Commodore Amiga – nesmrtelná počítačová legenda | Kapitola 4
Seznam kapitol
Prázdniny jsou v plném proudu, a máme tak spoustu času si trochu odfouknout a podívat se na jedno zajímavé herní téma. Těm starším zabrnkáme na nostalgickou strunu, mladší ročníky se zase podívají, jak významnou éru počítačové historie propásli. Projdeme si vnějšek a vnitřek legendy nejzářivější, Commodoru Amiga.
Prvním 32-bitovým systémem od Commodore byla Amiga 3000, její specifikace a možnosti byly splněným snem všech Amigistů. Pamatuji si, jak jsem si přál ji mít. Všechny zahraniční Amiga magazíny nabízeli její specifikace a fotky. Uměla opět dosud nevídané věci: umožňovala použít klasický PC monitor a stala se v podstatě etalonem pro grafiky. Víte třeba, že efekty pro film Robocop byly udělány právě na Amize 3000? Pro zájemce, všude zde se Amiga objevila ve filmu a TV. Amiga 3000 byla ale drahá, opravdu hodně drahá. Za startovní cenu 4500 USD jste po listopadu mohli mít i několik budov svazu SSM nebo menší fabriku na výrobu čehokoliv. U nás se zrovna rozjížděla nekontrolovatelná privatizace po pádu komunismu.
Herní trh v tu chvíli zřetelně ovládaly konzole a ukusovaly každý měsíc větší a větší krajíc pro sebe. Všichni tradiční výrobci zpanikařili a snažili se uvést své konzole také. Atari mělo svůj Jaguar s jednou jedinou zajímavou (a exklusivní) hrou - Aliens Vs Predators. Lidé si konzoli kupovali jen kvůli této hře. Amiga Inc. pak uvádí na trh celkem zajímavou Amigu CDTV. Šlo o Amigu 500 uzavřenou v krabici podobné CD přehrávači. V základní výbavě byla CD-ROM mechanika, klávesnici, disketovou jednotku a další bylo nutné dokoupit zvlášť. Nebylo to špatné, ovšem za 999 USD to bylo příliš drahé. Stroj se moc neprodával a herní studia tedy neměla potřebu vyvíjet hry pro CD-ROM. Konzole se prodávala pět let a několik set tisíc se jich prodalo, hlavně po snížení oficiální ceny.
Na domácí a dostupnou 32-bitovou Amigu jsme si museli ještě počkat. Ještě předtím totiž dorazila na trh Amiga 500+ s novým vylepšeným čipsetem ECS. Na první druhý pohled vypadala stejně jako Amiga 500, šasí bylo totožné. Hlavní změnou byl hlavně nový operační systém a zavaděč (Kickstart). Verze 2.0 a vyšší už vypadají opravdu hodně dobře. Přibyla také paměť a nějaká drobná vylepšení. Díky novému čipsetu přibyla podpora vyšších rozlišení. Na trhu se ale příliš neohřála, šlo jen o to na chvíli udržet trh před příchodem větší novinky - Amigy 600. Ta měla zpoždění několik měsíců a tak jí musela na chvilku zastoupit právě Amiga 500+. Rok 1992 byl pak pro Amigisty naprostý ráj ...
Jako první přichází model Amiga 600, nejmenší Amiga v historii. Počítači chyběl numerický blok ale měl příjemně kompaktní rozměry. Uvnitř byl vestavěný IDE řadič a prostor pro 2.5" pevný disk. Zajímavý byl i PCMCIA slot (pomocí něj se dal připojit ethernet port a jiné). Uvnitř byl stejný čipset jako v Amize A500+, stejný byl i procesor. Startovní cena byla dosti vysoká a tento model moc oblíbený nebyl. Za stejnou cenu totiž za pár měsíců vyšla zcela jiná, a mnohem zajímavější Amiga - model Amiga 1200. Pro mnohé nejlepší Amiga všech dob, pro některé spíše zklamání z nekompatibility s řadou starých herních pecek. Amiga 1200 totiž nabízí zcela nový AGA čipset, uvedený poprvé v ultra výkonné pracovní stanici Amiga 4000. Kromě nového čipsetu, měla A1200 větší paměť (2MB Chip RAM), IDE port pro pevný disk, PCMCIA slot a hlavně plnohodnotnou klávesnici. Důležitý byl také vestavěný TV modulátor.
