OCZ RevoDrive – extrémní SSD "disk" za přijatelnou cenu
i Zdroj: PCTuning.cz
Úložná zařízení Článek OCZ RevoDrive – extrémní SSD "disk" za přijatelnou cenu

OCZ RevoDrive – extrémní SSD "disk" za přijatelnou cenu

Z. Obermaier

Z. Obermaier

30. 8. 2010 03:00 45

SSD disky se pomalu a jistě dostávají i do levnějších počítačů a nejsou dávno jen výsadou nadšenců. Poměr ceny ke kapacitě je sice stále mnohem horší než u běžných disků, ale nárůst rychlosti a komfort ale stojí. Dnes se podíváme na libůstku v podobě SSD disku v podobě přídavné karty. Zařaďme společně další rychlostní stupeň s SSD.

Reklama

OCZ RevoDrive – extrémní SSD "disk" za přijatelnou cenu
i Zdroj: PCTuning.cz

Když jsem vloni před vánoci napsal pojednání o SSD discích z pohledu uživatele, bez zbytečných a nic neříkajících syntetických testů, měl článek nebývalý úspěch a dodnes je ještě mnohde citován a jeho závěry považovány stále za platné. Pojal jsem článek více osobně než je běžné, a jednalo se o takový report uživatele, který přešel z rychlých HDD disků na SSD. Závěr článku byl jasný - SSD disk jsem považoval za svůj největší výkonový upgrade za poslední roky. Nyní je ale čas zařadit vyšší rychlostní stupeň a povýšit vysoký výkon klasického SSD disku na novou úroveň.

Dnes existuje několik možností, první je koupit si zcela běžný mechanický disk se solidním výkonem, zajímavou kapacitou a tichým chodem. To vše je dnes dostupné za neřkuli laciný peníz. Další metou může být pořízení ultra výkonných desktopových disků s 10 000 otáčkami, popřípadě nějaká SAS řešení na vlastním výkonném řadiči. I zde dostane zákazník vysokou kapacitu, ovšem už si celkem připlatí. Pokud vám nejde tak o kapacitu, ale spíše o rychlost a komfort pro práci, patříte do třetí skupiny  - uživatelů SSD disků.

OCZ RevoDrive – extrémní SSD "disk" za přijatelnou cenu
i Zdroj: PCTuning.cz

Fusion ioDrive 320GB - 4000 USD

Zde je možné zákazníky opět dělit na několik skupin. První si pořídí menší levný SSD disk na systém a zbytek dat a programů ponechají na mechanickém disku. Tohle je řešení, kde máte nejvíce muziky za málo peněz. Movitější nadšenci se pak mohou klidně poohlédnout po větších discích, které už většinou přinášejí i razantní zrychlení operací, za patřičně vyšší částku. Zde je na výběr desítky modelů s různými kapacitami. Mezi špičku patří většinou 160GB disky od Intelu nebo dalších výrobců (OCZ, Kingston). V této kategorii se už pohybujeme většinou kolem pořizovací ceny 10 000 Kč, což je opravdu hodně. Se stoupající kapacitou dále stoupají i ceny a disky čítající až 500GB stojí kolem 40 000 Kč s DPH. Nejoblíbenější jsou právě disky z kategorie kolem 160-200 GB, které ještě nejsou tak extrémně drahé (také ani levné).

Pokud uživatel má ve svém počítači například nějaký výkonný 160GB disk, nemá mnoho prostoru k navýšení už tak vysokého výkonu. Má v podstatě jen dvě možnosti, buď navýšit kapacitu pořízením jiného, většího disku a nebo navýšit kapacitu i výkon druhým diskem do pole RAID. Vzhledem ke standardu SATA 3G jež jsou disky dnes vybaveny a také omezením jižních můstků a diskových řadičů, narazí výkon dvou SSD disků v RAID poli na technologický strop a výkon se nenavýší maximálně jak by mohl. Zbývá tedy nadšenci, který se chce nějak výkonově posunout ze stávajícího řešení nějaká naděje? Ano, buď počkat na SATA 6G SSD diky, nebo pořízení SSD disku do PCI-Express slotu.

OCZ RevoDrive – extrémní SSD "disk" za přijatelnou cenu
i Zdroj: PCTuning.cz

Fusion ioDrive Xtreme 80GB - 900 USD

Teoretická maximální propustnost jednoho SATA 3G portu je 286 MB/s. Více není technologicky možné, realita bývá mnohem nižší. Dva disky v RAID poli tedy mohou teoreticky dosáhnout maxima kolem 572 MB/s. Praxe je o stovky MB/s nižší. PCI-Express sběrnice je na tom mnohem lépe. Jedna linka standardu 2.0 disponuje pásmem 500 MB/s jedním směrem. Pokud je tedy řadič vybaven čtyřmi linkami PCIe, je přenosová kapacita disků do systému 2 GB/s. To je již dostatečné pásmo k maximálnímu využití možností rychlosti SSD disků.

