Velký test SSD disků – nejlevnější modely do 40 GB | Kapitola 2
Seznam kapitol
V první části našeho testu se důkladně zaměříme na 4 malé a levné disky na trhu. Co myslíte, je rozumné kupovat to nejlevnější co vám padne do ruky, nebo je výhodnější si připlatit? Mohu prozradit, že některé SSD disky v cenové hladině 2 000 Kč příjemně překvapily a kromě netbooků najdou možná místo i v desktopu.
Když v roce 2008 představil Intel svůj první SSD disk, byla jiná doba. Svět prožíval hospodářský růst a není se co divit, že pro model X25-E 32 GB zvolil 50nm SLC NAND Flash čipy a prodával jej za neuvěřitelných 700 dolarů. Doba se však změnila – přišla krize, a pokud chtěl Intel zaujmout masy, musel udělat několik kompromisů. Prvním z nich bylo použití MLC buněk na prvním SSD disku Intel X25-M. To by však nestačilo na snížení výrobních nákladů, a tak přišla druhá generace obsahující 34nm NAND Flash čipy ze společné továrny Intel a Micron Technology.
Disky byly však stále drahé – integrovaný řadič PC29AS21BA0 komunikuje s čipy pomocí deseti 16bit kanálů. Podobně jako se uměle omezuje výkon grafických karet, i zde došlo ke zúžení hrdla. Ne však k ořezání sběrnice (to by se musely vyrobit jiné čipy), ale Intel osadil poloviční počet NAND Flash pamětí (5 místo 10) a tím pádem komunikuje řadič pěti kanály. Není žádným překvapením, že poloviční počet kanálů neznamená výraznou degradaci výkonu. Patrně za to může kvalitní firmware. A cena, ta byla v době uvedení okolo 120 dolarů.
Na současném trhu naleznete dvě různá balení tohoto levného disku. Jednoduché a častější OEM balení najdete ve žluté lepence. Občas se ale můžete setkat s modrou krabicí podobnou BOX balení procesoru. V obou případech však krabice obsahuje nálepku „My SSD Rocks!“ a manuál. V barevnější je navíc jako bonus ocelová redukce pro umístění do 3,5" pozice.
Svojí konstrukcí se disk nijak výrazně neliší od dospělejších bratrů Intel X25-M G2. Uvnitř naleznete stejný plošný spoj, řadič a vyrovnávací paměť 32 MB SDRAM PC133 jako v 80GB a 160GB modelech. Kvůli nižšímu počtu kanálů komunikuje řadič s pěticí 8GB 34nm IMTF čipů daleko pomaleji (170/35 MB/s pro čtení a zápis). Samozřejmostí je podpora příkazu TRIM a továrního softwaru Intel SSD Toolbox.
V celé testovací metodice si vedl disk opravdu velmi dobře. I přes snížený počet komunikačních kanálů předčil většinu mainstreamových SSD disků s kapacitou 64 GB (řadiče Indilinx, Toshiba a Samsung) a umístil by se tak okolo pátého místa. Hlavní předností disku je rychlé sekvenční čtení a náhodné vyhledávání dat. Sekvenční zápis klesá pod 45 MB/s, což je pravděpodobně způsobené kombinací šetrné správy paměti (hledá nejméně opotřebené buňky) a nižšího počtu kanálů, než na které byl řadič původně stavěn. To vše při zachování velmi nízké spotřeby.
I dva roky od uvedení prvního SSD disku potvrdil Intel své kvality. Rychlostí čtení malých bloků dat překonává Intel X25-V většinu konkurence téměř dvojnásobně a problémy mu nedělá ani Raptor. Co se pomalejšího zápisu týče, ten je bohužel poněkud slabší (ale stále nad úrovní klasických disků se 7200 otáčkami). V kombinaci s 5200/5400 otáčkovým diskem je Intel X25-V ideální volbou do HTPC. Jeho nespornou výhodou je oproti konkurenci také o 10 GB větší úložný prostor. Snímky z testů naleznete v následující kapitole, podrobnou tabulku pak v posledním díle.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