Amigu 4000 jsem už před okamžikem zmínil, objevila se chvilku po uvedení Amigy 500+. Jednalo se o doslova brutální pracovní stanici, jež významně konkurovala nejvýkonnějším PC nebo počítačům Apple. Novinek je opravdu mnoho. Zcela nový AGA čipset, více paměti (Chip i Fast), nový procesor Motorola 68040 včetně FPU koprocesorů, pevný disk s kapacitou 120 MB, řada rozšiřujících slotů. Poprvé je také možné osadit přídavné grafické karty (jiné než je známe nyní) do grafických slotů. Amiga 4000 byla opravdu "dělo" a její využití bylo jasně směřované pro rendering, práci s videem a produkci. Také ve výpočtech neměla dlouho konkurenci a žádné PC nebo Apple se ji nemohli rovnat. Zde se podívejte jak čtveřice Amigy pomáhá americké NASA na kosmodromu při operacích s ruskou stanicí Mir. Startovní cena začínala na 3700 USD. I když popisuji A4000 jako jasný High-end, vznikla v podstatě neúspěšným pokusem o vytvoření "lidovější" AGA Amigy 1500. To už bylo ale na delší povídání. Později byla většina chyb napravena ve verzi Amiga 4000T. Vraťme se ale k Amize 1200 ..
I když ta by si zasloužila samostatnou kapitolu, musí se spokojit jen s krátkou pasáží jako všechny ostatní. Amiga 1200 se nekompromisně stává nejprodávanějším počítačem pro domácnosti roku 1992 a 1993. Jak už jsem ale jednou řekl, lidé co měli starší model si jej většinou nechali a používali Amigy obě. Já jsem to měl a mám dodnes stejně. Na nový AGA čipset vznikala spousta skvěle graficky provedených her. Na starším stroji ale nešly spustit, a platilo to i naopak. Commodore neudrželi u Amigy 1200 stoprocentní zpětnou kompatibilitu. Někdy pomohlo nahrát softwarově starší zavaděč (Kickstart) nebo vypnout AGA rozšíření v Boot menu. Pro některé hry to ale bylo málo a spustit nešly. Nezbývalo než mít Amigy obě, nové hry spouštět na novém stroji s pevným diskem a lepší grafikou a starší oblíbené kousky si užít na starším modelu. Jinak to vyřešit nešlo.
Pokud ale tento nedostatek pomineme, je Amiga 1200 skvělým domácím, herním počítačem své doby. Umožňovala použít výkonnější procesory (pomocí Turbo karet), mohla mít spoustu paměti, až dva pevné IDE disky, CD-ROM a spoustu dalšího rozšíření. Pomocí Flicker-fixeru (relativně drahého) jste si Amigu mohli připojit ke klasickému PC monitoru a měli jste ultimátní herní dělo jež mohlo bez potíží konkurovat PC řadu dalších let. To hlavní ale byly hry, těch byly tisíce a právě v této doby vznikly nejsilnější herní tituly devadesátých let. Více si o hrách povíme v patřičné kapitole.
Posledním produktem roku 1993 byla pak herní konzole Amiga CD32. Šlo o Amigu 1200 s jedním kontrolérem navíc jež řídil I/O a CD-ROM mechaniku. Tento stroj byl vůbec první 32-bitovou herní konzolí. Startovní cena byla 400 USD a život měla konzole jepičí. Zabili ji stejné okolnosti jako CDTV - málo her a aplikací pro CD-ROM. Celkem vyšlo pouze něco přes padesát her. Na trh také přichází pozdě, trh už dávno patří konzolím Sega Master System (Mega Drive), Neo Geo nebo Nintendu SNES. Model CD32 je dnes celkem žádanou raritou, hlavně pokud je kompletně funkční. S externí disketovou mechanikou jej lze používat jako jakoukoliv jinou Amigu. K tomu bylo zapotřebí ale dokoupit speciální rozšíření. Od uvedení systému CD32 se ale od Amigy odvrací štěstěna ...
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
