)

Rok uvedení: 2001
Výrobní technologie: 0,18ľm
Tepelně-výkonnostní třída: střední
Spotřeba na 100 MHz (1,75V): 4,3W
Maximální teplota čipu: 90 stupňů C

Spotřeba procesorů - komplexní přehled (Q1 2003)

Druhá generace Duronu s několika technologickými vylepšeními a razantně zvýšeným napětím, což vede až k 60W výkonům (na stejné frekvenci spotřebuje víc než Spitfire!). Procesor postrádá ochranu proti přehřátí, k dispozici má jen interní teplotní čidlo. Vypnutí je realizováno přes základní desku.

AMD Athlon XP (Palomino)

Rok uvedení: 2001
Výrobní technologie: 0,18ľm
Tepelně-výkonnostní třída: vysoká
Spotřeba na 100 MHz (1,75V): 3W
Maximální teplota čipu: Athlon XP 90 stupňů C, Athlon MP 95 stupňů

Spotřeba procesorů - komplexní přehled (Q1 2003)

Zhruba o 15 procent nižší spotřeba než Thunderbird, avšak vyšší frekvence. Kromě tohoto a nových technologií je výhodou i nižší spotřeba na MHz. Zklamáním je absence ochranu proti přehřátí, kterou si tento procesor bezpochyby zaslouží. K dispozici je pouze interní teplotní čidlo, vypínání opět závisí na základní desce.

AMD Athlon XP (Thoroughbred)

Rok uvedení: 2002
Výrobní technologie: 0,13ľm
Tepelně-výkonnostní třída: vysoká
Spotřeba na 100 MHz (1,6V): 0,9W
Maximální teplota čipu: do 2100+ včetně - 90 stupňů C, nad 2100+ - 85 stupňů C

Spotřeba procesorů - komplexní přehled (Q1 2003)

První procesor od AMD vyráběný 0,13ľm technologií. Proti svému předchůdci nabízí jen o málo nižší spotřebu na MHz, nicméně jeho hlavní výhodou je nízký nárůst watáže s růstem frekvence. Čip je vyráběn ve dvou revizích - původní A0 do ratingu 2200+ a novější B0 do ratingu 2800+. Napětí se značně liší, původní A0 se do ratingu 1900+ dodávalo s napětím 1,5V, výše už byly problémy se stabilním chodem, tak AMD muselo napětí zvýšit až na 1,65V. Stejný osud potkal revizi B0, kde je napětí zvýšeno na 1,65V od modelu 2400+.

Čip nemá ochranu proti přehřátí, ta je stejně jako u Palomina realizována přes základní desku. Uvnitř procesoru se nachází pouze teplotní čidlo.

AMD Athlon XP (Barton)

Rok uvedení: 2003
Výrobní technologie: 0,13ľm
Tepelně-výkonnostní třída: vysoká
Spotřeba na 100 MHz (1,65V): 1,8W
Maximální teplota čipu: 85 stupňů C

Spotřeba procesorů - komplexní přehled (Q1 2003)

Barton je posledním variací Athlonu XP. Oproti Thoroughbredu se liší větší cache druhé úrovně, díky čemuž má na stejné frekvenci vyšší spotřebu, ale také se lépe chladí, protože čip je větší a teplo se tak lépe rozvádí. Na chlazení Bartonu je tak možné bez problémů použít chladiče certifikované pro Thoroughbredy. Stejně jako všechny ostatní čipy Athlon XP ani Barton nemá ochranu proti přehřátí a spoléhá na schopnosti základní desky v kombinaci s interním čidlem.

Zvláštností je, že dle dokumentace má model 2500+ zcela stejnou spotřebu jako 2800+.

{mospagebreak title=Procesory Intel - starší generace}

Intel Pentium II (Klamath, Deschutes)

Rok uvedení: 1997 (Klamath), 1998 (Deschutes)
Výrobní technologie: 0,35ľm (Klamath), 0,25ľm (Deschutes)
Tepelně-výkonnostní třída: střední
Spotřeba na 100 MHz Klamath (2,8V): 12,4W
Spotřeba na 100 MHz Deschutes (2,0V): 6W (dA0, dA1), 5,6W (dB0, dB1)
Maximální teplota na povrchu: 75 stupňů C, 72 stupňů C (pouze Klamath 300MHz)

Spotřeba procesorů - komplexní přehled (Q1 2003)

Pentium II ve třech podobách. Původní jádro Klamath se při 300 MHz natolik zahřívalo, že Intel dodával tyto frekvence pouze významným zákazníkům, v obchodě se daly sehnat velmi těžko. Následně uvedené jádro Deschutes vedlo ke snížení spotřeby téměř na polovinu. Brzy uvedená další revize dB0 znamenala zmenšení plochy o 5% a s tím spojené snížení spotřeby (modrá čára). Toto jádro využívaly původní Celerony bez cache s kódovým označením Covington.

