Commodore Amiga – nesmrtelná počítačová legenda | Kapitola 10
Seznam kapitol
Prázdniny jsou v plném proudu, a máme tak spoustu času si trochu odfouknout a podívat se na jedno zajímavé herní téma. Těm starším zabrnkáme na nostalgickou strunu, mladší ročníky se zase podívají, jak významnou éru počítačové historie propásli. Projdeme si vnějšek a vnitřek legendy nejzářivější, Commodoru Amiga.
První krok je si WinUAE stáhnout - zde. Začít v menu Quickstart doporučuji i zkušeným znalcům hardware a konfigurace Amigy. Tvůrce emulátoru má totiž samozřejmě bohaté zkušenosti s emulací a připravil pro nás základní modely sám. Jak vidíte, stačí si vybrat požadovaný model ze široké nabídky. Pokud si vyberete například Amigu 500 jako já, musíte vybrat i její přesnou konfiguraci v druhé roletce (další obrázek).
Výrobce se opravdu vyzná a nabízí nám opravdu správné konfigurace. Klasická Amiga 500 má 512kB Chip RAM a může být rozšířena o 512kB Slow RAM. Také výběr ROM 1.2 nebo 1.3 sedí, stejně jako OCS čipset. Trochu se nám se zamíchala i Amiga s ECS čipem Agnus, což je ale konfigurace Amigy 500+. Zde bych doporučil zvolit první volbu označenou jako "most common", tedy nejběžnější s 512kB Chip i Slow RAM a KS 1.3. Na té vám poběží většina i hodně vybíravých starých her v pohodě. V tuto chvíli bychom mohli klidně i skončit a Amigu si spustit, nastaveno je vše potřebné (kromě cesty ke správné ROM). my ale půjdeme trochu dále do detailu.
Nyní jsme ve volbě procesoru. Vlevo nahoře si můžete změnit model požadovaného procesoru. Pokud budete chtít měnit přednastavené hodnoty, tak rozumně v rámci možných konfigurací. Amiga 500 s procesorem MC68060 je nesmysl a asi ani nebude fungovat. Osobně doporučuji používat maximálně emulaci MC68040, vyšší model je zde jen kvůli kompatibilitě s některými aplikacemi a na výkonu rozdíl nebude znát. Dole si aktivujte FPU procesor (také některé aplikace vyžadují). Vpravo nahoře pak zatrhněte stejnou volbu jako já, jde o nejspolehlivější nastavení. Pokud chcete experimentovat, lze nastavit v podstatě jakýkoliv takt procesoru v záložce CPU Frequency (funguje pouze u některých emulací).
Další důležité menu. Pokud jste na začátku vybrali model z nabídky tvůrce programu, bude zde zatržen ten správný čipset. OCS pro Amigu 500, ECS pro Amigu 600 a AGA pro Amigu 1200 nebo 4000. Ostatní volby nastavte jak jsou na obrázku.
Podrobná nastavení čipsetu bych nechal v kompatibilním režimu, pro hry zcela určitě. Bohužel některé aplikace vyžadují specifický hardware jinak se nespustí. Proto tu tohle menu je, jsou video programy a podobné náročné aplikace co se nespustí pokud nemáte konkrétní revizi čipu Ramsey nebo Gary. Mnohé také vyžadují SCSI řadič a další speciální funkce. Ty se nastavují právě zde, ale jsou pouze pro ty co jim rozumí a potřebují je.
Nejdůležitější část emulátoru je originální Amiga ROM. Tu si můžete legálně koupit od společnosti Cloanto v balíku Amiga Forever. Jsou samozřejmě jiné možnosti, vody internetu jsou hluboké a vy už budete vědět kde si ROM opatřit. My vám to ale neřekneme ... V horním řádku zadejte cestu k ROM modelu jež chcete emulovat. Dole pak máte možnost připojit takzvaný Freezer.
