50 stran právničtiny lidsky – rozebíráme smlouvu ACTA | Kapitola 8

Pokračování článku 27

„5. Každá smluvní strana stanoví odpovídající právní ochranu a účinná právní opatření proti obcházení účinných technologických prostředků1, které užívají autoři, výkonní umělci nebo výrobci zvukových záznamů v souvislosti s výkonem svých práv a která omezují nakládání s jejich díly, výkony nebo zvukovými záznamy, k nimž příslušní autoři, výkonní umělci nebo výrobci zvukových záznamů nedali svolení nebo která nejsou dovolena zákonem. (1)“

„(1) Pro účely tohoto článku se technologickými prostředky rozumí jakákoli technologie, zařízení nebo součástka, které jsou při své obvyklé funkci určeny k tomu, aby zabraňovaly úkonům nebo omezovaly úkony ve vztahu k dílům, výkonům nebo zvukovým záznamům, ke kterým nebylo uděleno svolení autorů, výkonných umělců nebo výrobců zvukových záznamů, jak stanoví právní předpisy strany. Aniž je dotčen rozsah autorských nebo souvisejících práv obsažených v právních předpisech strany, považují se technologické prostředky za účinné, pokud je použití chráněných děl, výkonů nebo zvukových záznamů kontrolováno autory, výkonnými umělci nebo výrobci zvukových záznamů uplatněním náležité kontroly přístupu nebo ochranného procesu, jako je šifrování nebo kódování nebo mechanismus kontroly rozmnožování, který dosahuje cíle ochrany.“

DRM v reálném světě nefunguje, ale představa, že to fungovat má a musí, je vypálena v myslích vydavatelů jako cejch. Protože jsou přesvědčeni, že to fungovat musí, tak to taky fungovat bude. DRM nemá nikdo normální rád – a z určitých oblastí se ho podařilo už vyhnat. Klasičtí vydavatelé ale milují DRM, i když se implementuje za tu cenu, že dochází k porušování technických norem a specifikací a nebo se vymyslí třeba rootkit. Pamatujte, je-li rootkit součástí ochrany proti kopírování, je nelegální ho odstraňovat! ACTA neřeší, k jaké čuňárně se vydavatelé při tvorbě ochrany proti kopírování sníží, důležité je jen a jenom to, že to nesmíte odstraňovat.

Nesmíte to odstraňovat ani v případě, že si chcete udělat kopii v rámci fair use, nesmíte to odstraňovat v případě, že to kvůli DRM nelze ve vašem přehrávači provozovat, nesmíte to odstraňovat v případě, že to chce internetové připojení a vy ho nemáte - ne, prostě ne. Detaily, jako že byste třeba kvůli otravnému DRM chtěli od nákupu odstoupit a vrátit peníze, se opět neřeší.

„6. Pro stanovení odpovídající právní ochrany a účinných právních opatření uvedených v odstavci 5 stanoví každá smluvní strana ochranu alespoň proti:

a) v míře stanovené jejími právními předpisy:

1. neoprávněnému obcházení účinného technologického prostředku, pokud porušovatel o povaze svého jednání věděl nebo se lze důvodně domnívat, že o ní vědět měl; a
2. nabízení prodejem veřejnosti zařízení nebo produktu, včetně počítačových programů, nebo služby jako způsobu obcházení účinného technologického prostředku; a

b) výrobě, dovozu nebo distribuci zařízení nebo produktu, včetně počítačových programů, nebo poskytování služby, které:

1. jsou primárně určeny nebo vyrobeny za účelem obcházení účinného technologického prostředku; nebo
2. mají pouze omezený jiný komerčně významný účel než je obcházení účinného technologického prostředku.“

Toto je jedna z velkých hádanek ACTA. Nepochybně znamená, že se má ilegalizovat dovoz jakéhokoliv zařízení a nebo software, který DRM obchází, ale velmi nejasně mluví o tom, kde je linie onoho obcházení. Obrat „mají pouze omezený jiný komerčně významný účel než je obcházení technologického prostředku“ lze totiž klidně interpretovat tak, že samostatný softwarový DVD ripper má být nelegální, ale pokud bude součástí nějakého většího celku (například vypalovacího a authoringového balíku), tak nutně být nelegální nemusí.