Intel Celeron (Covington, Mendocino)

Rok uvedení: 1998
Výrobní technologie: 0,25ľm
Tepelně-výkonnostní třída: nízká
Spotřeba na 100 MHz (2,0V): 4,5W
Maximální teplota na povrchu: 85 stupňů C (do 433 MHz), 70 stupňů C (466-533 MHz)

Spotřeba procesorů - komplexní přehled (Q1 2003)

Celerony pro Slot 1 a Socket 370 (PPGA). Nízká spotřeba, ale také nechráněno proti přehřátí.

Intel Pentium III (Katmai)

Rok uvedení: 1999
Výrobní technologie: 0,25ľm
Tepelně-výkonnostní třída: střední
Spotřeba na 100 MHz (2,0V): 5W
Maximální teplota čipu: 85 až 90 stupňů C (podle modelu)

Spotřeba procesorů - komplexní přehled (Q1 2003)

Původní verze Pentia III s externí cache a ani ne 10 miliony tranzistorů. Na svou dobu poměrně horký procesor. 600 MHz model používá zvýšené napětí 2,05V.

Intel Celeron / Intel Pentium III (Coppermine, Coppermine-T)

Rok uvedení: 1999
Výrobní technologie: 0,18ľm
Tepelně-výkonnostní třída: nízká
Spotřeba na 100 MHz (1,75V): 2,7W
Maximální teplota čipu: 69-90 stupňů C (podle modelu)

Spotřeba procesorů - komplexní přehled (Q1 2003)

Novější varianta procesoru Pentium III s 28,1 miliony tranzistorů (většinu tvoří cache) a sníženým tepelným vyzařováním. Procesor je chráněn proti přehřátí automatickým vypnutím při dosažení teploty zhruba 135 stupňů Celsia.

Procesor má čtyři revize:
A2 - původní jádro uvedené v roce 1999, maximální frekvence cca. 800 MHz
B0 - jádro uvedené na počátku roku 2000, s nímž Intel dosáhl frekvence 1 GHz, avšak ve velmi omezeném množství případů
C0 - upravené jádro z poloviny roku 2000 s výrazně zmenšenou plochou čipu, maximální frekvence cca. 1GHz (1,13 GHz musely být staženy)
D0 - nejnovější revize uvedená letos na jaře, maximální frekvence cca. 1,3 GHz

První dvě revize patří mezi nejstudenější procesory vůbec. Celeron 533A založený na jádře B0 má maximální tepelný výkon 11,2W. Není problém ho uchladit velkým pasivním chlazením. Čipy revize C0 jsou na tom kvůli napětí 1,7V o něco hůř.

Revize D0 je také známá jako Coppermine-T. Toto jádro je schopné používat differential clocking a, přestože má vyšší napětí a tepelný výkon, bez problémů dosahuje frekvencí 1,2 GHz. Proto se používá při výrobě Pentií III 1,1 a 1,13 GHz a Celeronů nad 900 MHz. K dispozici je i v provedení FCPGA2 s Heat Spreaderem (tyto modely mají vyšší spotřebu).

Poznámka: Údaje příkonu a tepelného výkonu se u Copperminu z nějakého nepochopitelného důvodu poměrně značně rozchází (spotřeba je i o 6W vyšší). Pravděpodobně je to dáno zmatkem v dokumentaci. Jestli někdo má k dispozici některý z prvních datasheetů, dejte mi vědět.

{mospagebreak title=Procesory Intel - novější generace}

Intel Celeron / Intel Pentium III (Tualatin)

Rok uvedení: 2001
Výrobní technologie: 0,13ľm
Tepelně-výkonnostní třída: nízká
Spotřeba na 100 MHz (1,5V): 1,35W
Maximální teplota na povrchu IHS: 69 až 72 stupňů C

Spotřeba procesorů - komplexní přehled (Q1 2003)

První 0,13ľm technologií masově vyráběný mikroprocesor založený na architektuře P6. Obsahuje 44 milionů tranzistorů a napájecí napětí je 1,475V nebo 1,5V. Vyznačuje se nízkou spotřebou kolem 30W a hlavně nárůstem s frekvencí o něco málo přes 1W na 100MHz! Dodáván v provedení FCPGA2.