Další důležitá volba je nastavení pamětí. Opět doporučuji nastavit paměť dle originální konfigurace počítače jež emulujete. Amiga 500/500+/600 bude mít 1 MB Chip RAM, Amiga 1200/4000 pak 2 MB Chip RAM. Můžete dát více ale nebude to k ničemu. Některé starší hry vyžadují také Slow RAM, pokud tedy emulujete Amigu 500, přidělte počítači alespoň 512kB Slow RAM. Pokud emulujete Amigu 1200 nastavte jí přídavnou paměť posuvníkem Fast. Ideální je hodnota 4-8 MB. Při emulaci systému se Zorro sloty pak použijte Z3 Fast RAM až do 128 MB. Ideální nastavení pro Amigu 500 je 512kB Chip a Slow RAM. Pro Amigu 1200 nastavte 2MB Chip a 8 MB Fast. Pro Amigu 4000 pak 2MB Chip a 128 MB Z3 Fast.
Emulace disketových jednotek. K virtuální Amize můžeme připojit až čtyři mechaniky, některé hry ale třeba dvě mechaniky nepodporují a budete muset image disket přehazovat do nulté mechaniky dle potřeby. Zajímavá je rychlost mechaniky, doporučuji nastavit Turbo nebo 200 procent, více už ne. Dole si pak můžete vyrobit prázdný image diskety pro Amigu ve formátu ADF.
Připojení pevných disků k virtuální Amize. Jako pevný disk lze přidat adresář ale i zabalený archiv (zip, rar, lha. 7z). Také si můžete vytvořit virtuální harddisk do souboru nebo připojit existující soubor formátu HDF, VHD a dalších. Poslední tlačítko přidá přímo váš fyzický disk ze systému. Dole lze připojit i obraz CD jako drive.
Poslední záložkou nastavení hardware pro emulaci Amigy je rozšíření pro přídavné grafické karty. Nahoře zvolíte slot pomyslné karty a nastavíte její vlastní grafickou paměť posuvníkem. Další volby na straně a dole jsou jasné. Tohle budete potřebovat pro nejnáročnější hry jež vyžadují RTG grafiku.
Další volby už přizpůsobují vaše PC ovládání a zobrazení Amigy. První je obrazovka Displeje. Pro hry vše nechte jak vidíte na obrázku, vyšší rozlišení Amigy nemá cenu dávat - ve Fullscreenu by byly pruhy a nebo by kus obrazovky chyběl.
Posledním důležitým menu je zvuk. ten vždy nastavte na Enabled, jinak se některé hry vůbec nespustí. Další volby jsou zřejmé. Tímto bychom měli nastavení naší virtuální Amigy hotové. Je čas si něco zahrát.
Kde vzít software?
To je samozřejmě hodně důležitá otázka. První možnost jsem už zmínil, koupí balíčku od Cloanto získáte všechny ROM a Workbenche legálně. Můžete si tedy hrát s operačním systémem, vyšperkovat si ho a podobně. Co ale hry? - Byl bych naivní, kdybych předpokládal, že každý z vás má doma originální hry které si převedl do ADF formátu (bitový obraz diskety) a ty si pak bude hrát na emulaci Amigy v PC. Jasné je, že hry si asi budete chtít sehnat jinak. Kde vám říci nemůžeme, ale podívejte se na jednu z nejlepších stránek o Amiga hrách - Lemon Amiga. Tam si hry samozřejmě nestáhnete, ale pokud budete dobře hledat, najdete u většiny z nich třeba i nějaký odkaz na stažení. Hledal jsem na odkazovaných serverech nějaké info o licencích nebo o původu her ale nic jsem nenašel. Pravděpodobně jde zkrátka o pirátské hry, tedy stahujte dle vašeho uvážení a svědomí. Velká většina her už bude jistě pod veřejnou licencí, výrobci zanikli před mnoha lety. Ale kdo ví...
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
