Hlavní stránka Hardware PC sestavy Doporučené herní PC sestavy vyšší třídy: podzim 2016
Doporučené herní PC sestavy vyšší třídy: podzim 2016
autor: Petr Kupský , publikováno 3.10.2016
Doporučené herní PC sestavy vyšší třídy: podzim 2016

Dnešním článkem pokračujeme v podzimním přehledu doporučených herních počítačových sestav několika cenovými kategoriemi vyšší třídy. Zatímco v nižší a střední třídě dominovaly sestavy s grafickými kartami AMD Radeon, ve vyšší třídě se aktuálně situace obrací a ke slovu přichází sestavy s grafickými kartami nVidia GeForce.


Úvod

Minulý týden jste se mohli seznámit s našimi návrhy herních počítačových sestav nižší a střední třídy v prvním díle tradičního podzimního přehledu počítačových sestav. V tomto druhém díle se zaměříme na počítačové sestavy vyšší třídy, rozdělené do tří cenových kategorií. Navážeme kategorií s cenou okolo 28 000 Kč a skončíme nejvyšší kategorií s částkou výrazně nad 40 000 Kč.

V první navazující kategorii si naposledy představíme varianty sestav na procesorových základech Intel a AMD. Do těch nejvyšších kategorií se procesor AMD dosud nedostal, neboť jeho výkon není pro nejvýkonnější grafické karty současnosti dostačující. Doufáme, že situace se příští rok, současně s příchodem procesoru Zen, změní.

Doporučené sestavy budou i nadále rozděleny na levnější a dražší varianty v každé z cenových kategorií. Levnější varianta A bude navržena tak, aby se výrazně neodchýlila od stanoveného limitu v dané kategorii. V této variantě bude upřednostněno dosažení maximálního herního výkonu na úkor výbavy. Cílem rozhodně nebyla úspora nákladů za cenu použití komponent s pochybnou kvalitou. Dražší varianta B se bude pořizovací cenou pohybovat někde v intervalu mezi limity jednotlivých kategorií. Cena zde nebyla tím rozhodujícím kritériem. Cílem bylo dosažení maximálního herního výkonu a současně optimální výbavy. Rozdíly mezi variantami A a B budou například v použití lépe vybavených základních desek, větší kapacity RAM a disků, luxusnějších verzí grafických karet a luxusnějších skříní. V některých případech bude u dražší sestavy použita o něco výkonnější grafická karta.

U doporučených grafických karet bude v tabulce pro srovnání uveden jejich přibližný výkon v pěti populárních hrách. Výkon byl změřen u obdobného modelu grafické karty na testovací sestavě se šestijádrovým procesorem Intel i7, a proto je označen pouze jako orientační. Můžeme zde zjistit, jak si grafická karta vede ve dvou novějších titulech pod DX11, ve dvou titulech pod nejnovějším DX12 a také v jednom titulu využívajícím API Vulcan. Orientačně bude možné posoudit, jestli je grafická karta vhodná spíše pro starší herní tituly využívající DX11, nebo bude perspektivní volbou do budoucna a pro nová API, která staré DX11 postupně nahradí.

Co zaznělo v diskuzi

Ještě než se pustíme do představování jednotlivých návrhů počítačových sestav, vraťme se krátce k některým dotazům a konstruktivním připomínkám, které zazněly minulý týden v rámci diskuze pod první částí podzimního přehledu.

Jedna z připomínek upozorňovala na skutečnost, že u navržených sestav nižší a střední třídy jsme nikde nevyužili M.2 variantu systémového SSD, přestože většina základních desek toto rozhraní podporuje.

SSD disky ve formátu M.2 lze obecně rozdělit do dvou kategorií. V té první se nacházejí M.2 disky, které využívají komunikační rozhraní SATA a jsou cenově i parametrově srovnatelné s klasickými SSD disky. Ve druhé kategorii jsou pak M.2 disky, které komunikují skrze rozhraní PCIe 3.0 ×4, resp. NVMe 1.1. V tomto případě můžeme počítat s mnohonásobně vyšší rychlostí čtení, ale také s výrazně vyšší rychlostí zápisu dat, oproti klasickým SSD diskům. Výrazně vyšší je ovšem i cena těchto verzí M.2 disků.

