Úvaha: Co budeme dělat, až spadnou nebesa?
Seznam kapitol
Když tento týden vypadl na poměrně krátkou dobu Google Drive, připomněl všem, že zálohování „do oblak“ možná není až tak nezničitelné, neprůstřelné a všeobecně dokonalé, jak se říká. Co kdyby ale výpadek nebyl „jenom na chvíli“? Co kdyby došlo k totální ztrátě dat? Jste připraveni na den, až spadnou nebesa?
Moderní koncept počítačových technologií, jak nám ho předkládají vizionáři, je jasný a jednoduchý: Uživatelé mají jenom tenké klienty, které nabízí základní výpočetní sílu, malý úložný prostor, dlouhý chod na baterie a výbornou konektivitu. O zbytek, tedy správu, velký výpočetní výkon a gigantický úložný prostor, se stará poskytovatel služeb. V ideálním případě se uživatel nestará o nic, poskytovatel služeb o všechno. Tenký klient si buď půjčíte a nebo dostanete zadarmo, za služby budete měsíčně platit. Za to budete mít neomezený přísun všeho, co budete chtít, dokonce ani nebude potřeba upgradovat hardware. Nebudete si kupovat nové konzole, ani herní počítače: Veškeré náklady na upgradování hardware ponese poskytovatel služby.
Podobné vize plní nadšením kde koho: Pay per play je doslova vlhký sen vydavatelů, protože uživatelé obsahu ho nebudou nikdy vlastnit a za každé přehrání budou platit, jako by si zašli na koncert a nebo do kina. Pravidelné měsíční platby stabilizují cash flow poskytovatelů služeb a uživatelé nebudou muset upgradovat a ani se starat o ten svůj věčně zlobivý hardware. (Stejně to nedělají už dneska.) Navíc uživatelé nebudou moci nikdy přestat platit za služby, protože by o ně jinak přišli, ať už je využívají a nebo ne. (Ideální stav je, když uživatel zaplatí za úložný prostor a dá si na něj zálohy, protože kdyby přestal platit, tak o všechno uložené přijde, haha!) Je to prostě ráj neznalých uživatelů a všeobjímajících poskytovatelů služeb.
Jenomže je tu problém: Pokud používáte službu, nemáte žádnou garanci, že pojede. Žádnou. To ilustroval výpadek Google Drive minulý týden. Ale čert to vem, výpadky potkají každého, takový Apple se mi ne méně než třikrát po zhroucení jejich MobileMe pokusil vymazat všechny kontakty. Svou kariéru pak úspěšně ukončil svým zánikem, takže jsem přišel o disk v nebesích – a to bez náhrady, na kterou by moje data automaticky zamířila. Jasně, dostanete „výpovědní lhůtu“ od provozovatele služby. Jenomže pokud ji náhodou z jakéhokoliv důvodu prošvihnete, tak máte prostě smůlu.
Svým způsobem se dá říci, že prostý výpadek služby je čajíček vedle toho, když se poskytovatel služby rozhodne tuto službu terminovat kulkou mezi oči a nebo ji nechá selhat tak, že napáchá škody na připojených zařízeních. Od pádu MobileMe je totiž mojí skutečnou noční můrou nikoliv prostý výpadek služby, ale situace, kdy se služba složí tak, že odsynchronizuje data ze všech připojených zařízení. Škoda, která tím vznikne, může svými důsledky mnohonásobně překonat prosté selhání disku tak, jak to známe.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
