Úvaha: Před 200 lety zapomněli, co je to kolečko. A my?
i Zdroj: PCTuning.cz
Historie Článek Úvaha: Před 200 lety zapomněli, co je to kolečko. A my?

Úvaha: Před 200 lety zapomněli, co je to kolečko. A my? | Kapitola 7

Michal Rybka

Michal Rybka

22. 11. 2013 03:00 19

Seznam kapitol

1. Od kola po švába 2. Rychleji a rychleji 3. Rozjeď business a uteč 4. Kolo? Cože jako?
5. Vzdělání jako byznys 6. Zapáleni pro věc 7. Cesta ohně

Nedávno jsem měl zajímavý rozhovor o počítačové historii se skepticky naladěným člověkem. Říkal, že zabývat se historií technologií je zbytečné, protože kdyby nějakou technologii neobjevil jeden vynálezce, přišel by s ní jiný. Podle něj je příchod jakékoli technologie v podstatě nutností. Proč je mimo?

Reklama

Kano byl poměrně zapadlý projekt, nicméně v pondělí o nich napsal The Register a to v době, kdy měli vybráno pouze 34 000 USD z plánovaných 100 000 USD. Reakce veřejnosti na zveřejněný článek byla obrovská, objevila se celá řada dalších sponzorů a ve čtvrtek odpoledne už měli vybráno 240 000 USD! Pak se přidali další, jako například já :-) a nyní výrobce řeší, co s tou horou peněz navíc. Buď jak buď, nabídli různé nabídky sponzoringu včetně populární charity „buy one give one“, kdy zaplatíte dva stroje a jeden někomu věnujete.

Úvaha: Před 200 lety zapomněli, co je to kolečko. A my?
i Zdroj: PCTuning.cz

Tahle reakce sama znamená, že se lidé stále zajímají o vzdělávací projekty a považují je za důležité. V dobách, kdy se stále více rozmáhá konzumní elektronika, ve které moc netvoříte, spíše jenom konzumujete existující obsah, je důležité, aby vznikaly projekty, které se naopak orientují na podporu tvorby. Co si budeme povídat, základy číslicové techniky nejsou až tak záživné (jako děcko jsem sám výrazně radši hrál hry, než řešil logické rovnice). Vzdělávací systémy s konceptem na přelomu hry a vývojového systému představují cukřík, který dovoluje spolknout tu podezřele vypadající pilulku technického vzdělávání a ukázat, že tvořit může být zábavnější, než se jenom vykecávat a sdílet fotky.

Ve skutečnosti je to velice návykové. Když změníte i něco malého ve velkém projektu, je to vaše. Stali jste se vládci virtuálního světa! Ostatně se podívejte sami, co o tom říkají „stavitelky počítačů“ Natálie a Gabriela. To, co mě opravdu těší, je fakt, že nejde zdaleka o jediný projekt. Už dnes si můžete objednat trochu konzervativněji pojatý počítač FUZE, také založený na Rapsberry Pi, rovněž nabízejí dopravu z Británie do Česka.

A tohle je skutečný řetězec cesty ohně: někdo inspiruje dalšího, aby vytvořil Rapsberry Pi. S ním si pohrají jiné lidé a vytvoří FUZE a Kano. Vám se zalíbí, a tak je objednáte pro své potomky. Ty zaujme a začnou si s ním hrát, možná programovat. A možná je zaujmou technické vědy. A možná něco vytvoří, a to inspiruje někoho dalšího.

Funguje to přesně takhle. Dokud bude oheň vzdělanosti dostatečně hořet a přeskakovat na další a na další, tak nevyhasne. Ale o to se musíme všichni snažit. Automatická optimistická budoucnost neexistuje. To si před námi myslela už celá řada civilizací. Musíme se starat o ten náš oheň, abychom nedopadli podobně.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama