Hlavní stránka Hardware Multimedia, zvuk, TV Blíží se den, kdy skončí kino?
Blíží se den, kdy skončí kino?
autor: Michal Rybka , publikováno 31.3.2017
Blíží se den, kdy skončí kino?

Můj osobní konec kina přišel ve chvíli, když jsem si uvědomil, že můj filmový vkus je extrémně mimomainstreamový a mimo specializovaných festivalů v kině neuvidím nic, co by mě zajímalo. S nástupem HDR a OLED technologií, s velkými obrazovkami a vysíláním ve vysokém rozlišení s prostorovým zvukem ale mizí důvody navštívit kino i pro běžného diváka.


To, co v poslední době přichází, je ale dokonalá bouře, která může zničit tradiční kina. Za prvé, lidi jako já, jsou už delší dobu mimo hru. O nás fakt nejde, my kina nezachráníme. Za druhé, kvalita zobrazovačů nabízených pro domácnosti fantasticky narostla. Za třetí, řeší se distribuce ve vysokém rozlišení, ať už je to 4K streaming, efektivní kodeky pro obsah ve vysokém rozlišení či vysílání ve vysokém rozlišení.

Mainstreamový divák si může doma užít na obří televizi nové mainstreamové filmy v opravdu vysokém rozlišení, s podporou HDR, vychytaným zvukem, ať už ve standardu 7.1, tak i Dolby Atmos, který dokáže prostorový zvuk simulovat pomocí odrazů od zdí. Máme radikálně narůstající kvalitu produkce streamovacích služeb, jako je Amazon a Netflix, které jsou ochotny investovat velké peníze do vlastní produkce. Propadají se ceny kamer a dalšího vybavení, které je potřeba pro nahrávání ve vysoké kvalitě. Zatímco televize u nás teoretizují nad přechodem do 4K, řada youtuberů už na 4K přešla.

Navíc se tu objevila taková ta jedna věc, která donutila vydavatele změnit strategii vydávání obsahu: Docela dost kvalitní piráti, kteří si zajdou do kina, vyrobí kinorip a uploadují ho ten samý den, kdy se objevila premiéra. Kdysi fungoval vydavatelský striptýz, který zpřístupňoval film pomalu, nejprve kinům, pak televizím a nakonec domácím divákům, takže se každý divák dal podojit ideálně opakovaně. To piráti zbořili – a i když se proti nim snaží vydavatelé zasahovat a loví je v sálech s infračervenými kamerami, vždycky nějací projdou.

Částečně proto, že s piráty spolupracují i lidi, kteří v kinech dělají, jak poukázal thajský horor Poslední premiéra (2008). Pokud piráti najdou monetizaci, dohodnou se s promítačem, dají mu nějaké kapesné a vyrobí kvalitní kinorip, protože 4K kamera s přiměřeně kvalitní nahrávkou zvuku dnes nestojí moc. To pochopili i vydavatelé a změnili strategii tak, že místo postupného uvolňování obsahu pro různé platformy provedou simultánní release na všech distribučních kanálech. I oni totiž pochopili, že část problému s pirátstvím není o tom, že lidi nechtějí nic platit, ale že chtějí platit paušál a za něj si užívat filmovou pohodu doma – aniž by museli čekat na den, kdy se na ně podle nějakých pošahaných distribučních marketingových plánů dostane. Že když do nich buší celý den Google trailery na Logana, chtějí ho vidět doma, ale hned. Musí ho dostat hned.

Takže: Proč chodit do kina?

Kino má fixní vysílací čas, je drahé, nezdravé zobatiny ve foyeru jsou úplně megapříšerně drahé, film si nemůžete zapauzovat a má to další nevýhody. První film, u kterého jsem ocenil praktické výhody domácího kina, byl western The Quick and the Dead (Rychlejší než smrt, 1995). Nevím, co mě na tom tehdy chytlo, ale byl to pro mě fantastický doják, který ještě vylepšila sedmička skvělého rumunského vína Fetasca Negra. Navíc, když byla nálada, mohl jsem si film skvěle vylepšit Cohibou Esplendidos, což by dnes, v moderních dobách, neustálo žádné kino. Kdykoliv potřebujete na záchod, zapauzujete si film. Když dojde na otevření další flašky, zapauzujete si film. Absolutní luxus, překonávající všechny servisy všech kin.

Blíží se den, kdy skončí kino?

Půjčoval jsem si ten film na DVD tolikrát, že jsem nakonec přesvědčil majitele půjčovny, aby mi film prodal, čímž jsem celkem ušetřil. V tu chvíli jsem začal opravdu vážně uvažovat nad konceptem kina, které bych měl u postele, což se celkem osvědčilo, protože sledování skvělého filmu ve dvou s dobrým vínem po ruce se může celkem jednoduše proměnit v ještě lepší zážitky ve dvou, což by definitivně neustálo žádné normální kino nikdy.

Takže: Proč kino? Co s ním?

Proč chodit někam na mainstreamové filmy, které stejně bude muset vydavatel rychle vydat, nebo mu to piráti ukradnou? Vícestupňová strategie, která v minulosti multiplikovala zisky tím, že fanoušky opětovně skásla, už nefunguje. Dnes se musí filmy vydávat pro všechna média najednou, takže kino ztrácí svoji exkluzivitu, svoji výhodu.

Proč chodit někam, kde vás omezují v tom, co smíte, anebo nesmíte dělat? Jenom málo kin je přátelských k milovníkům piva či vína – a rozhodně kvůli nim nebudou zastavovat projekci. Každá rodina s dětmi si může jednoduše spočítat rovnici, na kolik by je přišla návštěva kina se všemi potomky. V mnoha případech to vychází jednoznačně: Domácí kino je levnější. Je levnější koupit si film, připravit krmení, koupit pivo a víno pro dospělé, limču pro děti – a podívat se na film. A to nemluvím o anarchistech, kteří si provozují nelegální kino třeba na vesnici.

A zde se dostáváme k hlavní otázce: Proč by mělo kino přežít?



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
85 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 33.7Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.