Úvaha: Co vydavatelé dělají špatně? Neučí se od kolegů z porna | Kapitola 3
Seznam kapitol
Žijeme v pozoruhodných dobách. První demonstrace proti ACTA skončila neslavně, zato ta, která proběhla v sobotu, vypadala skutečně impozantně. Už to není „skupinka exotů připomínajících ztracené turisty“ – počet lidí prý přesáhl 2000. A nejen to, „piráti“ také přednesli čtyři požadavky, které kupodivu vůbec nezní nelogicky nebo hloupě...
Tohle jsou, podle mého nejlepšího mínění a přesvědčení, ta kouzelná dvířka na bříšku trójského koně, ze kterého může vylézt zákaz kryptografie či odstříhávání uživatelů po francouzsku a nebo kompletní změna autorského práva po spojenoseveroamericku. Vydavatelské organizace proto z nečinnosti rozhodně nařknout nemůžeme.
Právě tato historka totiž ukazuje, v čem je skutečná podstata problému s vydavateli. Vydavatelé se totiž ke svým zákazníkům – a to jak skutečným, tak potenciálním – staví apriorně jako ke svým nepřátelům. Je to dlouhodobé, systematické a opravdu neuvěřitelně divné. Trochu se nad tím zamyslete. Žijete v zemi, kde je legální kopírovat si obsah (až na zákonem definované výjimky) pro osobní potřebu, takže by se skoro zdálo, že každý zákazník, kterého získáte a obsah mu prodáte, je vlastně vaším přítelem a vaším obchodním vítězstvím. Nebylo by tedy na místě takovému zákazníkovi poděkovat a jemu i sobě zatleskat k dobře provedené transakci? Nebylo by poděkování za nákup lepší, než ho při každém přehrávání filmu znovu strašit nepřeskočitelnými varováními, upozorněními a protipirátskými reklamami?
Bylo, ale naši vydavatelé jsou nakaženi stejným virem hostility, který sužuje drtivou většinu vydavatelů na celém světě. Za posledních dvacet let neudělali žádný smysluplně vypadající počin o podchycení digitální generace a nemíní jakkoliv vyjít zákazníkům vstříc. Dva nejvýraznější počiny v digitální distribuci filmů, Netflix a iTunes, vlastně nemají s vydavateli nic společného – Apple je původně počítačová firma a Netflix půjčovna. O tom, jak musel Steve Jobs přesvědčovat vydavatele k tomu, aby spolupracovali, se vypráví docela divoké historky – a získání Beatles na iTunes bylo dokonce oslavováno na webu Apple. Přitom Netflix je koncept, který ukazuje, že pirátům konkurovat lze: pokud vás měsíčně Netflix stojí 8 dolarů, proč byste platili obvyklých 10 dolarů měsíčně za sdílecí systém?
Legální systém je levnější než nelegální – a je tak levný, že další tlak na cenu prostě nedává smysl. Stačí nějaký bazmek k televizi a nebo televize samotná schopná si s Netflixem sama povídat po síti – a máme řešení, které je levné pro každého a taky dost jednoduché pro každého. Je to obrovské vítězství v boji proti pirátům, protože je činí do značné míry nepotřebnými. Zadetekovali jste někde nějaké oslavy tohoto systému od vydavatelů? Já ne. A ano, samozřejmě, tento systém funguje jenom v USA. Proč se podobný systém, stejně levný a snadno použitelný, nikdo nepokouší tlačit celosvětově?
Nepřijde vám to divné? Není opravdu divné to, že snaha o distribuci a prodej nevychází od vydavatelů, kteří by teoreticky měli nejvíce profitovat z prodejů, ale od firem, které jim doslova a do písmene vnucují příjmy od platících zákazníků? Všechno, co za posledních 20 let vydavatelské domy podnikly, se týkalo buď snahy zakázat nějakou přehrávací či distribuční technologii, anebo vyrobit nějaký nový hebl na omezení možnosti manipulace se souborem. Ne vydavatelé, ale právě piráti tlačili nové formáty digitálních souborů, které se staly součástí moderních přehrávačů ne z vůle vydavatelů prosadit digitální distribuci, ale jen a pouze jim na truc.
Tlak po nových formátech byl tak obrovský, že je musely převzít i velké firmy, které tradičně dělaly vše, co si vydavatelé vymysleli. Kupříkladu Sony – zkoušeli jste někdy, co se stalo, když jste digitálně propojili CD přehrávač se Sony Minidiskem? Stalo se to, že vám Minidisk šetrně vysvětlil, že tohle tedy ne. Právě absolutní nevstřícnost vydavatelů a jejich nátlak na výrobce vedl k vzestupu mnoha alternativních výrobců a ty tradiční téměř zničil.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