Zde tedy již neexistuje technologické omezení řadičem a SATA 3G rozhraním základní desky, tady mohou SSD čipy a jejich řadiče ukázat svůj potenciál naplno. Neplatí to ale pro všechna řešení. U dnes testovaného řadiče je opět úzké hrdlo, které nám výkon omezí - SATA 3G diskový řadič Silicon Image společně s PCIe 1.1 můstkem. Dnes testovaný disk je totiž složen ze dvou pomyslných SSD disků spojených do pole RAID, nejvyšší možnou propustnost tedy omezuje právě SATA 3G řadič. S tímto diskem tedy dosáhneme podobného výsledku jako u dvou SSD disků zapojených do RAID pole na dvou SATA portech desky. Více o tom dále v článku.

OCZ RevoDrive – extrémní SSD "disk" za přijatelnou cenu
i Zdroj: PCTuning.cz

OCZ RevoDrive 120GB - 375 USD

Až do této chvíle, byl luxus SSD disku do PCIe rozhraní pro běžného smrtelníka nedostupný. Nejpomalejší disky začínají s cenou na 20 000 Kč s DPH za kapacitu 256GB. Opravdu brutálně rychlé disky s kapacitami 512GB-2TB stojí od 60 000 do 240 000 Kč s DPH. Za zmínku stojí také několik disků řady ioDrive výrobce Fusion, jejichž obrázky i s cenami vidíte v této kapitole. Toto řešení je extrémně drahé a ani jeden z PCIe disků není bootovatelný, čímž jejich atraktivita hodně ztrácí.

Tento segment trhu ale nyní rozvíří první průkopník s diskem pro běžné zákazníky. I když cena není nijak nízká, za výkon a kapacitu disku to není zase tak mnoho. OCZ RevoDrive 120GB stojí v našich obchodech těsně kolem 10 000 Kč, tedy stejně jako velice rychlé 160GB diky nebo nejlepší řešení s kapacitou 128GB. Když se objevila první zmínka o tomto disku, a jeho předběžný test na webu Anandtech, vyvolal mezi nadšenci doslova pozdvižení. Sliboval totiž brutální výkon za přijatelnou cenu. Jak je to s ním doopravdy, se právě nyní dozvíte - v první kompletní české recenzi tohoto disku.


OCZ RevoDrive – extrémní SSD "disk" za přijatelnou cenu
i Zdroj: PCTuning.cz

Jak bylo řečeno v první kapitole, OCZ RevoDrive je kompromisem mezi ultra drahými PCIe SSD disky a dostupným řešením pro masy. Tento disk samozřejmě nedosáhne výkonu řešení od Fusion nebo dražších řad OCZ, prodává se ale minimálně za poloviční cenu nejlevnějšího disku Fusion ioDrive. Je to tak, jak slibuje upoutávka z webu výrobce - ultimátní skloubení ceny a výkonu.

Balení

OCZ RevoDrive – extrémní SSD "disk" za přijatelnou cenu
i Zdroj: PCTuning.cz

OCZ RevoDrive – extrémní SSD "disk" za přijatelnou cenu
i Zdroj: PCTuning.cz

Krabice je celkem malá, rozměry připomíná malé grafické karty do HTPC nebo například zvukové karty. Hmotnost je minimální, v pohodě se vejdeme pod půl kilogramu. Také motiv krabice není nijak okázalý, spíše střízlivý. Je zde jen logo RevoDrive. Na druhé straně se pak dozvíte vše podstatné a hlavní specifikace disku.

OCZ RevoDrive – extrémní SSD "disk" za přijatelnou cenu
i Zdroj: PCTuning.cz

OCZ RevoDrive – extrémní SSD "disk" za přijatelnou cenu
i Zdroj: PCTuning.cz

Uvnitř první krabice je druhá. Ta se vysouvá jako šuplík, vidíte to na prvním obrázku. Uvnitř je tradiční pěnová výplň, kde se v antistatickém sáčku skrývá karta a několik dalších drobností. Příbalem jsem byl celkem zklamán, no posuďte sami ..

