Neutrácejte zbytečně – výkonem stačí levnější DDR3 paměti | Kapitola 9
Seznam kapitol
Na rychlejším procesoru poběží kratší dobu výpočty, na lepší grafice pojedou rychleji hry a s větším množstvím RAM můžete pracovat ve více programech současně. Přemýšleli jste ale nad tím, jaký je přínos operační paměti s vyšší frekvencí a lepším časováním? Jasno v tom má málokdo, proto jsme vše důkladně proměřili a máme pro vás zajímavé výsledky.
graf průměrných výsledků včetně syntetických testů najdete
Jak se dalo očekávat, rozdíly ve výkonu počítače nejsou s růžně rychlými operačními paměťmi velké. Zatímco v syntetických benchmarcích jsou rozdíly v propustnosti mezi pamětí s frekvencí 1066 MHz a 2166 MHz velké (byť ani v tomto případě nejsou dvojnásobné) a v testech přístupové doby jsou zase patrné velké rozdíly s různým časováním, v praxi rozdíly nejsou rozdíly nijak dramatické. Pokud vezmeme průměrný výkon bez započítání syntetických benchmarků, je ztráta nejpomalejších pamětí 1066 MHz s častováním CL9 při 2T pouhých 10 % na nejrychlejší paměti 2166 MHz. Je přitom nutné dodat, že takto pomalé paměti se běžně vůbec neprodávají a nejlevnější dostupné paměti mají frekvenci od 1333 MHz výše (viz třetí kapitola). V praxi tedy bude rozdíl ve výkonu ještě menší (pouze okolo pěti procent), což jednoznačně neobhajuje několikanásobný příplatek za výkonnější paměti.
při práci s velkými objemy dat (např. komprese videa) je patrný rozdíl s různě rychlými pamětmi
Pokud se podíváme na výsledky z měření podrobněji, je patrné, že u velké většiny aplikací je vliv operačních pamětí na výkon malý a přibližně stejný vliv hraje frekvence i časování (tedy například pamětí 1333 MHz, CL7, 1T podávají podobné výsledky jako 1600 MHz, CL8, 2T). Najdou se ale samozřejmě výjimky a to v obou směrech. Asi nejvíce s propustností operační paměti škáluje program na komprimaci dat WinRar a software ke komprimaci videa Media Coder x64, což je vzhledem k jejich principu fungování logické (oba programy zpracovávají velké množství dat, která protékají přes operační paměť a její rychlá odezva je tedy klíčová).
při hraní her se rozdílná propustnost pamětí vůbec neprojevila
Na opačném konci žebříčku jsou programy zatěžující výhradně procesor (renderování videa a další aplikace zaměřené na hrubý výpočetní výkon) a pak také počítačové hry. S těmi operační paměti neškálovaly vůbec a rozdíly nebyly ani u benchmarku 3DMark 11. I to dává smysl, protože po načtení herního enginu už hra nemá žádné další velké nároky na operační paměť a naopak velmi zatěžuje grafickou kartu renderováním a procesor výpočtem AI / fyziky. Tyto dvě komponenty se tedy stávají limitujícími prvky a případné malé zpoždění operačních pamětí není znát (při načítání nové úrovně či textur je zase výrazněji pomalejším prvkem pevný disk).
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
