Úvaha: Jak rozeznat módu od skutečné technologie?
Seznam kapitol
Technologický svět je na jednu stranu úžasný tím, jak rychle postupuje vpřed. Uvědomujete si, že to je pouhých 20 let, kdy se u nás objevil internet? Na druhou stranu je ale nemilosrdně krutý vůči vývojářům – než se naučíte pořádně nějakou technologii, už je výběhová a v kurzu je jiná. Musíte si chytit tu správnou. Jak ji ale poznat...
Na The Registeru se objevil výborný článek Dominica Connora, což jest IT veterán, který se zabývá jak IT vývojem, tak i recruitingem vývojářů. Na rozdíl od běžných humánně resourcových vyplňovačů papírů, kteří obvykle neví o informačních technologiích nic, má hluboký náhled na to, „jak to v branži chodí“. Často docela cynický, ale nepochybně velmi fundovaný. Poslední text, který publikoval, se týká „starodávných skillů“, konkrétně programování v COBOLu. COBOL není mezi IT odborníky nijak oblíbený, přestože je považován za jeden z obecné angličtině nejbližších programovacích jazyků. Hlavně proto, že byl jednoduchý a nepodporoval strukturované programování, což je u rozsáhlých systémů vždy problém.
Nicméně COBOL se stále používá. Jde o to, že velké firmy provozují řadu systémů, v jejichž hlubinách se skrývají velmi staré technologie. Nikdo se v nich nechce moc vrtat, protože fungují a to vrcholným manažerům stačí. Žádný šéf informačních technologií nebyl odměněn za to, že nechal rozvrtat tyhle starodávné celky v pokusu je předělat na novější technologie – pokud se to povedlo, firma nic nezískala a to není na pochvalu. Pokud se to nepovede, bude patrně velmi rychle následovat další šéf informačních technologií. A ten už si dá pozor.
Právě tenhle proces vede ke vzniku sklepení plných starých technologií ze 60. a 70. let, které je třeba spravovat. Podle autora „když znáte COBOL, je šance, že je vám přes padesát – hodně lidí, co ho znalo, je už v důchodu“. Jenže systémy s COBOLem pojedou ještě dalších dobrých deset let, takže vzniká zvláštní fenomén poptávky po lidech, co ho znají. Jejich cena na trhu práce dokonce – byť dočasně – roste. Zdá se tedy, že investice do studia COBOLu byla pro IT odborníky docela dobrá.
Tenhle fenomén ale navěky nevydrží. Jak vlastně poznat, co má smysl studovat a co ne? V 80. letech jste mohli studovat C a nebo Pascal. Školy zásadně, drtivě a jednoznačně protěžovaly Pascal, z čehož vznikla celá armáda programátorů s komerčně nevyužitelnými zkušenostmi. „Céčko“ byla jednoznačně lepší volba. Ale znáte to: „Céčko“ vás nechalo dělat skoro cokoliv, chytří se bavili tím, že sestavovali výrokové hlavolamy (kdo pozná, co dělá tahle lajna, ten je borec), zatímco ti prostší válčili s tím, že jazyk nekontroloval pointerové operace a vesele vám dovoloval minout hranice pole a zapisovat všude po paměti zajímavé věci. Nešlo tedy o jazyk vhodný pro výuku, pedagogické působení – a tak dále. V tomto směru jednoznačně dominoval Pascal, který byl jaksi didaktičtější. Nicméně nešlo ani o jazyk, jehož znalost by vás nějak valně uživila. Byl to „takový lepší Karel“, který vás seznámil s programováním – a pak už to bylo na vás. Museli jste se učit sami, vybírat si sami.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
