Kdysi představovala vrcholný kus dětské touhy „chemická stavebnice“ Junyj Chimik, což byla unikátní možnost, jak se dostat k jedovatým chemikáliím. Dnes, když nadnárodní úředník hlídá naši bezpečnost a zajišťuje, aby banán byl správně zakřivený a bramborák dost bramborový, už takto divoké a nebezpečné laboratoře neseženeme.

Tahle stavebnice je můj jednoznačný favorit, přestože to „není nic, co jezdí“ a je z celého setu nejdražší. Na rozdíl od aut je to plnohodnotná laboratoř, kde si můžete hrát jak se solární, tak i větrnou elektrárnou – dostanete totiž zcela funkční „větrník“, se kterým si můžete laborovat jak na balkóně, tak zkoumat jeho chování doma třeba s větrákem.

Větrnou elektrárnu si můžete dokonce nakonfigurovat třemi možnými způsoby: Můžete použít tři krátké listy (to je konfigurace podobná jako u velkých elektráren) – toto uspořádání není tak efektivní v lapání větru, ale dobře reaguje „ocas“ elektrárny, který jí dovoluje otáčet se při změně směru větru. O něco účinnější jsou tři dlouhé listy a úplně nejúčinnější je listů šest, tam se ale projevuje velký gyroskopický moment a zařízení má vážný problém reagovat na změnu směru větru. Uspořádání o šesti listech je lepší, pokud chcete dělat experimenty doma a máte větrák s malým tokem vzduchu, pro venkovní pokusy mi připadá vhodnější třílistá konfigurace. Větrník je vážně zajímavý a zábavný, i když si budete muset sehnat tenčí drátky – do větrníku se připojují pomocí svorek, ale dodávané drátky s banánky jsou krátké a omezují pohyb větrníku (ten za sebou při změně směru větru „tahá“ dráty i se zapojenou deskou se zdířkami). S větrníkem jsem si užil vážně hodně legrace, přijde mi to velmi dobré hlavně při experimentování s účinností.

Ve stavebnici máte „obnovitelné zdroje“ ve formě solárního panelu a větrníku a také „nouzový zdroj“ ve formě krabičky na dvě AA baterie „když to nefouká“. Dále tam najdete reverzibilní vodíkový článek i s baňkami pro jímání kyslíku a vodíku, vzduchový vodíkový článek, diodový blikač, motorek, kabeláž a další drobnosti. Z toho si můžete sestavovat jednotlivé experimenty, jako je přímé napájení spotřebičů solárním panelem nebo větrníkem, využívání obnovitelných zdrojů pro ukládání energie pomocí vodíkového článku a využívání vzduchového vodíkového článku. Můžete si sestavovat i vlastní zařízení, stačí, když bude mít zdířky na malé banánky. Solární panel má navíc zdířky ukotvené matkami, takže můžete místo banánků využít očka – vhodné pro permanentnější připojení.

Tahle „velká stavebnice“ je čistě experimentální set, ale nabízí asi největší možnosti pro vlastní pokusy. Přiznám se, že se ve mě po letech opět vybavilo modelářství a začal jsem dumat nad tím, že s více solárními panely by se dala postavit dálkově řízená solární loďka. Škoda, že se jednotlivé díly nedají přikoupit extra!

Cena činí asi 6000 Kč s DPH

Další články v kategorii

• Úvaha: Směšná hysterie kolem tištěných zbraní
• Úvaha: Jsme chytřejší než naši předkové. Opravdu?!
• Úvaha: Jak rozeznat módu od skutečné technologie?
• Úvaha: PC vlastně nepotřebujeme. Co je nahradí?
• Inspirující setkání s Romanem Kiššem, tvůrcem PMD 85