Seznam kapitol
1. Hardwarové požadavky a výběr softwaru
2. Volba správného masterkeyboardu
3. Zvukové karty do domácího studia
4. Near-field monitory
5. DJing
6. Hudební teorie a závěr

V dnešní době plné techniky se fenomén počítače nevyhnul ani hudební tvorbě a produkci. Každý si může v podstatě na koleně vytvořit kompletní skladbu a pokusit se konkurovat na hudebním poli ostatním producentům. A věřte tomu, že konkurovat můžete i s vybavením za pár desítek tisíc. Co koupit do takového domácího produkčního a případně i nahrávacího studia, se dozvíte z tohoto článku. Nepůjde ale o nic, co byste časem zahodili proto, že by to bylo pro amatéry. Ne. Zaměřím se na takové výrobky, které i při své příznivé ceně dokáži uspokojit jak amatéry, tak polo-profesionály, kteří z vás jednou můžou vyrůst.

---

Dosud jsem mlčel o stránce, která je možná tou nejpodstatnější a tím je alespoň základní znalost hudební teorie a kompozice. To zde rozhodně rozebírat nemohu, je to totiž velmi obsáhlá a ve svém rozsahu velice komplikovaná látka.

Řekl bych, že naučit se perfektně hudební kompozici, je těžší, než se naučit malovat obrazy nebo psát knihy. Měli byste vědět, co je to interval, akord, stupnice, tónina, tónika, harmonie, kontrapunkt. Jelikož nejsem lektor, mohl bych vám v tom akorát nadělat zmatek, proto se omezím na doporučení kvalitní literatury i doporučením vhodné formy hudebního vzdělání.

Luděk Zenkl – ABC Hudební nauky
Jedná se v ČR asi o vůbec nejlépe napsané základy hudební nauky. Postupně se seznámíte se vším podstatným, nechybí ani praktická cvičení. Zprvu nemusíte chápat všechno, proto je dobré si tuto knížku přečíst alespoň dvakrát. Aktuální vydání na konci obsahuje i pojednání o současných specifikách tvorby elektronické hudby, vysvětlením principů jednotlivých elektrických či elektronických hudebních nástrojů. Tuto knihu musíte mít!

Marek Franěk  - Hudební psychologie
Bezvadná knížka na odreagování se od biflování. Podává vědecky podložená fakta a zajímavosti o hudbě samotné a jejím vlivu na psychiku člověka. Je dobré vědět, co za emoce v posluchačích hodláte vyvolat. S tím vám může pomoci právě hudební psychologie. Je to vhodná knížka i pro rodiče, kteří by chtěli své děti začít vést k hudbě.

Vzdělávání s lektory

Najít si dobrého učitele hudby není od věci, minimálně aby vás naučil hrát na nějaký hudební nástroj. Doporučuji klavír. U něj mějte na paměti, že je vhodné si zakoupit masterkeyboard s co největším rozsahem (61 kláves je minimum, za 49 už vás učitel bude „bít“, s 25ti vás vyrazí ze dveří). Nejlepší by byl samozřejmě maximální rozsah, tedy 88 kláves, to je ale již monstrum, na které ne každý má doma místo (včetně mě). Velké rozměry jsou holt daň za plný rozsah.

Vyhledat si konkrétního učitele klavíru není dnes na internetu problém. Nejlepší je sehnat si někoho s osobním přístupem.

Další alternativou je potom se přihlásit do Základní umělecké školy (dříve Lidová škola umění), ovšem tuto variantu nemám nijak odzkoušenou (podle mých informací je ZUŠ pro dospělé žáky poměrně hodně drahá, je to  výhodnější pro děti a dorost), proto se osobně přikláním k první variantě, tedy najít si soukromého učitele. Jistě to nebude nejlevnější, ale investice do hudebního vzdělání se vám vrátí v podobě krásné hudby, která vás bude těšit. Protože pravý skladatel, ať už složí cokoliv, bude vždycky něčím dobré nebo zajímavé. Znalost hudební teorie je potom cesta k tomu, abyste uměli složit skladbu v jakémkoliv hudebním stylu – to by totiž měl zvládnout každý opravdový skladatel. Takže všechno od dechovky, přes symfonickou hudbu, až po indiánskou a techno hudbu, prostě všechno. Kdo to všechno neumí, nelze ho nazvat pravým skladatelem a už vůbec ne velkým skladatelem. Ovšem, že každý skladatel má nějaké specifické zaměření, svůj žánr, ve kterém skládá nejčastěji, ale na požádání by neměl mít problém s tím, složit i hudbu v jiném stylu.