OCZ RevoDrive – extrémní SSD "disk" za přijatelnou cenu
i Zdroj: PCTuning.cz

Zde se díváte na veškerý obsah krabice. Najdete pouze disk, malou příručku a samolepku "My SSD is Faster then your HDD". CD s driverem nebo manuálem jsem hledal těžko, vše si musíte stáhnout z webu. Šetřilo se zkrátka maximálně a i absence média přispěla zřejmě k nižší ceně produktu. Následuje ještě tradiční výpis příslušenství a ceny:

  • Disk RevoDrive 120GB
  • Manuálek
  • Nálepka
  • Cena: 10 500 Kč s DPH (375 USD)


OCZ RevoDrive – extrémní SSD "disk" za přijatelnou cenu
i Zdroj: PCTuning.cz

OCZ RevoDrive – extrémní SSD "disk" za přijatelnou cenu
i Zdroj: PCTuning.cz

Samotný disk rozměry připomíná klasickou zvukovou kartu a takhle vyfotografován vypadá větší než je ve skutečnosti. Jde o relativně malou PCIe kartu. Délka karty je kolem 18 cm, šířka je jasná - zabere jeden slot. Pokud jste nadšení fanoušci všech novinek a doslova jste zhltli červnové preview tohoto disku na serveru Anandtech, tak vězte, že finální karta je krapet jiná a viditelně se na ní nakonec více šetřilo. Detailně si ji prohlédneme až v příští kapitole.

Za zmínku ještě stojí štítek na druhé straně karty, je na něm den testování 13.8.2010. Byla vyrobena před týdnem! Poté ihned karta putovala k nám. Měl jsem ji objednanou dva měsíce, čekal jsem na ní dlouho, ale vyplatilo se. První várka karet (červen/červenec) měla závažnou chybu a nefungovala korektně, všechny se vracely zpět výrobci. Poslední revize ze srpna by měla být bezproblémová. Přítomnost zeleného štítku je velice důležitá, pokud jej vaše karta nemá, je z první vadné série a musí být vyměněna!

OCZ RevoDrive – extrémní SSD "disk" za přijatelnou cenu
i Zdroj: PCTuning.cz

OCZ RevoDrive – extrémní SSD "disk" za přijatelnou cenu
i Zdroj: PCTuning.cz

Karta je na vzhledově zajímavém, černém PCB. Jde o relativně jednoduchý návrh spoje s několika málo vrstvami. Na vrchní straně je osazen řídící čip, PCI-express převodník, BIOS karty, několik stavových LED diod a paměťové čipy. Ty ovládají dva řadiče SandForce. Jeden z dvojice pomyslných SSD disků o kapacitě 55GB je na jedné straně PCB, druhý pak na druhé. To nám dává celkovou kapacitu 110GB v poli RAID. Pro maximální rozlišení obrázků - klikněte. Každý z čipů si prohlédneme detailněji a něco si o nich samozřejmě povíme.

Specifikace

OCZ RevoDrive – extrémní SSD "disk" za přijatelnou cenu
i Zdroj: PCTuning.cz

Pro srovnání specifikací jsem vybral několik levnějších SSD disků z portfolia testovaných do velkého mega-testu SSD disků, jež pro vás chystá kolega Honza Černý. Pro nás jsou důležité specifikace v posledním sloupci, tam se skrývají data dnes testovaného disku OCZ RevoDrive. Srovnejme si specifikace s diskem Intel X25-M 80GB, jež je jedním z nejoblíbenějších disků vyšší třídy. Kapacita disku OCZ je v tomto konkrétním případě o 50 procent vyšší (může být až 480GB dle modelu), rychlost čtení je vyšší o 60 procent a zápisu o 130 procent. Počet operací čtení je téměř dvojnásobný, stejně jako odhadovaná doba mezi zakoupením a poruchou. Papírové parametry jsou vůči tomuto disku od Intelu opravdu výrazně lepší, to vše je ale vykoupeno dvakrát takovou pořizovací cenou a mnohonásobně vyšší spotřebou. Hodnota 8W je i tak jen kapka v moři výkonného počítače.


OCZ RevoDrive – extrémní SSD "disk" za přijatelnou cenu
i Zdroj: PCTuning.cz

Středobodem celé karty je profesionální diskový SATA 3G (SATA II) kontrolér Sil 3124-2 od společnosti Silicon Image (datasheet zde). Zde je to čip uprostřed přelepený logem RevoDrive. Zvláštností (spíše nevýhodou) tohoto čipu je jeho rozhraní, jež je PCI nebo PCI-X, aby mohl tedy komunikovat s rozhraním PCIe 2.0 základní desky potřebuje ještě převodník z PCI-X na PCI-Express. Zmíněné připojení ke sběrnici je u vyšších řešení do Enterprise levelu (podniková sféra) běžné a standardní, základní desky většinou disponují PCI-X portem. Toto řešení sice výrazně sníží náklady na řadič, navýší se ale latence přenosu. Podívejme se na schéma a základní vlastnosti čipu:

