Úvaha: Směšná hysterie kolem tištěných zbraní
Seznam kapitol
První zbraň, kterou si můžete vytisknout na 3D tiskárně, se jmenuje „Liberator“ podle jednoranné pistole z Druhé světové určené pro odboj. Spíš by se měla jmenovat NERD 01 - „nerd“ je ten, kdo se ji pokusí použít, a 0 až 1 je počet výstřelů, kterou tohle dílo zvládne. Významnějším problémem jsou sami lidé, ne současné technologie.
Řekněme si to otevřeně, plastový Liberator je míněn spíše jako politický počin, než jako reálná zbraň a nebo dokonce jenom technologický demonstrátor. Vznikla hlavně jako vzdoropříspěvek vůči současné politické kampani v USA, mířící na omezení dostupnosti střelných zbraní. Neziskovka Defense Distributed se už před časem pustila do přípravy částí zbraní a také do vývoje vysokokapacitního zásobníku, který si zákonem omezený občan může v případě potřeby vytisknout.
foto: http://defdist.tumblr.com
Nutno podotknout, že tisk vysokokapacitních zásobníků dává při dnešních technologiích 3D tisku větší smysl, než celoplastová zbraň. Cody Wilson udělal plastový Liberator proto, aby dal vládě najevo, že i když zbraně zakáže, svobodný občan si je stejně udělá sám. Co na tom, že jde o jednoranný kus, jehož plastová hlaveň patrně zvládne jen jeden výstřel a ten spíše flusne, než vystřelí. (Doufejme, že směrem od vás.) Je to výraz vzdoru, smělosti a snahy nenechat si vzít práva, o která se Evropané nechají vždy obrat zcela bez odporu. O nic jiného u Liberatoru nejde.
Když Defense Distributed zveřejnila digitální model plně tisknutelné zbraně, nastal mediální virvál. Každý si teoreticky mohl stáhnout model a vytisknout si na 3D tiskárně funkční palnou zbraň. Teoreticky, protože 3D tiskárny jsou drahé, zatím se masově neprodávají, proces vyžaduje určité znalosti a používaná hmota není příliš odolná. Tak například kdybyste si chtěli pořídit 3D tiskárnu be3D DeeOrange a kilogramovou zásobu materiálu, přijde vás to na téměř 45 000 Kč s DPH. Za to můžete mít tak dva nové Glocky a nebo nějakých sedm použitých pistolí z druhé ruky. To výhodná koupě opravdu není. Vlastnosti zbraně se navíc podle použité tiskárny budou lišit kus od kusu, možná se vám to při výstřelu rozpadne v pazouře, takže jde o partyzánskou akci pro dobrodružníky. Al Kajda by se do takového nesmyslu nepouštěla, vyrobit podomácku výbušniny je jednodušší a výsledek je jistější. U nás taková věc tuplem nedává smysl, černým prachem ládovanou jednorannou pistoli si můžete koupit i bez zbrojáku. A bude nepochybně jak účinnější, tak i spolehlivější, než plastová moderna.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