Procesor je chráněn proti přehřátí automatickým vypnutím při dosažení teploty zhruba 135 stupňů Celsia.

Intel Pentium 4 / Intel Celeron (Willamette)

Rok uvedení: 2000
Výrobní technologie: 0,18ľm
Tepelně-výkonnostní třída: extrémní
Spotřeba na 100 MHz (1,75V): 3,6W
Maximální teplota na povrchu IHS: 72 až 77 stupňů C (podle modelu)

Spotřeba procesorů - komplexní přehled (Q1 2003)

Willamette je první odrůdou Pentia 4 a dnes se již téměř neprodává. Extrémně vysoká spotřeba až 93W v případě dvougigahertzového modelu se nepříznivě podepisuje na výkonu tohoto procesoru. Lokální tepelné přetížení v jádře (ALU jednotky pracují na frekvenci 4 GHz) způsobuje automatické zpomalování vkládáním duty-cycles. Tím se sice procesor ochrání před zničením, jeho výkon ale rapidně klesá. U Pentia 4 proto platí, že čím lepší chlazení procesoru, tím vyšší výkon. Proti katastrofálnímu selhání chlazení je procesor vybaven stejným samovypínacím mechanismem jako v případě Pentia III.

Z hlediska napájení má Pentium 4 jednu zvláštní vymoženost - s rostoucím proudovým odběrem klesá kontrolovaně napětí, konkrétně o 0,0019 V/A. Díky tomu je možné snížit celkovou spotřebu oproti stavu, kdy by bylo napětí stabilní.

Také Pentium 4 je vyráběno v několika revizích:
B2 - Původní modely do 1,5 GHz, napětí 1,7V.
C1 - Napětí 1,75V a frekvence až 1,8 GHz.
D0 - Nejnovější verze vyvinutá k dosažení 1,9 a 2,0 GHz, má o něco vyšší spotřebu na MHz než C1 (viz. graf).
E0 - Revize uvedená v Celeronu založeném na jádře Willamette, nepříliš odlišná od D0.

Poznámka: Údaje uváděné v dokumentaci (tepelný výkon 49-75W) nereprezentují maximální tepelný výkon procesoru, ale pouze 75% maximálního výkonu. Ze strany Intelu se jedná o zastírací manévr, aby nebyla odhalena skutečná spotřeba.

Intel Pentium 4 / Intel Celeron (Northwood)

Rok uvedení: 2002
Výrobní technologie: 0,13ľm
Tepelně-výkonnostní třída: extrémní
Spotřeba na 100 MHz (1,525V): 1,8W
Maximální teplota na povrchu IHS: 68 až 75 stupňů C (podle modelu)

Spotřeba procesorů - komplexní přehled (Q1 2003)

Northwood je stejně jako Willamette pořádný přímotop. Spotřeba 3.06 GHz modelu je téměř identická jako 2 GHz čipu předchozí generace. Hodně se k tomu přičinilo zvýšené napětí na 1,550V u tohoto modelu. Northwood byl první procesor vážně postihnutý elektromigračním efektem - pojem SNDS (Sudden Northwood Death Syndrome - viz. náš článek) je dnes již dobře znám. Procesor kvůli lokálnímu přehřívání (zde navíc vystupňovaném velikostně menšími jednotkami než v případě Willamette, avšak se zhruba stejnou spotřebou) po čase přestává správně pracovat na vyšší než nominální frekvenci, stabilita se zhoršuje, později není možné pracovat ani na standardní frekvenci a nakonec lze čip použít pouze jako přívěšek ke klíčům nebo ho rovnou vyhodit do koše. Katastrofický scénář se zatím naštěstí objevil pouze u přetaktovaných čipů.

Stejně jako Willamette, i Northwood má kontrolované snižování napětí při vzrůstajícím proudovém odběru - také 0,0019 V/A. Novinkou u některých Northwoodů je funkční technologie Hyper-Threading. Ta se nijak neprojevuje na vyšší maximální spotřebě. Ochrana proti přehřátí je stejná jako u Willamette: duty-cycles a vypínací mechanismus.

Vyráběné revize:
B0 - původní čip používaný do frekvence 2,53 GHz, napětí 1,5V.
C1 - novější verze s opravenou chybou v prefetch mechanismu a v některých případech s asi o 5 procent vyšším výkonem na stejné frekvenci než B0, napětí buďto pevně 1,525V nebo jako Multiple VID.
D1 - nejnovější revize vyvinutá pro použití s 200 MHz FSB (400 MHz adresy, 800 MHz data).