OCZ RevoDrive – extrémní SSD "disk" za přijatelnou cenu
i Zdroj: PCTuning.cz

Modrý obdélník označuje rozhraní základní desky, k níž je skrze PCI-X sběrnici (mezi je ještě převodní můstek) připojen čip Sil 3124-2. Ten obsahuje čtyři SATA 3G porty. Na našem disku jsou použity pouze dva porty pro dva SSD disky. Další dvojici lze pomocí konektoru vytáhnout ven a spojit s dalšími zařízeními. Předprodukční sample tohoto disku měl konektor osazen, prodejní verze jej nemá. Za zmínku stojí alespoň některé vlastnosti řadiče. Podporuje NCQ, násobení portů, lze jej řídit I2C sběrnicí, podporuje ATAPI zařízení jako jsou DVD-ROM a podobně. Připojené disky lze připojovat i odpojovat za chodu (Hot plug).

Na první fotografii si také všimněte BIOSu disku tvořeného 4Mbit čipem Macronix 29LV040CQC-70G (datasheet zde). Díky vlastnímu BIOSu je možná aby byl řadič a disk bootovatelný a viditelný v BIOSu základní desky. Pokud jste někdy měli v počítači SCSI nebo SAS řadič s vlastním BIOSem, jistě podobná řešení znáte.

Nutnost převodníku PCI-Express sběrnice na PCI-X pro řadič Sil 3124-2 jsem již zmínil. Zde ho vidíme na obrázku. Jde o čip označený PI7C9X130DNDE od společnosti Pericom. Pro zájemce datasheet zde. Jde o laciné řešení, spíše už výběhový produkt standardu PCIe 1.1. To znamená, že maximální teoretická propustnost rozhraní karty nebude 2 GB/s jedním směrem ale poloviční, což je stále pro dva SSD v RAID dostatečná šířka pásma.

PCB si vyžádalo dodatečné manuální úpravy a připájené drátky. Na přední straně je tato ohyzdnost jedna, na druhé straně jsou spoje dva. Stejně upravený byl i předprodukční disk, do prodeje se ale měla dostat vylepšená verze bez úprav, mnoho důvěry to ve mně nevzbuzuje. Pro lepší detail klikněte na obrázek.

Druhou nejdůležitější součástkou je samotný SSD kontrolér, osazen je dvakrát SandForce SF-1222TA3-SBH (promosheet zde). Jde jednoznačně o nejlepší klientské řešení do segmentu domácího použití. Výkonem a možnostmi překonává tento řadič i dlouhý čas nepřekonané kontroléry od Intelu.

První zajímavostí tohoto řešení klientského segmentu je absence DRAM (cache) paměti, jež byla součástí téměř každého SSD disku současnosti. Ta měla na dnešních discích jednu hlavní funkci, eliminovala časté zápisy přímo do MLC čipů čímž razantně prodloužila životnost takového disku. Nevýhodou tohoto řešení byla vyšší cena a možná poruchovost přídavného paměťového čipu. Tento problém se ale řadiče SandForce netýká, díky optimalizační technologii DuraClass (DuraWrite) je možné udržet MLC čipy v dobré kondici řadu let i bez přídavné paměti.

Další vlastností jíž se výrobce chlubí je vybalancování výkonu ve čtení i zápisu. Výrobci totiž často udávají jako jediný parametr výkon ve čtení, jež je vždy vysoké číslo. Záměrně už ale nehovoří o výkonu při zápisu, jež je pak pro mnohé kupující rozčarováním. I tak slabý výkon většinou dále klesá se zaplněním disku nebo jeho stářím. I tady nám výrobce čipu SandForce slibuje, že výkon v zápisu bude na tomto řadiči téměř stejně vysoký i po několika letech.

Na další fotografii vidíte dvojici řadičů SandForce a prázdné místo, kde byl na předprodukčním disku umístěn rozšiřující konektor pro připojení dalšího řadiče. Výrobce správně usoudil, že spojit do RAID další dvojici SSD disků na jedné kartě by napadlo mizivé procento zákazníků a tak konektor zcela vypustil. Tím také ušetřil několik centů, možná i dolarů.

Na každé straně PCB je osazeno šestnáct paměťových čipů s kapacitou 3,2GB. Celkově má tedy jeden disk kapacitu 51,2GB, udávaná řadičem je ale 55GB. Výrobcem 60GB. V operačním systému je možné využít 111GB u obou disků spojených v RAID.

