GeForce GTX 750 Ti v testu: revoluce v poměru výkon/watt | Kapitola 10
Seznam kapitol
Nvidia oficiálně uvedla první grafické karty s architekturou Maxwell. I když nové GTX 750 Ti a GTX 750 spadají spíše do nižší střední třídy, která už nebývá pro náruživější hráče tak atraktivní, existuje specifický segment, pro který mohou nové karty znamenat výrazný posun kupředu – stále populárnější malé počítače.
K tomu, abychom mohli vyřknout ortel definitivní, mi kromě věšteckých schopností (nedá se moc odhadnout jak se bude trh měnit v reakci na uvedení tohoto modelu) schází ještě čerstvá novinka od AMD, která vznikla možná právě kvůli dvěma novým GeForce – Radeon R9 265. I bez něj se ale dá odhadnout, že AMD volí proti Nvidii taktiku lepšího poměru cena/výkon za cenu horších provozních vlastností.
Karta, která se má napasovat někam mezi stávající modely, nemůže ohromit svým výkonem, dá se předpokládat, že nabídne vyšší výkon než levnější a nižší výkon než dražší karty, které už existují. Může ale nabídnout lepší poměr cena/výkon nebo zajímavější vlastnosti. GeForce GTX 750 Ti se ubírá tím druhým směrem.
Připomenu dva grafy – ten první sám o sobě ohromující není:
Ale když se nakombinuje s tím druhým, vidíte, že k obdobnému (hernímu!) výkonu, jaký nabízí R7 260X, stačí prakticky o padesát wattů méně. A rozdíl bude vypadat ještě dramatičtěji, pokud budete porovnávat na jiné platformě.
Docela by mě zajímalo, jestli bylo dříve vejce nebo slepice, nebo abych to upřesnil, zda byla karta skutečně primárně vyvíjená se záměrem vytvořit úsporný a přitom poměrně výkonný čip a s ním obsadit segment malých úsporných PC, nebo Nvidia spíše využila výborného výsledku, kterého nové čipy GM107 v tomto ohledu dosahují a zvolila právě tuto cílovou skupinu.
Co mě na referenční kartě mrzí, je, že oproti rychlejším modelům z předchozí padesátkové generace výrazně zchudla – titěrný pasiv a ventilátor bez monitoringu ještě chápu u karty s cenou kolem tisíce korun, ale tady už mi to připadá jako zbytečné šetření. Cosi zvláštního se událo i s výstupy – u předchozí generace jsem si zamiloval možnost připojení čtyři monitorů i u levných modelů. V tomto případě má karta už v referenčním designu jen tři výstupy a schází DisplayPort nutný pro čtvrtý monitor, a většina výrobců se této konstrukce drží. Podle Nvidie by podpora pro čtvrtý monitor měla fugovat i nadále, záleží jen na konektorech na záslepce. Ale jak znám výrobce, do karet s DisplayPortem se nepohrnou a raději místo něj dají analogový D-sub.
Pokud uvažujete o stavbě nějakého miniaturního herního nebo multimediálního počítače, jen stěží seženete kartu s obdobným výkonem a provozními vlastnostmi, která by v malé krabičce příliš nepřitápěla, v takovém případě asi není důvod váhat a přemýšlet nad nějakou alternativou.
Jestliže pro vás tato vlastnost ale není stěžejní a nejste limitováni spotřebou karty nebo jejími rozměry, je na zváženou, zda nepořídit přece jen něco výkonnějšího, jinak budete muset v náročnějších hrách stahovat detaily (i když ne nějak drasticky).
Zlatou hvězdu máme pro extrémní produkty, i když jím GTX 750 Ti v jistém ohledu je, přece jen jde o kartu z nižší střední třídy ale hlavně – referenční provedení je opravdu jednoduché a náročného hráče neuspokojí.
Stříbrnou hvězdu obvykle udělujeme mimořádně výhodným produktům, GeForce 750 Ti v tomto ohledu sice skvěle zapadá do stávající nabídky, ale dalšími vlastnostmi už (pochopitelně s výjimkou fantastické spotřeby) nad obdobnými produkty moc nevyčnívá, nepřináší nic převratného.
Ale pokud se zaměříme na jeden specifický segment – malé počítače s nižší spotřebou a zohledníme i to, jak extrémně se liší od stávajících produktů po stránce spotřeby a poměru výkon/watt, jde o malou revolucí. A je to o to zvláštnější, že se něco podobného Nvidii povedlo i se starým 28nm výrobním procesem. Proto jsem se rozhodl dát GTX 750 Ti bronzové ocenění za vynikající provozní vlastnosti a za to, že jde v tomto ohledu o unikátní řešení.
