Test EVGA GTX 1080 SC2 iCX: karta pod dokonalou kontrolou | Kapitola 27
Seznam kapitol
EVGA uvedlo na trh novou modelovou řadu karet s dovětkem ICX, která počítačovým kutilům a ladičům nabízí nebývalé možnosti monitoringu a nastavení regulace chlazení. Podrobné informace o teplotách získáte díky devíti teplotním snímačům a regulaci vyladíte k obrazu svému díky možnosti nezávislého ovládání ventilátorů.
Boost v Aliens vs. Predator
V grafech najdete dva úseky vyznačené oranžovou a modrou barvou. Zvýrazňují tu část výsledků, z níž se počítá průměrná hodnota, kterou najdete v grafech vpravo nahoře. Oranžový úsek ukazuje hodnoty po spuštění zátěže, kdy se karta začíná zahřívat, modrý po zahřátí karty.
Srovnáním hodnot z oranžového a modrého úseku zjistíte, nakolik klesají takty, výkon nebo naopak stoupá spotřeba či teploty GPU po delší zátěži.
Dá se říct, že regulace je nastavená tak, jak by měla fugnovat – při intenzivnější zátěži karta snižuje úroveň přetaktování. Při běžné zátěži ji povětšinou brzdí limit maximálního nastaveného napětí, občas narazí na limit příkonu.
Se zahřátím výkon klesá jen mírně.
Protože rozdíly ve výkonu karty nebývají se zahříváním obvykle výrazné, v následujícím grafu je ještě porovnání prvního a posledního průběhu snímkové frekvence.
Na začátku hned po spuštění AvP naběhla karta na 2012 MHz, během prvního průběhu testu se takt pohyboval mezi 1999 a 1873 MHz s průměrem 1935 MHz, v posledním průběhu po zahřátí už šlo maximum na 1949 MHz a minimum na 1860 MHz s průměrem 1917 MHz.
Většina lidí takové chování asi považuje za nežádoucí, protože to považuje za „trotlování“ a „podtaktovávání“ a výrobci se obvykle spíš snaží udržet maximální takty, ať to stojí, co to stojí, ale přesně tak má GPU Boost fungovat – udržovat maximální možné takty při nastaveném limitu teplot, příkonu a napětí GPU.
Ventilátor nad grafickým čipem se rozbíhá, jakmile teplota GPU dosáhne 60 °C. Pomalejší rozbíhání prvního větráku spolu s druhým stojícím znamenalo, že v prvním průběhu rosta teplota GPU celkem rychle a dostala se na maximálních 68 °C. Jakmile se otáčky ventilátoru zvedly k 1600 ot./min a k chlazení se přidal druhý ventilátor, šly teploty níže a rostly už jen zvolna.
Pojďme k ventilátorům. Při nízkých teplotách oba ventilátory stojí. Nejrychleji se zahřeje čidlo v GPU, jakmile jeho teplota dosáhne 60 °C, rozběhne se ventilátor nad grafickým čipem. Druhý ventilátor se přidal zhruba o 40 sekund později, když teplota VRM měřená pomocí přidaných senzorů přesáhla 53 °C.
Tady je v rychlosti jen pro ilustraci ještě graf se závislostí teploty VRM (oranžová, osa hodnot je vlevo) a otáček zadního ventilátoru nad napájecí kaskádou (modrá, osa vpravo). Jak vidíte, ventilátor se rozbíhá, když hodnota některého z čidel přesáhne 53 °C a zase se zastavuje, když klesne pod tuto hodnotu.
Na grafu s příkonem je dobře vidět, že je karta přiškrcená řízením spotřeby – příkon se po zahřátí zvedl jen o cca 3 W a ani nějak výrazně nekolísal.