Úvaha: Velký milník Microsoftu – co teď přijde po Ballmerovi?

Poté, co Ballmer oznámil odchod, se doslova protrhl pytel s články o tom, jak to dělal blbě, na světlo světa se vytahovala videa, kde vykřikuje „developers, developers, developers“, začalo se zase mluvit o historce o házení křeslem, o tom, jakou si dělal srandu z iPhone a podobně. Je bez diskuse, že udělal řadu problematických a možná i zcela špatných rozhodnutí, jenomže je nefér mu nasazovat psí hlavu a obviňovat ho ze všeho špatného, co se v Microsoftu stalo. Docela dost lidí to dělá, podle poolu CNet by mu jen 5% lidí dalo za jeho šéfování jedničku, nejčastější je trojka, následovaná čtyřkou a pětkou.

Ballmer ale v podstatě dělal celou dobu přesně to, co uměl: Není to technologický vizionář, je to matematik, obchodník, marketér a optimalizátor. Jeho cílem bylo zvýšit profitabilitu Microsoftu, což se mu (za cenu jistých obětí) povedlo. Potíž je v tom, že optimalizovaná společnost obvykle není moc kreativní. Je hezké, že si každý zaměstnanec v Google může rozvíjet vlastní projekty, jenomže dříve a nebo později se akcionář zeptá, zda tato snaha má pro něj nějaké výsledky, například zda mu zvýší výnos na akcii. Pak obvykle následuje utažení šroubů a pokles kreativity.

Často se uvádí, že hned po nástupu Balmera do funkce došlo k propadu hodnoty akcií Microsoftu, které zůstaly potom víceméně ve stejné hladině, zatímco Google a Apple rostl. Ano, akcie Microsoftu nerostly, protože se mu opravdu nedařilo uvádět produkty, které by nějak zásadně strhávaly pozornost spotřebitelů. Primární pokles akcií během Ballmerova nástupu se ale týká propadu cen technologických společností během dotcomové bubliny. Ballmer se stal CEO Microsoftu v lednu 2000, dotcomová bublina praskla o tři měsíce později a vzala s sebou akcie celého technologického sektoru. Na okraj také poznamenejme, že současné P/E ratio je u akcií Microsoftu poloviční oproti Google – 12 oproti 25. Pokud vás zajímá výnosnost, je Microsoft lepší volbou.

Nedostatek technologické vize se nicméně projevil – inovátoři to neměli lehké, hodně projektů bylo smeteno ze stolu, řada věcí, která nebyla výnosná, skončila na vedlejší koleji a moc nefungovala ani akviziční strategie „kup a integruj“. Nemusím příliš rozebírat známou kauzu komunikátorů KIN, které pobyly na trhu pouze 48 dní, i když Microsoft investoval více než rok práce a miliardu USD do akvizice společnosti Danger a následně více než další rok vývoje. Je to obří ztráta a je trochu s podivem, že Microsoft opustil myšlenku „sociálního telefonu“ tak brzy.