Saitek Cyborg EVO - detailní rozbor | Kapitola 4

Joysticky jsem skutečně aktivně testoval pouze na leteckých simulátorech. Je to můj nejbližší žánr a právě tyto „hry“ dokáží joystick prověřit nejlépe. Posazení ruky na páce, jak již bylo ostatně několikrát naznačeno, není zcela optimální a únava po hodině řízeného letu je v porovnání s konkurencí značná. Pokud se ale dostanete do nějakého prudšího souboje a vzrušením zapomenete na otlačeniny a malinko nepřirozenou polohu ruky, tak vám jakékoliv EVO nabídne spolehlivou kontrolu nad kterýmkoliv letounem. A je už poměrně jedno, jestli se jedná o nadzvukovou stíhačku v Lock On, těžký dopravní Boeing v Microsoft Flight Simulatoru, nebo nějakou „starou rachotinu“ v IL-2. Při delších výrazně vzrušujících událostech (hoří vám nádrž pod zadkem a ne a ne bouchnout) se jistě ruka pěkně zapotí a pak po povrchu může nepříjemně klouzat. Tím začnete ztrácet především kontrolu nad twistem (levá ruka bude mít problém s pohybem doprava a naopak). I tohle je daň za univerzálnost. Chcete-li vlastní pot překonat, je třeba páku silněji sevřít a tím zase roste námaha. Ideální je se nevzrušovat, nepotit a nebo skutečně dospět k již dříve zmiňovanému řešení s páskou na koberce.

Podkapitola jménem EVO Force Feedback

Tím se pomalu dostáváme k další vadě na kráse značky Cyborg EVO. A to vadě podstatné a neskutečně zbytečné, týkající se zpracování Force Feedbacku. Správně fungující Force Feedback by se měl starat především o to, aby joystick s rostoucí rychlostí letadla více tuhl a bylo třeba vynaložit větší síly k jeho vychýlení. Dále by měl být schopen simulovat otřesy při utažených manévrech a naznačovat tak pilotovi, že více přitahovat by již určitě neměl. Nějaké otřesy při střelbě, zásahu, nebo při dosednutí na letiště, jsou již především pro efekt a praktický význam moc nemají. Skutečnou prověrkou FF efektů by měl být druhoválečný simulátor IL-2, který umožňuje vyzkoumat snad všechny jevy spjaté nějak se zpětnou vazbou. Zklamáním jest, že s rostoucí rychlostí vám páka v ruce netuhne (nebo natolik neznatelně, že to nestojí za řeč). Přes to by se asi dalo přenést, kdyby korektně fungovala snad nejdůležitější funkce FF, tedy otřesy ve chvíli, kdy letadlu hrozí odtržení proudnic od křídla. Vysvětlím: Reálné letadlo za normálních okolností letí relativně klidně a pilot nemusí provádět větší zásahy do řízení. Pokud ale začne prudce přitahovat (nebo u některých letadel i potlačovat) knipl, proudění kolem křídel se lidově řečeno „neudrží“ a letadlu hrozí pád. A právě úplnému odtržení tohoto proudění povětšinou předcházejí vibrace procházející celým letadlem – a jsou to vibrace, které pilotovi naznačují, že by se měl mít na pozoru. Sidewinder Force Feedback to simuluje výborně. Logitech to simuluje výborně. A Saitek? On to také simuluje, jenže k tomu přidává další efekt, který je opravdu hodně fuj. Ve chvíli, kdy se jeho zpětná vazba aktivuje, tak začne simulátoru (nebo třeba i diagnostickému programu, na kterém si to můžete ověřit) dodávat takové informace, jakoby se páka značně třásla. I pokud byste joystick v daný okamžik zapustili do betonu, tak si vaše virtuální letadlo myslí, že se vám v ruce pořádně zmítá. Je to neskutečně hloupá funkce, která v kritických okamžicích dosti nevybíravě narušuje a celkově omezuje vaše možnosti řízení. A aby toho nebylo málo, tak někdy dojde i k mírnějšímu rozkalibrování joysticku právě v důsledku použití Force Feedbacku - které taky nepotěší. Jistě by se to dalo ošetřit lepšími drivery, jistě by nebyl problém funkci nějak deaktivovat, leč ani po týdnu skutečně intenzivního hledání jsem pomoc nenašel.
Člověk, který nemá zkušenosti s jinými joysticky si výše uvedených chyb zřejmě ani nevšimne (jak se mi ostatně hned u dvou pilotů, které ještě zmíním později, potvrdilo) – jste-li ale odkojeni Sidewinderem, budete zřejmě cítit stejně jako já jistou ztrátu kontroly.
V jiných simulátorech, s ne tak „nutnou“ implementací Force Feedback efektů (Lock On, Microsoft Flight Simulator), budete s výkonem vašeho EVO FF jistě maximálně spokojeni. Přesto určitá pachuť na jazyku může zůstat. Škoda přeškoda – ale třeba časem Saitek svou zpětnou vazbu zdokonalí.