Nyní se podívejme na detail paměťového čipu. I když by k tomu vše vedlo, výrobcem čipů není Intel, ten jen nechal na čipy vyznačit svou značku. Čip nese označení 29F32G08 a skutečným výrobcem je společnost Micron. Žádné další detaily se mi zjistit nepodařilo, jistá je pouze kapacita 3,2GB což se skrývá v označení modulů.

Výrobce čipů SandForce na svých stránkách zmiňuje také vysokou bezpečnost dat na svých řadičích. U běžných disků se data dají "vypreparovat" z paměťových čipů, jelikož nejsou nijak zakódována. Operace je to sice složitá, ne však neproveditelná. U čipů SandForce se ale data mezi kontrolérem a paměťovým čipem zakódují a leží pak v čipech nečitelná. Všechny kódovací klíče a důležitá data jsou uschovány v těchto dvou čipech, jež jsou také chráněny.

Poslední fotografie ukazuje detail stavových LED diod disku. Hesla u diod jsou jasná, signalizuje se napájení karty, aktivita SATA portů a také porucha.


Testovací sestava se skládá ze základní desky Asus Rampage II Extreme. Paměti posloužily 3x 1GB Kingston DDR3 2000 MHz CL8 nebo Corsair Dominator GT 2000 MHz. Dále jsme k testování použil procesor Core i7 920. Základní úložiště je sestaveno z disku Seagate 750GB, zdroj jsem použil Corsair HX1000 - 1000W. Ovladače jsou nejnovější dostupné verze.

Výsledky testů budou sestávat ze dvou skupin. Kolega Honza mi poskytl nějaké výsledky z jeho mega-testu SSD disků na němž usilovně pracuje. Testoval v syntetických benchmarcích, a já jeho metodiku také použil na disk OCZ RevoDrive. Budete mít tedy srovnání i s čísly z teoretických testů a benchmarků. Druhá část testů bude čistě praktická a naváži v ní na svůj téměř rok starý test, kde jsem měřil několik pevných disků a SSD disků. Ke porovnání jsem použil následující testy a aplikace:

  • ATTO Disk benchmark
  • AS SSD benchmark 1.5.3784.37609
  • CrystalDiskMark 3.0 x64
  • HDTach 3.0.4.0
  • HD Tune Pro 4.50
  • PC Mark Vantage x64
  • Délka instalace Windows 7 Ultimate z DVD
  • Rychlost spuštění Call Of Duty Modern Warfare 2
  • Rychlost spuštění Crysis Warhead
  • Rychlost spuštění Race Driver GRID
  • Rychlost spuštění Photoshop CS3 + fotografie
  • Rychlost spuštění AutoCAD 2010 + výkres
  • Rychlost spuštění Excel 2007 + tabulka 70MB
  • Rychlost startu Windows 7 Ultimate
  • Rychlost vypnutí Windows 7 Ultimate
  • Délka kontroly počítače na malware Search and Destroy
  • Délka potřebná ke změně velikosti 6GB fotografií na stejném oddíle
  • Délka kopírování 8GB souboru na testovaný disk z jiného
  • Komprimace WinRAR 6GB adresáře umístěného na testovaném oddíle
  • Délka převodu HD videa do jiného HD rozlišení na stejném oddíle
  • Brutální zátěž - spuštěn sken počítače + kopírování fotografií v rámci jednoho oddílu


Už na první pohled je zřejmé, že instalace nebude tak jednoduchá jako u běžného SATA disku. Ten se jen připojí kablíkem, nastaví v BIOSU a je možné jej používat. U disku osazeném v PCIe slotu to nebude takto jednoduché, nijak složité ale také ne. První co musí uživatel udělat, je zkontrolovat základní desku a její schopnost bootovat z PCIe rozhraní, pokud je deska schopná, stačí už jen stáhnout ovladače a dát se do díla. My vás instalací provedeme detailně ..

Podpora základních desek

Velká většina moderních základních desek nemá s kartou žádný problém. Testovací oddělení OCZ vyzkoušelo už téměř třicet základních desek a problémy byly jen na pěti z nich. Všechny desky Asus s čipsetem X58 Express, dále všechny s čipsety AMD 800 kromě Crosshair IV Formula fungovaly bez potíží. Také u desek Gigabyte pro Intel i AMD nebyl problém. Potíže se vyskytly jen se špatnou detekcí v některých PCIe slotech, stačilo řadič přeinstalovat jinam a už fungoval. Problémy jsou také na některých deskách EVGA s čipsetem X58 Express. Nefunkčnost karty je tedy spíše výjimkou, před zakoupením si ale vaši desku prověřte u výrobce nebo na fóru OCZ.