Slovníček pojmů

DAW – Digital Audio Workstation (digitální hudební pracovní stanice)

Liveact – Živé hraní z počítače či synthesizeru

Track – skladba, písnička

DJ – Člověk, který mixuje či pouští několik skladeb dohromady či po sobě

BPM – Beats Per Minute (počet úderů za minutu)

Oktáva – Označuje rozsah 12 kláves/not

Dynamika – u kláves tlaková citlivost

Aftertouch – po stisknutí klávesy můžete na tuto dále tlačit prstem a to vám následně ovlivní nějakou přiřazenou funkci, třeba rezonanci

MIDI – Musical Instruments Digital Interface (standart sloužící ke vzájemné komunikaci reálných i virtuálních hudebních nástrojů)

S/PDIF – Sony / Philips Digital Interface (digitální audio interface)

VST – Virtual Studio Technology (rozděluje se na VST nástroje a VST efekty)

Fader – tahový kontroler, táhlo

Knob – otočný kontroler/potenciometr

ASIO – speciální drivery pro zvukové karty umožňující nízkou latenci

XLR – analogový audio kabel, používaný na propojování audio zařízení

Závěr

V mém článku bylo řečeno snad vše podstatné, co člověk potřebuje k tomu, aby se z pouhého hudebního konzumenta stal hudební tvůrce. Záměrně jsem vynechal některé věci, jako třeba mikrofony, nahrávání vokálů a nástrojů, akustika. Nejde totiž vůbec o triviální záležitosti a předpokládám, že jelikož je tato „příručka“ určena pro začátečníky, že nebudete okamžitě chtít nahrávat chrámový sbor. Také jsem vypustil všelijaké hardwarové syntezátory, kompresory, autotune mašinky a další. To je pro začátečníka drahá sranda a navíc, začátečník nemůže vědět, co bude do budoucna potřebovat. Co určitě potřebovat bude, jsem uvedl.
Výběr jednotlivého hardwarového a softwarového vybavení je čistě na vás a vašich finančních možnostech. Do výčtu jsem umístil všeobecně uznávané a kvalitní produkty – je jich sice na trhu samozřejmě mnohem víc, ale to už se koukněte sami.
V segmentu profesionálního audia je celkem výhoda, že se nemění tak rychle, jako masový konzumní trh, třeba s grafickými kartami. Tady nehrozí, že si koupíte věc za 10 tisíc a za dva měsíce se na trhu objeví radikálně lepší a výkonnější výrobek za stejnou cenu. Výrobci se k nám hudebníkům naštěstí takto nechovají a vypouští na trh většinou dotažené produkty, které vám vydrží léta i desetiletí a někdy dokonce ještě získají na hodnotě jako již nesehnatelná rarita.

Ještě bych se rád zmínil o formě koupě – můžete buďto kupovat nové zboží a nebo z druhé ruky. Druhou možnost volí v poslední době mnoho lidí, ale radím vám být opatrní. Dobrý hudební bazar je třeba na serveru midi.cz nebo electrozone.cz. Osobně ale vše kupuji nové se zárukou. Znáte ten pocit a tu vůni, když vybalujete novinku z krabice? To bych za žádný ulepený second-hand nevyměnil, čert vem ty peníze navíc.

Tvorba hudby je koníček na celý život. Nemyslete si, že úspěchy se dostaví po pár týdnech či měsících, bude trvat roky, než se naučíte plně ovládat váš DAW a další roky, než se naučíte hudební kompozici. Předchozí znalosti jsou samozřejmě k dobru a váš hudební vývoj urychlí, stejně tak, jako rady již zkušenějších. Nováček se stylem pokus/omyl může s triviální věcí babrat měsíce, ale pokud se mu dostane rady zkušenějšího, může problém vyřešit během několika vteřin. Ale než se někam pro radu vydáte, tak udělejte jednu věc – čtěte manuály! K vysoce složitým výrobkům nebývají odborné manuály v češtině a je to celkem pochopitelné, jsou prostě moc složité. Alespoň manuál k základním funkcím a údržbě ale dostanete v češtině vždy, to je povinnost prodejce.

I kdybyste do budoucna nechtěli hudbu tvořit, tak věřím, že i tak vás možná předchozí řádky něčím obohatily. A pokud se opravdu na tvorbu hudby dáte, tak to nevzdávejte, úspěch se jednou dostaví, i kdyby se vaše skladba měla líbit jen pár lidem, úspěch to je.




Pro zajímavost se můžete podívat ještě na to, jak takový Digital Audio Workstation vypadá v praxi.

Tento text se umístil jako první v soutěži o čtenářské recenze a články se společností Logitech a autor za něj získává první cenu, bezdrátovou myšku Logitech MX-1000.

Jěště jednou děkujeme společnosti Logitech.