SSD a plotny spolu: srovnání disků nejen pro notebooky
Seznam kapitol
Při startu notebooku s klasickým diskem by asi málokdo nechtěl rychlejší SSD. Jenže ta cenově dostupná mají malou kapacitu. Jak i do běžného notebooku dostat klasický disk a SSD najednou a mít výhody obou? Ale pozor, nemyslíme jen hybridní disky, které využívají SSD jako cache. Co třeba duální disk? A co když starým diskem nahradíte mechaniku?
Hlavním motivací k tomuto článku bylo moje nutkání konečně vyměnit v notebooku pomalý disk za SSD. Jenže jsem nechtěl přijít o původní velký disk a nosit s sebou externí jsem odmítal. Pak jsem v jedné z diskusí našel inspiraci – možnost původní disk vložit místo pevné mechaniky.
Původně tedy měl vzniknout jen článek o tom, jaké toto má výhody, nevýhody a jaké jsou rozdíly, například vliv na baterii nebo na výkon. Pak mě ale trkla další myšlenka. Proč nevzít i další typy disků a všechny porovnat. Vždyť jsem byl na tiskovce, kde Western Digital mluvil o novém typu disku, který bude zcela prvním svého druhu, z čeho se nakonec vyklubal WD Black² – SSD a HDD v jednom pouzdře.
V dnešním článku se tedy podíváme na všechny dostupné technologie, které lze v notebooku mít. Jedná se o SSD, hybridní disk SSHD, plotnový disk pomalejší i rychlejší, DualDrive v podání Western Digital a možnost, jak využít šachtu nepotřebné optické mechaniky. Notebook jsem zvolil proto, že lépe vyniknou rozdíly nejen ve výkonu, ale i v provozních vlastnostech, ovlivněna je třeba právě výdrž baterie.
Podíváme se na tradiční testy výkonu, ale i testy z praxe, ve kterých uvidíte třeba rychlostní rozdíl při načítání operačního systému nebo vliv na výdrž baterie, který není nezanedbatelný.
Nakonec si vše zrekapitulujeme a řekneme, co je nejvýhodnější. Testoval jsem na už dva roky starém notebooku za 16 tisíc podle metodiky, kterou si probereme dále.
Testovací metodika
Původní používaný disk s nainstalovaným systémem a programy jsem klonovoal pomocí AOMEI Partition Assistant. Tento nástroj je zdarma. Následně byly provedeny optimalizace pro SSD, pokud to bylo zapotřebí.
Pro komplexní informace o discích jsem využil CrystalDiskInfo. Pro testy výkonu a přenosových rychlostí jsem zvolil benchmarky CrystalDiskMark, HD Tune a ATTO Disk Benchmark.
A nakonec pro účely zjištění výdrže baterie s jednotlivými typy disků jsem zvolil utilitu Battery Info View. Zde jsem nastavil logování stavu baterie každých 10 sekund. Systém Windows 7 byl nastaven na režim Rovnováha s vypnutými funkcemi ztmavení a vypnutí displeje a přechodu do režimu spánku.
V testovacím scénáři video byla vypnuta Wi-Fi, jas displeje byl nastavený na 50 % a přehrávalo se HD video o velikosti 7 GB z oddílu D (pokud byl k dispozici). Pro výdrž baterie při prohlížení webu jsem jas snížil na 20 % a ve webovém prohlížeči Mozilla Firefox se každých 30 sekund obnovovala titulní stránka PCTuning.cz.
Scénáře odrážejí běžné používání notebooku a zároveň je na nich vidět rozdíly při použití jednotlivých disků.
Rychlost nastartování systému jsem měřil pomocí aplikace Boot Timer, který začne počítat čas od začátku spouštění systému po načtení všech jeho komponent.
Všechny testy probíhaly na multimediálním notebooku HP Pavilion dm4-2020sn. Ten je osazený dvoujádrovým procesorem Intel Core i5-2410M s frekvencí 2,3 GHz (2,9 GHz Turbo). Operační paměť má kapacitu 4 GB a operační systém Windows 7 Home Premium je 64bitový.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