{mospagebreak title=Srovnání}

Celkově můžeme vše shrnout a zjistíme, že...

Spotřeba procesorů - komplexní přehled (Q1 2003)

... nejlepším přímotopem je Pentium 4 2,0GHz následované Pentiem 4 3,06 GHz. V druhé lize jsou Barton 3000+ společně s Thoroughbredem 2800+, těsně následované  Thunderbirdem 1,4GHz a Palominem 1,73GHz. Letos se na první místo bezpochyby vyšvihne připravované Pentium 4 na 3,2 GHz.

Zajímavé je také srovnat tepelný výkon vzhledem k ploše čipu:

Procesor

Plocha čipu (včetně cache)

Tepelná hustota

Thoroughbred B0 84,6 mm2 87,2 W/cm2
Thoroughbred A0 80,8 mm2 84 W/cm2
Barton 101 mm2 73,6 W/cm2
Northwood B0
die-shrink, C1
131 mm2 71,2 W/cm2

K75

102 mm2

63,7 W/cm2

Thunderbird

120 mm2

60 W/cm2

Palomino

128 mm2

53,2 W/cm2

Northwood B0 146 mm2 49,5 W/cm2

Morgan

106 mm2

47,5 W/cm2

Willamette

217 mm2

46 W/cm2

Spitfire

100 mm2

41,5 W/cm2

Tualatin

80 mm2

43,5 W/cm2

Coppermine-T D0

94,7 mm2

39,5 W/cm2

K7

184 mm2

29,3 W/cm2

Coppermine C0

90 mm2

29 W/cm2

Coppermine B0

105 mm2

28,2 W/cm2

Katmai

128 mm2

27 W/cm2

Mendocino

153 mm2

18,5 W/cm2

S přehledem vedou procesory od AMD, Intely se (vyjma 3,06 GHz Northwoodu) drží spíše vzadu.

Spotřeba na 100 MHz klesá

Tepelné výkony a spotřeba na tranzistor klesají, ovšem tranzistorů je čím dál tím víc, proto celkově spotřeba čipů roste... to nezní příliš přívětivě. Snad je dobrou zprávou, že s novými technologiemi a vývojem procesorů klesá spotřeba na 100 MHz:

Spotřeba procesorů - komplexní přehled (Q1 2003)

Obecně se dá říct, že moderní procesory spotřebují na 100 MHz stále méně energie. V budoucnu můžeme očekávat frekvenční skoky po 100 i více MHz. Kdo by to byl před pěti lety čekal...

{mospagebreak title=Realita dneška}

Konkurenční prostředí = vyšší spotřeba?

Když se podíváme na celý problém spotřeby podle historického vývoje, můžeme vysledovat jeden zajímavý efekt - konkurenční prostředí a technologické inovace vedou ke zvyšování spotřeby!

Prvním typickým případem může být Pentium P5. To spotřebovalo zhruba dvoj až trojnásobek toho, co nejrychlejší 486ky. Když se situace uklidnila a konkurence byla z Pentia v šoku, spotřeba se vlivem malých frekvenčních nárůstů a vývojem nových výrobních technologií při vzrůstající frekvenci stále udržovala kolem 15W (např. Pentium 200 má stejný tepelný výkon jako Pentium 66). Takto neměl s chlazením nikdo žádné problémy.

Naopak problémy byly s Pentiem Pro a Pentiem II. Tyto procesory prodávané na poměrně úzkém segmentu trhu (kvůli své ceně) měly spotřebu běžně kolem 35-50W! Pomineme-li specifičnost Pentia Pro, tak Pentium II mělo na mainstream trh až přílišnou spotřebu a např. "třístovkový" model byl spíše chlubením se Intelu, jak že to dokázali převálcovat K6ku. Po tomto se situace opět uklidnila s příchodem nové technologie. AMD na Intel výkonem nemělo a hnát se za frekvencí by vedlo tak maximálně k výrobním problémům.

A zase se situace vyhrotila s příchodem Athlonu (to byl na svou dobu silný přímotop). Protože Intel neměl co nabídnout, rychle vyplodil Pentium 4, které má spotřebu ještě větší než Athlon. Po dosažení mety téměř 100W nastoupila nová technologie a celý proces se opakoval. Tentokrát ale s menší velikostí čipu, a tudíž větší tepelnou hustotou.

