Monitory s vysokým rozlišením: Proč už je u PC dávno nemáme? | Kapitola 10
Seznam kapitol
Rozlišení 4K se začíná drát do domácností, 1600p a 1440p je k dostání už několik let, nyní se objevuje i ve špičkových telefonech. Jak je tedy možné, že přední výrobci dodávají notebooky i stolní LCD s rozlišením 1366×768 bodů? Může za to cena? Vězí za tím zpětná kompatibilita? Nebo je to úplně jinak?
Nechceme zůstat na věky u panelů s FHD rozlišením u stolních počítačů a HD u notebooků. Pokud PC jak je známe, chtějí být úspěšná i v další dekádě, tak je potřeba posunout myšlení od pevně definovaných a omezených formátů k dynamickým a škálovatelným standardům.
Po stránce hardware se věci daly do pohybu už před několika lety a standardy pro vysoká rozlišení jsou definovány. Otázkou je stav jejich nasazení do praxe a připravenost zařízení jich využívajících (k čemu nám bude LCD s podporou DP 2.0, když naše grafická karta tento standard zatím nepodporuje).
Operační systém Windows tento problém vidí a aktivně jej začíná řešit, nicméně je potřeba nejnovější verzi, tzn. 8.1, aby byly zpřístupněny pokročilejší vlastnosti škálování. OS firmy Apple jsou o krok napřed, nějakou dobu již podporují škálování. Ostatní systémy nemá smysl v tomto ohledu řešit, jejich tržní podíl je minimální a výrobce HW pravděpodobně jejich schopnost zvládat nebo nezvládat nástup rozlišení 4K příliš neovlivní.
Software, hry a web budou ono pomyslné bojiště, kde se rozhodne, jak rychle budeme moci plnohodnotně používat LCD s vysokými hodnotami PPI. Otázkou je, kdo začne s masovým upgradovaním na vyšší rozlišení jako první. Zda to bude hardware a jeho možnosti, nebo spíše software a jeho požadavky. V dnešní době to vypadá spíše tak, že vývoj budou tlačit výrobci panelů a vývojáři budou muset přizpůsobit své produkty, pokud nebudou chtít riskovat ztrátu přízně svých uživatelů.