Pokud vaše deska umožňuje bootování z PCIe, objeví se disk mezi možnými bootovatelnými disky. Název disku je Sil Raid0 Set. Tady už jej jen stačí vybrat a můžete se pustit do instalace operačního systému, nebo jej jen naklonovat ze stávajícího disku.

Instalace

Poté co disk nainstalujete do počítače a ten ho korektně vidí v BIOSu, objeví se vám po úspěšném POSTu tato obrazovka. Je stejná jako u řadičů Silicon Image integrovaných na základních deskách. Do utility se dostanete stiskem Ctrl+S nebo F4. Vy v tuto chvíli nemusíte vůbec do nastavení chodit, vše je nastaveno z výroby. Podívejme se tedy na obrazovky nastavení jen pro úplnost.

Utilita se tváří jako by byly oba SSD disky samostatné a spojené jen v RAID0. Rozhraní je shodné s běžným řešením SATA disků. Diskové pole můžete klidně rozložit na dva samostatné disky, měnit lze veškeré nastavení velikosti bloků, nastavit lze i RAID1. Zkrátka si s oběma pomyslnými SSD disky můžete hrát jako se dvěma běžnými SATA zařízeními. Dovoleno je naprosto vše co utilita umožňuje pro běžné disky.

Poprvé ve Windows

Pokud nemáte v počítači nějaký další nainstalovaný Silicon Image řadič, objeví se vám ve správci hardware pouze neidentifikované RAID pole, které nelze používat. Aby začal disk pracovat je nutné stáhnout a nainstalovat ovladače. Zde máme dvě možnosti, buď z webu výrobce disku nebo výrobce řadiče. Já zvolil výrobce disku.

Ovladače si dobře uložte, já doporučuji na nějakou USB klíčenku nebo přenosný Flash disk. Ovladače totiž nejsou potřeba jen na rozhýbání jako druhý disk ve funkčních Windows, ale hlavně pro instalaci zcela čerstvou z DVD. Instalátor totiž disk neuvidí a musíte mu poskytnout ovladače, až pak je možné Windows nainstalovat na OCZ RevoDrive.

Ovladač nemá instalátor, jde jen o holé soubory driveru. Musíte instalovat tedy skrze správce zařízení a volbu "aktualizovat ovladač" a sdělit systému jeho umístění. Pokud se vše podaří, objeví se ve správci zařízení nová položka Silicon Image Sil 3124 SoftRaid 5 Controller. Nyní již může váš operační systém k disku přistupovat, podívejme se ještě na detaily disku.

Na prvním obrázku vidíme vlastnosti zařízení. Na řadiči Sil 3124-2 jsou přístupné dva SATA kanály a na každém visí jeden disk s kapacitou 60GB. Firmware každého z disků má verzi 1.11R. Zdali půjde samostatně upgradovat netuším, po zrušení RAID pole by to ale mělo být možné. Druhý obrázek ukazuje detaily o řadiči Sil 3124-2. Verze BIOSu je 6.6.01 z loňského roku, na webu výrobce je už i novější build, který se zde dá nahrát do čipu. Na webu výrobce je ale u novější verze varování, že není stoprocentně určená pro samostatné karty s řadičem, tedy jsem jej raději nenahrával a ponechal v kartě původní verzi.

Nyní nás čeká už poslední operace - naformátování disku. Ve správci disků se objevil neznámý disk s kapacitou 111.8GB. Jak je zformátovat nebudu popisovat, každý jistě tuto operaci zná a vše si nastaví jak potřebuje.

Návod z webu OCZ: Čerstvá instalace Windows na disk OCZ RevoDrive: Odpojte fyzicky všechny další HDD ze systému, mnohdy nestačí je jen vypnout v BIOSu ale skutečně fyzicky vytáhnout SATA kablíky. Jděte do nastavení pořadí bootování a na první místo dejte HDD, všechna druhá, třetí a ostatní zařízení vypněte. Nastavte boot zařízení na OCZ RevoDrive. Nastavte standard SATA řadičů desky na IDE. Vypněte všechny SATA řadiče třetích stran na desce.

