Test tří Radeonů R9 290(X) — Hlučný, tichý a výkonný | Kapitola 3
Seznam kapitol
Po testu dvou GeForce GTX 780 (Ti) přinášíme srovnání AMD Radeonů R9 290(X). Na mušku jsme si tentokrát vzali hned tři karty — referenční verzi Radeonu R9 290 od Sapphire, stejný model v s chladičem DirectCU II a přetaktováním od Asusu a přetaktovaný Radeon R9 290X s chladičem WindForce 3X od Gigabyte.
Třetí a současně poslední testovanou kartou je alternativní provedení nejvýkonnější grafické karty, které má AMD v současnosti v nabídce — Radeonu R9 290X. Přetaktovaná verze od Gigabytu se jmenuje jednoduše Gigabyte Radeon R9 290X OC. Přesné označení karty je GV-R929XOC-4GD. Na test jsme dostali kartu bez příslušenství. Vy byste však v krabici měli kromě samotné karty a základního „vybavení“ najít v závislosti na konkrétní verzi také aktivační klíč na hru Battlefield 4. Provedení GV-R929XOC-4GD-GA je se hrou, GV-R929XOC-4GD bez. Rozhodně doporučuji koupit první jmenovanou variantu, cena obou karet se totiž liší jen o necelých dvě stě korun a jiné rozdíly mezi nimi nejsou.
Na první pohled je Radeon R9 290X v alternativním provedení od Gigabyte k nerozeznání od alternativních GeForce GTX 780 (Ti), jejichž test jsme vám přinesli před týdnem. Karty jsou totiž shodně osazené největší verzí chladiče WindForce 3X s trojicí 80mm ventilátorů. Ty jsou k plošnému spoji karty připojené přes 4pinový konektor a nabízí tedy možnost plné PWM regulace. Podle oficiálních parametrů by měl být chladič schopen odvést až 450 W odpadního tepla. Kromě jádra odvádí chladič teplo také od paměťových obvodů karty a mosfet tranzistorů napájecí kaskády.
Možná jste také četli o případu, kdy první série karet měla špatně vyrobené chladiče a Gigabyte je stahoval z trhu. Je to skutečně pravda. Týkalo se to ale především karet pro novináře a do českých obchodů se tyto vadné karty údajně vůbec nedostaly. Podle informací od českého zástupce Gigabyte jsou všechny v tuzemsku prodávané karty (včetně mnou testovaného kusu) v pořádku.
Stejně jako referenční provedení je karta na hřbetu osazena malým přepínačem ke změně režimů. Zatímco u referenční verze je mezi režimy Quiet a Uber velký rozdíl v hlučnosti i výkonu, u alternativní verze Gigabyte tomu tak není. I tišší režim Quiet (pozice vzdálenější od konektorů pro monitor) stabilně drží při dlouhodobém plném zatížení nejvyšší frekvenci jádra. Při běžném používání karty proto mezi oběma režimy není rozdíl ve výkonu, nýbrž pouze v hlučnosti. Kartu jsem testoval pouze v tišším režimu Quiet.
Plošný spoj má na délku necelých 29 cm. Stejně jako u drtivé většiny výkonných Radeonů je i tato karta osazena čtyřmi digitálními výstupy na monitor s možností připojení až šesti panelů současně.
Karta Gigabyte shodně s referenční verzí vyžaduje zapojení jednoho šesti a jednoho osmipinového přídavného napájecího konektoru.
Program GPU-Z ukazuje kompletní parametry testované karty Gigabyte. Ty se proti referenčnímu Radeonu R9 290X liší v jediném — frekvenci jádra. Ta byla ze základních 1000 zvýšena na 1040 MHz. Rozdíl je to na první pohled malý. Podstatně lepší chladič by ale měl být schopen udržet teplotu jádra i při dlouhodobé zátěži pod limitem 95 °C a nemělo by tedy docházet ke snižovaní frekvence jádra. Takt pamětí 5,0 GHz efektivně zůstal nezměněný a shodný s referenčním provedením.
Nejlevnější Radeony R9 290X lze v českých internetových obchodech koupit za necelých čtrnáct tisíc korun včetně daně. Alternativní provedení Gigabyte k nim patří, i za výhodnější provedení s plnou verzí hry Battlefield 4 dáte jen lehce přes čtrnáct tisíc. Na rozdíl od slabších Radeonů R9 290 jsou navíc R9 290X včetně testovaného provedení relativně rozumně dostupné (byť ne od všech výrobců), takže cena není čistě virtuální.