Co z toho plyne? V honbě za MHz jsou firmy ochotny udělat vše a když to náhodou nefunguje, tak to rychle napraví (viz. Thermal Monitor u P4ky). Jakmile se situace trochu ustálí, objeví se procesory s výrazně nižší spotřebou. První varianty zcela nových architektur jsou vždy jakési nedodělky (Willamette). Stejně tak je možné si všimnout, že v případě dostatečného "heatroom" procesory nabírají frekvenci výrazně rychleji, než když výrobní technologie začíná ukazovat své limity (např. Northwood se letos pohne o pouhých 166 MHz, minulý rok se Palomino zrychlilo jen o 66 MHz a o rok předtím Thunderbird přidal jen 200 MHz). Pro uživatele je nejlepší volbou první či druhý nejpomalejší procesor vyráběný nejnovější technologií. Ty jsou relativně chladné a přitom často výkonnější než předchozí generace. A samozřejmě perfektně přetaktovatelné.

Požadavky na zdroj

Zvýšená spotřeba znamená také vyšší požadavky na zdroj. Málo topící procesory si vystačí i s 200W zdrojem, procesory se středními požadavky na příkon (30-50W) už ale potřebují minimálně 235, lépe však 250W. Na Athlony používejte zásadně 250W nebo více, na extrém jménem Pentium 4 nic menšího než 300W.

Pokud máte více pevných disků a vypalovačku k tomu (nebo podobná energeticky náročná zařízení), zvyšte výše uvedený požadavek o 50W. Co se týče dvojprocesorových systémů, tak na ty s Pentiem III postačí i 300W, na Athlony to chce minimálně 350, lépe však 400W+. Opravdovým extrémem jsou dva Xeony Foster, na které budete potřebovat minimálně 450-500W (kvalitní zdroj tohoto výkonu stojí zhruba 6000Kč, nicméně u serverových desek je potřeba zdroj s konektorem extended-ATX, EPS12V nebo ATX-GES a ten stojí mnohem víc).

Vždy pamatujte, že nejde o to, zda zdroj utáhne ten který procesor, ale o to, jak dlouho ho utáhne. Při dostatečné výkonové rezervě se vám nemůže stát, že vlivem např. současné práce s dvěma disky poklesne napětí na jiných větvích. Jestliže už teď pozorujete větší výkyvy na napětí při maximálním a minimálním zatížení procesoru, váš zdroj ho nedokáže dlouhodobě zvládnout. Správně dimenzovaným napájením se vyhnete nestabilitě. Intelem stanovené limity pro ATX 2.03 jsou +/- 5% na 3,3V, 5V a 12V větvi.

Na závěr připomenu, že kvalitní zdroje (Enermax, Antec, Fotron a jiné) jsou schopné utáhnout vysoceodběrové počítače i při nižším nominálním maximálním výkonu. Tyto zdroje mají totiž mnohem lepší stabilitu než běžné levné kusy a dále se také dá očekávat větší maximální výkony na jednotlivých větvích (v tomto exceluje zejména Enermax).

Požadavky na chlazení

Při volbě chlazení se vždy řiďte doporučením výrobce procesoru nebo se podívejte na různé srovnávací testy na Internetu. Není vysloveně nutné mít ten nejvýkonnější chladič a ani není nutné mít chladič s certifikací, nicméně je vhodné alespoň pohledem na mohutnost odhadnout, zda ten který chladič je schopen splnit požadavky na něj kladené. U nejnovějších čipů je vhodné zvolit modely s měděnou základnou nebo ještě lépe celoměděné typy. Toto se týká především procesorů AMD Athlon.

U procesorů Pentium 4 si s funkcí chlazení starosti dělat nemusíte, chladiče jsou velmi mohutné a větráky velké. Pamatujte však, že čím nižší teplotu Pentium 4 má, tím lepší výkon a také delší životnost. Při přetaktování mějte na paměti, že malé zvýšení napětí dokáže při obrovských proudových odběrech katapultovat spotřebu bez problémů nad 100W. Procesor se pak může snadno přehřívat, a to i při dobrém chlazení (problém lokálního přehřívání SNDS rozhodně nelze podceňovat).

Není od věci zkontrolovat si, jak moc je vaše chlazení efektivní. Maximální naměřená teplota by se měla držet hluboko pod specifikací procesoru. Obecně se dá říct, že teploty čipu nad 60 stupňů Celsia už nejsou pro jeho životnost právě ideální.

Teplotu zjistíte nejlépe pomocí v procesoru integrovaném čidlu. O něco horším měřidlem je čidlo v socketu, kde je nutné počítat s rozdílnou kalibrací u jednotlivých desek (porovnávat Asus s Abitem a to ještě s MSI je absolutní nesmysl) a také je nutné počítat s určitou rezervou, řekněme 10 stupňů navrch oproti naměřené teplotě.