Nabootujte z DVD ROM disku operačního sytému. Systém nenajde žádný disk, tedy vložte USB disk s ovladačem a nahrajte jej. Poté normálně proběhne instalace Windows na disk a počítač se restartuje. Následující postup doporučuje přímo OCZ, i když zavání krapet šamanstvím a americkým způsobem myšlení, ale budiž napíšu ho sem: Až se počítač resetuje, počkejte na úvodní obrazovku a vypněte ho. Nechte ho zcela vybít tak dvě minuty a nezapomeňte vytáhnout šňůru ze zdroje. Poté počítač nastartujte a jděte do Boot menu vaší desky, kde vyberete OCZ RevoDrive. Pokud vše proběhlo v pořádku, ocitnete se za pár okamžiků v prostředí operačního systému.

Moje zkušenost: Jak jsem ostatně předpokládal, instalace byla jednodušší, než doporučují na fóru výrobce. Stačilo jen nainstalovat disk do počítače, najít jej v BIOSu a nastavit jako první HDD. Klidně jsem ponechal i první bootování z DVD-ROM a také to fungovalo bez problémů. Když mne instalátor vyzval k vložení driverů disku, našel jsem je na USB disku a načetl. Zde jen malá technická poznámka, u 32bit systému nebudete mít problém, narazit ale můžete u 64bitového systému. Ten totiž vyžaduje podepsaný driver i v této fázi, což dodaný k disku není. Musíte tedy změnit ručně BCD nastavení, aby instalátor přijal i nepodepsaný driver. Pak už se systém nainstaloval a po restartu jsem byl ihned ve Windows, žádné vypínání a vytahování šňůry zdroje jsem nepodstupoval. Abych vás navnadil, že start je opravdu bleskový, podívejte se na OCZ RevoDrive v akci na videu:

30 vteřin od zapnutí počítače do jeho úplného vypnutí ..


Nejprve se podívejte na přímé srovnání disku OCZ RevoDrive 120GB a běžného SSD Intel X25-M 80GB, jež je ale většinou výrazně pomalejší než 160GB verze. Pro ilustraci nárůstu výkonu vůči tomuto disku jako etalonu výkonu 80GB řešení to ale postačí. Následovat budou pak samozřejmě grafy s měřením dalších SSD disků. Pro úplnost ještě doplním, že zmíněný Intel X25-M 80GB používám v testovacích strojích a je už minimálně rok používán a z poloviny zaplněn. Pravidelně každý týden ale prochází "Trim očistou" pomocí utility výrobce.

OCZ RevoDrive 120GB

Intel X25-M 80GB

OCZ RevoDrive 120GB

Intel X25-M 80GB

OCZ RevoDrive 120GB

Intel X25-M 80GB

OCZ RevoDrive 120GB

Intel X25-M 80GB

Nyní následuje porce několika syntetických benchmarků změřených na několika zajímavých SSD discích. Čísla pocházejí z našeho velkého testu SSD disků, jež pro vás už brzy uvede kolega Jan. Vybral jsem jen několik základních parametrů, celou škálu výsledků najdete až v kompletním testu SSD disků. Zde tedy jen orientačně a ne moc do detailu.


Ještě než se podíváme na praktický dopad na výkon vašeho systému s novým diskem OCZ RevoDrive, musím testy uvést. Abych udržel kontinuitu myšlenky předchozího testu - Výkon SSD disku proti klasickým HDD v reálním provozu, musel jsem také dodržet ducha onoho testu. Ten spočíval v měření nárůstu uživatelského komfortu zrychlením počítače, když jsem přecházel ze dvou VelociRaptorů v RAID0 na SSD disk. Dnes na toto měření naváži s dalším zrychlením počítače osazením dnes testovaného OCZ RevoDrive, jako pomyslné vyšší mety výkonu disku jako takového. Použil jsem tedy stejné testovací metody, a doplnil tehdejší grafy. Tím jsem získal přesný obraz nárůstu výkonu v reálném nasazení, protože jak sami uvidíte, od syntetických (zde brutálních) výsledků se reálný provoz hodně zásadně liší a nedosahuje tak vyšších čísel. Tím znovu poukazuji na to, že kopa syntetických testů disků vám o jejich výkonu v reálném světě neřekne téměř nic.


Pokud bychom přistoupili k hodnocení pouze podle syntetických benchmarků, což je také zcela scestné a nereálné, překonává OCZ RevoDrive 120GB svého nejbližšího soupeře Intel X25-M 160GB o více než 80 procent v průměru. Za stejnou cenu nabídne disk OCZ tedy téměř dvojnásobný výkon, v praxi je ale rozdíl menší, což je pochopitelné. V praktických testech jsem neměl disk s kapacitou 160GB změřen, tedy tam najdeme jen 80GB variantu, jež je levnější a většinou pomalejší. V praxi naráží teoretické možnosti disku na limity dalších komponent a nemůže vám tedy ukázat vše co umí naplno. I tak jsem zrychlení téměř ve všech testech zaznamenal, a Intel X25-M 80GB mohu s klidným svědomím poslat do důchodu nebo osadit do jiného počítače, OCZ jej plně nahradí jak kapacitou, tak vyšším výkonem. Jedinou otázkou zůstává, jak si čipy SandForce poradí s opotřebením a ztrátou výkonu po dlouhodobém užívání, TRIM totiž na tento disku nelze aplikovat. To ale ukáže až čas.

