Hlavní stránka Hardware Ostatní Kde se zasekl 3D tisk?
Kde se zasekl 3D tisk?
autor: Michal Rybka , publikováno 31.1.2014
Kde se zasekl 3D tisk?

Absolutně věřím technologiím 3D tisku – a to nejen proto, že NASA chce vyvinout tiskárnu na jídlo, což by vyřešilo problémy nejen při cestách ke hvězdám. Od dob Star Treku víme, že základem budoucí domácnosti je nějaká forma replikátoru, který nám vyrobí to, co zrovna potřebujeme. Ale kdy se dočkáme toho, že se domácí 3D tiskárny stanou samozřejmostí?


Po zapojení napájecího trafa (s nízkým napětím, tedy bezpečné) přijde chvíle, kdy se 3Doodler nažhavuje, což je chvíle, kdy by se opravdu stojánek hodil – a rovněž by se hodil pro chvíle, kdy do něj za provozu ládujete další tavnou plastelku, případně ho chcete vypnout a ochladit. Vzhledem k napájení by 3Doodler mělo být teoreticky možné rozšířit jej o nějaký bateriový nástavec, protože s připojeným kabelem je to kreslení přece jenom trochu nešikovné.

Kde se zasekl 3D tisk?

Plastelka se cpe do zadečku pera, zachytí ji nějaký mechanismus a motorek ji zatáhne až do tavné hlavy. Pero umí tlačit taveninu dvěma rychlostmi, normální a zrychlenou. V peru by se neměla nechávat tyčka v zapnutém stavu, což znamená, že ji buď vypotřebujete, anebo použijete reverz. Výměna jedné plastelky za jinou ale rozhodně není jednoduchá. Zkrátka se to používá krapet komplikovanějším způsobem, než je vidět na videích, které vám ukazují. Tvorba vícebarevných věcí je zvlášť náročná, protože je tu problém s výměnou barev.

A pak taky ten drobný detail, že to je koneckonců jenom nástroj. Musíte být zruční, protože pokud valně šikovní nejste, tak se o to leda popálíte a vyrobíte sotva křivou kostku, což je u zařízení za tři litry trochu málo. Pro mě to byl zážitek celkem frustrující, který mě připomenul, proč se neživím manuální prací. Přítelkyně je šikovnější, takže porobila domeček a Hello Kitty.

Kde se zasekl 3D tisk? Kde se zasekl 3D tisk?

Mně došlo, v čem je ten zásadní problém pro lidi mého typu, technofilní nemanuály: 3Doodler se jim principiálně líbí – jako koncept, jako myšlenka – ale prostě nemají na to, aby ho byli schopni fyzicky používat. Tohle je zařízení pro zručné, šikovné, umělecky založené jedince, kteří se pro změnu musí smířit s tím, že používají poměrně pokročilou technologii. (Většina umělců, které znám, fundamentalisticky používá jen barvy, hlínu, případně do něčeho dlabe a moc technofilní nejsou.)

V podstatě by se dalo říci, že 3Doodler je něco jako 3D tiskárna bez řídící části. Kreativci a šikovníčci ocení možnost něco páchat rukou, ale digitální lidé budou spíš objekt modelovat a pak si ho nechají vyrobit tiskárnou, prostě proto, že jim po perném snažení nevznikne další kulatá kostka. To, co 3Doodleru chybí, je právě ten mechanismus, který přesnými pohyby zajistí, že výsledek bude koukatelný, což rozklepaná pazoura vážně negarantuje. Ve finále si myslím, že většina 3D technologií bude o tom, že si uživatelé stáhnou model a vytisknou, přičemž vlastní rukodělnou tvorbou se bude bavit jenom minorita.

Mimochodem: 3Doodler byl na Kickstarteru velká věc, původně žádali o 30 000 dolarů, což dokázali díky zájmu 26 457 lidí opravdu mohutně překonat a nakonec dosáhli celkem na 2 344 134 dolarů!

Vzhledem k docela masivnímu nepoměru mezi tím, kolik výrobce na Kickstarteru žádal a kolik nakonec dostal, je možné vyslovit několik soudů:

  • Že je dost možné, že tento projekt byl na Kickstarteru poměrně přehypovaný
  • Že 3D technologie nejsou na výrobu až tak nákladné
  • Že o 3D technologie panuje mezi populací ohromný zájem

I když je možné, že 3Doodleru velice pomohlo to, že se objevil jako první a většina zájemců o něj neměla tušení, jak náročné je s ním něco skutečně vyplodit, je úplně jasné, že lidi 3D technologie zajímají. Takže jak je možné, že obchody nejsou plné 3D tiskáren v cenách kolem 3 999–9 990 korun?



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
129 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 54.1Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.