Samotné měření teploty navíc není vůbec jednoduché. Interní čidla jsou často velmi nepřesná a čidlo umístěné na základní desce měří spíše teplotu socketu než teplotu procesoru. Paradoxně nejspolehlivější metodou je sáhnout si na chladič. Jestliže na něm neudržíte ruku, okamžitě systém vypněte a zlepšete chlazení. Teplý být může, i když v ten okamžik začněte přemýšlet o něčem lepším. Pokud je jen o něco málo víc teplý než vaše ruka, je vše v pořádku. Jestliže ale víte, že váš procesor spotřebuje poměrně hodně el. energie a přitom máte chladič ne nějak extra veliký, je jeho chladnost znamením špatného tepelného přechodu mezi procesorem a chladičem. V tom případě je nutné zkontrolovat nanesení tepelně vodivé pasty a správné umístění chladiče.

 

 
Komentáře k článku
RSS
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář!
6.3.2003 23:12:04   0.0.0.xxx 610
Po dlouhe dobe zase kvalitni a dlouhe poctenicko!!!!!
7.3.2003 01:23:08   0.0.0.xxx 109
Konecne zase dobry, zajimavy a uzitecny clanek! (na rozdil od jineho z tohoto tydne, ktery navic nebyl ani puvodni! )
7.3.2003 07:37:35   0.0.0.xxx 99
nechapu jak nektere individua tu vytahujou slova za ktere by se nestydel ani ostravsky dlazdic mno hold omezenost je omezenost

kazdopadne clanek opet ukazal mou skvelou volbu AMD procesoru misto P4
7.3.2003 07:57:15   0.0.0.xxx 99
Mas neco proti Ostravakum? Od xxxx jsme ti neupadli tak si ty poznamky nech pro sebe! Jinak clanek je dobry a poucny, aspon si muzu udelat srovnani v procesorech podle prikonu a nutnosti chlazeni. Nak
7.3.2003 07:59:17   0.0.0.xxx 109
Radeji snesu vulgarni prispevek, nez to ze se navazis do lidi z Ostravy! Tim ze sis koupil AMD, jses fakt jedinecny xxxx!
7.3.2003 08:00:05   0.0.0.xxx 910
Este by som dodal, ze vyhoda silnejseho zdroja ( predpokladam, ze vsetky silnejsie zdroje maju teplotou regulovane otacky ventilatora) je v tom, ze vykonova rezerva zabezpecuje, ze sa pasivne chladice zdroja nemusia velmi chladit a tym je hluk od ventilatorov velmi maly.
Konkretne Enermax, ktory mam, aj ked ma dva ventilatory (8" a 9"), je snad ta najtichsia vec (z tociacich sa veci) v kompe.
A super je, ze sa Enermax uz da konecne kupit aj na Slovensku ( Vivat!) a nestoji zas tak neuveritelne vela penazi.
7.3.2003 08:33:12   0.0.0.xxx 99
A este som zabudol dodat, ze clanok je velmi dobry. Len tak dalej.
7.3.2003 09:55:20   0.0.0.xxx 98
To se nedivim, ze je tichy kdyz tam mas ventilatory jak na sachte - cca 20 a 23 cm ))
7.3.2003 10:10:20   0.0.0.xxx 99
Minulý týden jsem se před koupí nového procesoru pustil i do podobných úvah týkajících se příkonu a produkce tepla, prohlížel jsem si specifikace od výrobců, i když zdaleka ne v takové šíři. Každopádně článek moc chválím, protože autor dospěl k velice podobným závěrům jako já.
7.3.2003 10:30:49   0.0.0.xxx 911
Jenom pripomenu moji oblibenou stranku http://users.erols.com/chare/elec.htm - mam sice pocit, ze se tam skutecne casto uvadeji "ty spatny" hodnoty, ale pro prehled to staci a je to soucasne i peknej katalog CPU :-)
7.3.2003 10:33:20   0.0.0.xxx 910
Co je to presne za model, ten tvuj Enermax? Muj je naopak i po pobastleni jednoznacne nejhlucnejsi vec v pocitaci a jeden cas me to tak otravovalo, ze jsem ho hodil do skrine a pouzival nejakej Yeong Yan, kterej byl znatelne tissi...
7.3.2003 10:57:40   0.0.0.xxx 911
co to tu mele, proboha vzdyt P4 je s tepelnym vykonem o minimalne 10-15 procent niz nez Athlon, s teplenou hustotou je na tom opet nejhur AMD, a problemy s 250 W zdroji jen u athlonu o necem mluvi (u P4 nedelaly problemy)