V dnešním testu jste na tomto místě měli také najít zhodnocení poměru výkonu (kapacity) k ceně disku. To si ale necháme až do kompletního testu všech SSD disků, zde totiž není jak objektivně zhodnotit všechny disky, neměřil jsem je všechny a ani nejsou všechny v grafech. Vypočítat z uveřejněných grafů výsledek by také bylo zavádějící, jelikož výkon díky absenci dalších dílčích testů benchmarků (čtení, zápis 4K, a dalších) bude zkreslen. Na zhodnocení disku OCZ RevoDrive v těchto hlediscích si tedy počkejte ještě pár dní do celého testu SSD. Už nyní je ale jasné, že například disk Intel X25-M 160GB bude v poměru výkon/cena notně zaostávat, naopak v kritériu kapacitě vůči (české) ceně na tom bude kousek lépe.


Uvažujete li o nákupu SSD disku pro urychlení práce s vaším počítačem, a pokukujete spíše po výkonnějších řešeních za cenu kolem deseti tisíc korun, máte na výběr další alternativu. Kromě běžných 2,5" SATA disků můžete zauvažovat o mnohem výkonnějším řešení do PCIe slotu, jež nabízí právě OCZ RevoDrive. Ten v sobě skloubil vysoký výkon, dostatečnou kapacitu a zajímavou cenu. V žádném případě nejde o levné řešení, ale o disk pro ultra výkonné stroje nadšenců. Pokud ale uvažujete například nad diskem Intel X25-M 160GB nebo řadu OCZ Agility s podobnou cenou za jakou se prodává i OCZ RevoDrive, a máte volný PCIe slot, neváhal bych. Výkonné disky se totiž většinou blíží oněm deseti tisícům a kapacitou jsou na tom také podobně.

Dle mého názoru je dnes nejlepším diskem na trhu z poměru ceny, výkonu i kapacity model OCZ Agility 2 s kapacitou 240GB. Ten stojí kolem 15 000 Kč s DPH, ovšem bude hledat konkurenta těžko. Částka na jeho pořízení je ale stejná jako v případě celého levnějšího herního počítače, tedy ji zaplatí jen málokdo. Zde už OCZ RevoDrive může konkurovat jedině svým vyšším modelem s kapacitou 240GB, který ale stojí v ČR 22 000 Kč s DPH. Pokud si jej objednáte z USA vyjde vás na necelých 14 000 Kč (700 USD) a získáte brutální bezkonkurenční řešení, které strčí do kapsy cokoliv. Stejné doporučení mám k nákupu i levnějšího 120GB modelu, z USA vás i s poštou vyjde na necelých 8000 Kč s DPH a to je nabídka, kterou nadšenec do hardware a výkonu neodmítá, a nelze ji odolat.

I když je výkon OCZ RevoDrive obrovský a konkurovat mu z běžných disků může máloco, přeci jen nějaké vady na kráse má. Prvním problémem může být rozměr a nutnost mít volný PCIe x4, běžný 2,5" SSD disk je přeci jen menší a skladnější zařízení. U PCIe disku zase naopak odpadá nutnost zapojovat a proplétat SATA kabel. Druhým negativem je možná špatná kompatibilita s vaší základní deskou, jež se musí nejprve prověřit a raději vyzkoušet. Obě výše uvedené skutečnosti ale musí kupující mít na paměti už před zakoupením, a nelze je tedy považovat za nevědomou nevýhodu. Výrazným negativem disku je tedy pouze jediná věc - nepodporuje TRIM. Jak se disk bude chovat po dlouhodobém provozu a zdali neklesne jeho výkon ale dnes říci nikdo neumí, je na trhu příliš krátce. Výrobce čipu SandForce ale slibuje eliminování negativních vlastností MLC čipů už na bázi řadiče, tedy by to snad nemusel být problém. Pokud se časem problémy s výkonem objeví, snad je OCZ vyřeší a vydají nějaký nástroj funkční i v poli RAID.

Výhody a nevýhody

Graf ceny produktu OCZ RevoDrive 120GB, SSD, PCI Express, MLC, OCZSSDPX-1RVD0120 poskytuje server Heureka.cz

Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama