Intel Core i7-4790K: První 4GHz procesor Intelu v testu | Kapitola 14
Seznam kapitol
Před rokem Intel uvedl na trh čipy s jádrem Haswell (Core i7-4770K), nyní oživuje svou nabídku několika procesory s jádrem Haswell Refresh. Dnes otestujeme nejvyšší model, první procesor Intelu se základním taktem (nad) 4 GHz. Potvrdí se avizované lepší vlastnosti a přetaktování, nebo šlo o plané sliby?
Teorie taktování Haswell je jednoduchá, hovořili jsme o ní zde. Procesory Sandy Bridge měly hodnotu Tcasemax nastavenou na 72 °C. Poté začnou omezovat výkon, vkládat prázdné cykly a vypnou se u hodnoty nad 100 °C (Tcc). Pozor, Tcasemax není teplota jader procesoru, ale teplota rozvaděče tepla čipu. Laicky řečeno, aby měl chladič teplotu 72 stupňů, mohou být samotná jádra minimálně o 15–20 stupňů teplejší. To je oněch zhruba 100 stupňů Tcc. Ivy Bridge hodnotu Tcc posul až k 105 stupňům, Haswell ji ale záhadně vrací zpět na hodnoty Sandy Bridge. Tedy nejvyšší teplota do které nedojde ke ztrátě výkonu, je 72 stupňů na rozvaděči tepla, při teplotě jader 100 stupňů se čipy vypnou. To hovoří teorie, a nyní praxe:
Taktoval jsem na dvou různých deskách a všude byly výsledky víceméně stejné. Nakonec jsem pro názornou ukázku zvolil obyčejnější (nikoliv ROG) – Asus Z97-DELUXE. Jelikož jsou procesory odemčené, je základní taktování celkem snadné. Stačí navolit násobič procesoru a nastavit napětí. U zamčených čipů to bude složitější, zkusíme tedy i maximální funkční takt BCLK. Pro test jsem použil BIOS 1008, jenž vidíte na horním obrázku.
Maximální základní takt
Jak je vidět, Core i7-4790K bez potíží zvládá strap 125 i 167 MHz. Kolem taktu 125 MHz jsem se dostal až na hodnotu 128 MHz. Strap 167 MHz byl finální, výše jsem se nedostal ani o megahertz. Je dobré vědět, že to funguje, dává nám to větší možnosti při taktu pamětí a ladění systému. Osobně taktuji přes Strap 125 MHz, jelikož mi umožní nastavit paměti na 2333 MHz.
Přetaktování na default
Napětí jsem nechal na základní hodnotě 1,27 V, systém byl naprosto stabilní i v nejnáročnějších testech na frekvenci 4,5–4,55 MHz. Teploty byly stále akceptovatelné (kolem 66 °C). To není vzhledem k základnímu taktu všech jader 4,2 GHz žádná sláva, ale také to není špatné. Nárůst taktu všech jader 300 MHz už dokáže značně zvýšit výkon. Pomalu se ale blížíme ke konci s taktováním, o mnoho vyšší napětí vám už čip nedovolí, neuchladíte jej.
Přetaktování 1.30 V
Napětí 1,30 V jsem stanovil jako absolutní maximum pro testy se vzduchovým chladičem. Jde už o napětí, které nemohu pro dlouhodobé používání doporučit. Pokud nemáte extrémně výkonné vzduchové nebo vodní chlazení. Teplota v zátěži stoupá až k 70 °C. A to není můj chladič žádné „ořezávátko“, ale po dlouhou dobu jasný highend. Frekvence procesoru byla stabilně na 4,6–4,63 GHz. Dál se ale už jít nedá...
Přetaktování 1.38 V
Abych mohl dosáhnout taktu 4,75 GHz, potřeboval jsem napětí 1,38 V – to vzduchem dlouhodobě neuchladíte!
Pro zajímavost se ještě podívejte na výkon s frekvencí 4,75 GHz a napětím 1,38 V, paměti pracovaly na 2,33 GHz CL9. Teploty procesoru jsou při tomto napětí v zátěži kolem 90 °C, což už je na vzduchové chlazení moc. S dobrým vodním kitem by se ale možná daly udržet do 80 °C. Proto zde i tyto výsledky zařadím. Nárůst frekvence pro jednovláknové aplikace je pouhých 8 % a pro multi-thread 13 %. To se snad ani nevyplatí.
Bonus
K vratké stabilitě na 5 GHz jsem potřeboval 1,6 V – systém byl stabilní ale jen několik minut, pak spadl vždy s BSOD a kódem pro přehřátí procesoru.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