Pokud bychom tedy místo klasického SATA SSD disku použili jeho M.2 variantu, nezískáme tím žádnou výkonovou výhodu. Jediným plusem bude ušetřený prostor ve skříni a jeden připojovací SATA kabel. Naopak nevýhod je zde více. Obsazení portu M.2 na většině základních desek pro procesory Skylake znamená automatické vyřazení dvou sdílených SATA konektorů, na které pak nic nepřipojíme (zabere tedy zbytečně jeden SATA konektor navíc). Osazením konektoru M.2 relativně pomalým SATA diskem ztrácíme dále možnost pozdějšího použití výkonnější PCIe verze bez nutnosti jeho záměny. Potenciál výkonného rozhraní zůstává nevyužitý. M.2 disky také nemohou využít kovovou konstrukci obalu k odvodu přebytečného tepla.

Použití M.2 varianty SSD disku by mělo nějaký smysl v případě, že by tato verze byla výrazně levnější, než klasické provedení. Výrobní náklady na pouhou desku s plošnými spoji bez obalu musí být nižší, takže možná k tomu jednou dojde. Za dané situace je vhodnější si M.2 konektor rezervovat pro PCIe/NVMe verze SSD disků, které snad časem také zlevní. Zejména vynikající rychlost čtení by měla být v případě systémového disku znát příznivým vlivem na celkovou odezvu systému.

Doporučené herní PC sestavy vyšší třídy: podzim 2016

Jeden ze čtenářů se s námi v diskuzi podělil se zkušeností s OEM napájecími zdroji Seasonic SS-350ET v provedení F3 a T3. Dle jeho zkoumání, které také doložil fotografiemi otevřeného zdroje, je aktuální revize F3 varianty uvedeného zdroje osazena výhradně japonskými kondenzátory, což u levnější varianty T3 zřejmě neplatí. Příplatek není vysoký, takže volba varianty F3 se s ohledem na teoreticky delší dobu životnosti jistě vyplatí.

S napájecími zdroji souvisel ještě jeden příspěvek v diskuzi, které poukazoval na použití napájecího zdroje s výrazně vyšším výkonem, než je typický příkon sestavy.

Názory na požadovaný výkon zdroje jsou tématem častých diskuzí a rozdělují uživatele na dva tábory. Někteří používají zdroje s výkonem jen lehce nad skutečnou spotřebou sestavy v zátěži, jiní naopak používají zdroje i více než dvojnásobně výkonné. Je známou skutečností, že účinnost zdroje při velmi nízké zátěži klesá, což hovoří proti použití výkonově předimenzovaných zdrojů. Jenže moderní zdroje se v nízké zátěži s účinností nepropadají nijak významně, aby se to nějak projevilo na celkových nákladech za spotřebu elektrické energie. Naopak z poloviny zatížený předimenzovaný zdroj bude o něco účinnější, než zdroj zcela vytížený blízko svého maxima. Podle zaměření sestavy musíme sami uvážit, zda ušetříme 10 % z 60 W při provozu sestavy v klidu, nebo 10 % z celkových 300 W při provozu sestavy v zátěži a také jaká je návratnost investice do dražšího zdroje.

Výkonnější zdroj je také výhodný v případě semipasivní varianty, kdy náběh ventilátoru do otáček bude zřejmě o něco pozvolnější. Nižší zátěž zdroje, dimenzovaného na vyšší výkon, se navíc může pozitivně projevit na jeho životnosti. Výkonovou rezervu můžeme využít v budoucnu při doplňování sestavy o další komponenty a pro pokrytí případných odběrových špiček. Máme například změřeno, že některé pevné disky potřebují pro rozběh příkon až 20 W. Pokud je jich v sestavě více, odběrová špička je nezanedbatelná. V neprospěch slabších variant napájecích zdrojů hovoří také relativně malá úspora pořizovacích nákladů (rozdíly mezi výkonovými variantami jednoho modelu se pohybují v řádu stokorun) a často i kratší záruční doba.

Doporučené herní PC sestavy vyšší třídy: podzim 2016

Tolik k diskuzi a pojďme se již podívat na herní sestavy vyšší třídy.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
35 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 15.9Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.