i Zdroj: PCTuning.cz

Životnost

Pro většinu lidí důležitá vlastnost, konečně přece nikdo z nás nechce kupovat novou páku každý měsíc, že ne? Následující informace berte trošičku s nadhledem. Můžete mít smůlu a věc se vám může rozpadnout po týdnu a naopak štěstí a být spokojení i s obvykle ne moc životnou pákou dlouhé roky. V prehistorii joysticků nebyla jejich životnost moc vysoká. Nekvalitní potenciometry umožňovaly maximálně rok solidního používání. A to už byly výjimky. Nejhorší zkušenost jsem udělal se zmiňovaným Logitech Wingman 3D. Nádherná ergonomie, množství tlačítek, síly. Paráda! A za 14 dní jsem ho reklamoval jakožto zcela nepoužitelný. Náhrada vydržela necelý měsíc a náhrada náhrady podobně dlouho. Třetí reklamace, vrácení peněz a nákup již tehdy legendárního Sidewinderu. Microsoft svou výrobu již dávno uzavřel a nám nezbývá než se podívat jinam. Naštěstí právě Saitek Cyborg EVO si vede z hlediska životnosti více než dobře. Reálná životnost tlačítek při intenzivním používání by měla přesáhnout tři roky. Potenciometry obvykle vydrží něco přes dva roky, ale pro vášnivé virtuální piloty není takový problém je odepsat za rok. Optické snímače verze Force Feedback jsou do značné míry nezničitelné. Slabší článek najdeme, pokud páku zkusíme rozmontovat. Zjistíme, že kloub, ve kterém se joystick pohybuje, není zrovna nejbytelnější. Následky jeho narušení můžete začít pociťovat již po několika měsících jako poněkud volnější středovou polohu. Abych napsal další praktické příklady, tak uvedu přenesené zkušenosti dvou pilotů odkojených právě na EVO joysticku.
Jistý Bumík, asi 120 kg vážící drobeček s mohutnou rukou a jemnou povahou, si své první EVO Force Feedback pořídil někdy v roce 2004. Není tím agresivním člověkem, který trhá pákou ze strany na stranu, zuřivě mačká knoflíky a pokouší se za zběsilého výrazu v tváři dosáhnout sestřelu. On je klidný – když uvidí nepřítele, jemnými pohyby joysticku jej dostane do zaměřovače, krátce stiskne spoušť a je po problému. Dnes, tedy v roce 2008 používá stejné EVO, jako před čtyřmi roky. Zkusil jsem ho a mohu říci, že je velmi zachovalé. Jen těžko bych hledal rozdíly oproti úplně novému. Tlačítka pracují bezchybně a lehce. Optické snímání pohybu je stejně přesné, jako bylo na počátku. Středová poloha, ač lehounce vykloktaná, stále poměrně pevná. Páka mu v jeho tlapě ergonomicky maximálně vyhovuje a neuvažuje v nejbližší dekádě o pořízení nové páky – a to při deseti hodinách týdně jeho EVO může mít nalétaných přes 2000 hodin čistého času. Pořádná porce na joystick a má poklona pánům od Saiteku.
Úplně jiným typem pilota je Jiříček. Jak se říkává, je tím typem, který i s postelí váží necelých 30 kg a jeho ruka je tedy náležitě drobná. Za poslední čtyři roky ale vystřídal hned trojici (nebo dokonce čtveřici?) joysticků EVO. Ani on nepatří mezi typické agresivní „kroutiče“. Přesto se mu daří odepisovat výrobky Saiteku v mnohem kratších intervalech. Dle jeho popisu nejčastějším problémem zřejmě bude poněkud nedostatečně pevné ukotvení páky k podstavě (zmiňovaný kloub) a následně rostoucí středová vůle. Pravda, jedno EVO vzteky rozlámal v návalu „euforie“ po neúspěšném letu. Prostě se na něj chvíli díval a pak mu začal odlamovat jednotlivé součástky, až z nebohého joysticku, který očividně nezaletěl misi dle představ, zbyla jen změť plastů a drátů :-).
Na těchto dvou příkladech sami vidíte, jak těžko lze dopředu říci životnost joysticku. Nejslabším článkem ale nejspíše zůstane zmíněné vnitřní ukotvení. Pokud na joystick budete hodní, tak elektronika by měla vydržet dlouhé roky.