btw: jediny kdo potreboval prevalcovat K6 byl, mozna cyrix
7.3.2003 11:29:27   0.0.0.xxx 911
chlapci za prve ja v ostrave bydlim od narozeni takze proto sem rekl dlazdic z ostravy pac je to normalni slovni obrat a pokud si to nepochopil tak snad si to pochopil ted kdyz sem ti to pekne vysvetlil

add clanek ja nic o clanku nepsal takze nechapu co to tu meles mi se clanek taky libil

a ze sem si koupil amd neznamena ze sem jedinecny to bych mel potom strasne moc klonu ale tesi me to ze je v tomhle proste muj procesor lip nez od intelu

a uz vubec nechapu proc si me oznacil za zenske prirozeni mluvis i tak doma s rodici? asi ne co tady tema kecama nikoho nenadchnes

kazdopadne sem se utvrdil ze psat normalne do diskuzi uz snad nikde ani nejde aniz by me nekdo nenazval picou atd proste se akorat projevilo jak se v ostrave vsichni chovaji
7.3.2003 11:29:35   0.0.0.xxx 99
mas pravdu s P4 jsem nikdy nemel problemy ani s napajenim, a ani s chlazenim a stabilitou, coz se o athlonu zrovna rici neda.

Jinak K6 byl super procesor, asi jediny ktery (v te dobe) prekonal intel (i po technologicke strance), vzdyt ho taky delali borci z nextgenu. Pak (k6-2, k6-iii) uz ho jen amd prznila (3dnow, atd).
7.3.2003 11:35:03   0.0.0.xxx 99
AMD 2400+ (Trhroubred B0) je tak výkoný ako Pentium 4 2,8 Ghz (Northwood)



AMD Athlon XP 2400: 65 W Pentium 4 2,8 GHz: 80W



Takže nabuduce sa pozri lepšie na graf!!
7.3.2003 12:31:37   0.0.0.xxx 910
Problém je v tom že athlon má mnohem menší povrch který přenáší teplo. Proto se zdá že je to jinak.
P4 a 250W zdroj?? Pokud to není Fortron, thermaltake a pod tak na 99% nebude stíhat (p4 nad 2,4GHz (už jsem se s tím setkal) ale svého athlona jsem bez problémů provozoval na Noname zdroji 235W (1700+@2200 (9*200) a to mám 1GB ram, GF4ti4200, 2 7200 ot Hdd, 2*CD a katodu). potřeboval jsem ho odzkoušet (z jedné cdrom jsem četl na jeden, z druhé na druhý Hdd). A napětí všech větví se drželo v normně (+5 a +12 odzkoušeno multimetrem.)
7.3.2003 13:43:09   0.0.0.xxx 109
Je videt ze lide co pisou ze na P4 staci 200W zdroj tak jsou asi xxxx ktere si to vymysli nebo uslysi nekde jinde. me pod rukama proslo kvatna AMD Tbird, duron, XP, a i ty P4 a musim dodat ze na AMD ATHLON staci obyc. 200W zdroj zaticmo na P4 1,6GHz potrebuju minimalne 250W nejlepe 300W jinak ty komply padaly, samovolne resety apod. jinak zdar vsem xxxx
7.3.2003 13:47:16   0.0.0.xxx 910
Až se přestanete hádat a změříte si odběr, možná dojdete ke stejnému závěru jako já. Společně s bratrem jsme provedli reálný test odběru počítače ze zdroje s Athlonem XP1700+ TBred, revize 0681. Viz zde http://www.overclocking.cz/4um/viewtopic.php?t=10127&pos tdays=0&postorder=asc&start=15
Tam si můžete prohlédnout přehledné grafy odběru ZE ZDROJE u tohoto procesoru při různé frekvenci. Měření bylo provedeno klešťovým ampérmetrem na přívodních vodičích do desky. Takže než tu začnete cokoli plácat o odběrech Athlonů TBred, tak nejdříve MĚŘTE.
7.3.2003 13:50:07   0.0.0.xxx 108
No v mem pripade neutah noname 200W (v te dobe bezny zdroj) zdroj ani Durona na 900 MHz s 2x HDD. Musel jsem dokoupit 235W...

