Smartphony uvádí: Soumrak kalkulaček. Hrají... | Kapitola 6
Seznam kapitol
V dnešní, trochu netradiční úvaze se podíváme na smartphony a tablety – ty ukusují trh nejen notebookům, klasickým mobilům a čtečkám e-knih... ale nejspíše už i kalkulačkám. Není to však tím, že by byly smartphony a tablety tak zatraceně dobré. Je to tím, že současné kalkulačky jsou tak zatraceně mizerné.
Největší dobrodružství jsem zažil s nástupnickým modelem, HP 48sx. Na rozdíl od HP 28s byl podstatně praktičtější, s větším displejem, obousměrnou sériovou komunikací RS-232 podporou pro až dvě přídavné paměťové karty. Byl to takový malý počítač, který se dal snadno připojit k sériové tiskárně a uměl řešit kde co, od programů, přes numerické výpočty, symbolickou algebru a až po kreslení grafů. S trochou toho kutilství jste mohli nechat vykreslovat grafy do virtuálních obrazovek s velikostí hodně přesahující maličký displej 131×64 pixelů a pak se daly tisknout na tiskárně. Úžasné univerzální udělátko! Bohužel jsem ho utahal a při týrání u moře mi tak trochu zkorodovalo. Budiž stroji země lehká!
HP 48sx (zdroj)
Další modely už byly kapičku problematické. HP 49g byl zcela překopán, přetvořen do „koupelnového“ designu á la Apple iMac a dostal příšerně tuhou gumovou klávesnici. Psaní na něm nebyla žádná legrace. O pár let se to Packardi pokusili opravit modelem HP 49g+, který se vrátil s designu HP 48sx, dokonce i klávesy byly o něco měkčí. Bohužel došlo k zásadní předělávce a jejich původní procesor Saturn byl nahrazen procesorem ARM, který Saturn emuloval. Saturn byl procesor navržený speciálně pro kalkulačky, měl docela podivnou architekturu založenou na nibblech (půlka byte), vnitřně měl 64 bitů, ale navenek jenom 4 bity. Poslední „skutečný“ Saturn u HP 48gx měl 8 MHz, u HP 49g+ byl už emulován ARMem na 70 MHz. Část systému byla předělána pro ARM, většina ale byla emulována z původního kódu pro Saturn. Konverze se úplně nepovedla a potvora zlobila, nejproblematičtější bylo chování ovladače klávesnice, který měl tendenci občas ignorovat stisky kláves a jindy je detekoval vícekrát. HP 49g+ měla na druhou stranu některé výhody, jako slot pro SD karty a připojení pomocí USB.
Všechny podstatné problémy, které měla HP 49g+, byly vyřešeny u nástupnického modelu, HP 50g. Ten je (a bohužel i nadále zůstává) v podstatě nejsilnějším grafickým kalkulátorem Hewlett Packard. Má o třetinu větší displej, vyšší rychlost, slušnou paměť (512 KB RAM + 2 MB flash), podstatně lepší klávesnici a přitom na tom běhají aplikace pro předchozí modely. Kalkulačka dostala jak USB, tak RS-232 rozhraní, i když to druhé HP oficiálně nepodporuje a musíte si k tomu sehnat takový poloprofesionálně udělaný kabel, protože konektor na kalkulačce je dost neobvyklý.
HP 50g
Problémy HP 50g jsou ovšem také zřejmé: Koncept ovládání pochází z poloviny 90. let a je pro začátečníka nepřehledný, hlavně RPN (obrácená polská notace). Ta funguje následovně: Místo toho, abyste napsali:
1+1= napíšete 1 <Enter> 1 +
Tento systém je založený na zásobníku a jeho kouzlo objevíte ve chvíli, kdy chcete dělat něco složitějšího, například zkoumat několik variant výpočtu. Prosté stisknutí tlačítka <Enter> provede duplikaci libovolného objektu, takže s ním můžete provést co chcete a pak se vrátit k nezměněnému originálu. S pomocí RPN lze psát kompaktní programy, je to velice rychlé, zbavíte se tlačítek Copy / Paste, zkrátka paráda. Jakmile se to naučíte, nebudete chtít zpět. Algebraický koncept a tlačítko Ans vám přijdou jako špatný vtip. Jenomže začátečníky to mate.
Pak je tu problém s horou funkcí, které lze vyklepat přímo jako příkaz a faktem, že od HP 49g+ jste dostávali manuál jen na CD. Systém je docela kryptický a trvá dlouho, než do něj začátečník pronikne. Rovněž i menu pro výběr aplikací jsou taková zastaralá a vše podtrhuje nepodsvícená černobílá obrazovka. Vlastnosti HP 50g jsou super, ale chtělo by to přinést pokroky 21. století, jako slušný zabudovaný help, praktickou a moderní navigaci a kvalitní obrazovku.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