Ted mam P4 1,6A na 2,3 a taky 2x HDD a s noname 300W (v dnesni dobe bezny zdroj) je to uplne bez problemu...
7.3.2003 14:39:48   0.0.0.xxx 810
Nevim, zda jsem spravne pochopil odstavec o zpusobu vyroby procesoru Tualatin, ale tvrzeni, ze jsou to "odpadky" po PIII-S nebo PIII se mi nezda. Dost lidi honi Tualatina pri fsb 133+MHz (i 150MHz) ...
7.3.2003 17:15:56   0.0.0.xxx 1010
Hodne zajimavy clanek, a jeste lepsi komentare, fakt sem si dopre pocetl a nasledne pobavil u cteni komentaru.

A myslim si ze kdyby ty procaky netopily tak by to nebyla takova sranda.
11.3.2003 20:47:50   0.0.0.xxx 99
no debata o 200w zdrojích vs AMD a Intel je skělá. Akorát jestli nebude problém v tom že někdo myslí nový 200w zdroj (protože při přestavbě musel kopit i skříň) a někdo to zkoušel klasicky při přestavbě se 4roky starým 200W ATX zdrojem (K6, první celerony, značkové PC..) ...ono totiž zdroje stárnou (kondezátory v nich) a proto bych rozlišoval nový zdroj a starý zdroj :-)
12.3.2003 20:16:53   0.0.0.xxx 99
1. Proč nebyla diskuze 3 dny k dispozici ???
2. Proč jste smazaly příspěvek který upozorňoval na to že je tu cenzura (příspěvek nebyl vulgární) ????
3. Smažete mě taky - za nic pro nic ???
12.3.2003 21:28:15   0.0.0.xxx 910
To si fakt nikto nevsimol, ze to co uvadza autor ako citujem "Spotřeba na 100 MHz" je v skutočnosti len narast spotreby pri zvyseni taktu o 100 MHz. Krasne tie bludy vidiet pri thoroughbrede. Ked od niekial preberate clanky tak aspon spravne prekladajte terminy, blbeckove v redakci!
12.3.2003 22:14:42   0.0.0.xxx 1010
Možná to bude tím, že všichni ostatní pochopili, že je to nárůst spotřeby při růstu frekvence o 100 MHz. A článek jsem odnikud nepřebíral, je celý můj a vlastním k němu autorská práva.
12.3.2003 22:23:12   0.0.0.xxx 99
ad 1. Diskuze byla zakázána, protože si jí někteří spletli za závod, kdo dokáže vulgárněji urážet. Protože permanentní mazání těchto vulgárních příspěvků nepomohlo, diskuzi jsem jednoduše zablokoval.

ad 2. K příspěvku jsem se vyjádřil (odpověď byla, že vulgární a s články nesouvisející příspěvky budu mazat, věcnou kritiku nikoliv), načež se toho někteří chytli a začli sem spamovat urážlivé prispěvky, jak jsem se již zmínil. Proto jsem celou větev diskuze raději smazal, aby to nenapadlo i další. Ostatně příspěvek o cenzuře se nijak nevztahoval k článku a jako takový patřil do diskuzního fóra. Diskuze pod články jsou pouze pro výměnu názorů k tématu článku.

ad 3. Ano, viz. bod dva, první věta. Nechám ho zde několik dní, stejně jako tuto odpověď.
13.3.2003 13:46:58   0.0.0.xxx 109
Ale nabuduce to napiste trohca rozumnejsie, tazko sa totiz dovtipit bez toho aby som si to prerataval ze myslite uplne nieco ine ako pisete

K tej povodnosti - som to hodnotil ako chybu prekladu, pretoze ma vo sne nenapadlo ze to moze niekto takto napisat v cestine.
Inac clanok ma velku informacnu hodnotu, ale ked necima komentare k grafom kt. su dla mna zavadzajuce.
K tomu ze si to nikto iny nevsimol len tolko ze to pravdepodobne len preleteli...
19.3.2003 01:44:49   0.0.0.xxx 89
mam celer-mendocino, mam celer-tualatin, pockam si s upgrade na P4(celer)-prescot, ale urcite si nekoupim ustredni topeni AMD. :o)
20.8.2003 11:48:59   0.0.0.xxx 99
Nechapu vas! Proc se bavite o tom, jestli jde rozchodit 2GHz procesor s tri roky starym 200W zdrojem firmy podej mi chleba. Co to ma za vyznam? Kdyz budu mit 200 konovy BMW tak na nej taky neobuju galusky jenom proto, ze na predchoziho trabanta to slo!

Redakce si vyhrazuje právo odstranit neslušné a nevhodné příspěvky. Případné vyhrady na diskuze(zavináč)pctuning.cz

0 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 0Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.