Hlavní stránka Hardware Multimedia, zvuk, TV Otestovali jsme... hračku?! Stavebnice vodíkového auta
Otestovali jsme... hračku?! Stavebnice vodíkového auta
autor: Michal Rybka , publikováno 20.1.2012
Otestovali jsme... hračku?! Stavebnice vodíkového auta

Kdysi představovala vrcholný kus dětské touhy „chemická stavebnice“ Junyj Chimik, což byla unikátní možnost, jak se dostat k jedovatým chemikáliím. Dnes, když nadnárodní úředník hlídá naši bezpečnost a zajišťuje, aby banán byl správně zakřivený a bramborák dost bramborový, už takto divoké a nebezpečné laboratoře neseženeme.


Máme zato stavebnice inteligentnější, jako je vynikající Lego Mindstorms, které umožňují sestavení a naprogramování něčeho zajímavého a chytrého. A nově také překvapivě komplexní soubor stavebnic od Horizon Fuell Cell Technologies, které vám dovolí už dnes experimentovat s palivovými články, energií z biolihu a sluneční a větrnou energií doma!

Otestovali jsme... hračku?! Stavebnice vodíkového auta

I když stavebnice vypadají jako hračky, jsou to spíš laboratorní pokusy, která slouží k experimentování s palivovými články a obnovitelnými zdroji energie. Vyžadují citlivý a trpělivý přístup, protože málokdy to funguje na poprvé, alespoň ne na plnou kapacitu. Je úplně normální, že palivové články budete muset hydratovat opakovaně a auta na plynný vodík budete muset projet opakovaně „zahřívacími“ spalovacími cykly, než vám začnou fungovat.

Také výkony jsou slabší, než by se z reklam na obnovitelné zdroje dalo čekat, a pokud si myslíte, že auta budou fungovat stejně jako šílené vrtulníčky s lithium polymerovými bateriemi, budete asi zklamáni. Občas výsledek připomíná onu scénu ze Simpsons, kde se pokouší Haďáka popravit na solárním elektrickém křesle. Určitě nepočítejte s tím, že auta budou jezdit na koberci, na jejich slabé motory tam vzniká příliš velké tření – po pevném povrchu ale jezdí dobře. Také nabíjení za pomoci solárních panelů trvá dlouho. Například u „nejvíce závodního modelu“ H2GO máte solární panel s vlastní baterií, která se nabije za „8-16 hodin“, přičemž u těch osmi hodin se myslí přímé sluneční světlo za pěkného letního dne. Teď v zimě se budete muset smířit s tím, že budete nejspíš používat jako náhradní zdroj nabíjecí AA baterie, které si v nabíječce naládujete „špinavou elektřinou“ z Temelína a fosilních zdrojů.

Otestovali jsme... hračku?! Stavebnice vodíkového auta

To není v žádném případě vada, ale vlastnost dané technologie. Přes nadšené volání o tom, jak jsou obnovitelné zdroje připraveny k masovému nasazení, jsou spíš stále doplňkové. Před rokem vyšel dokonce celý speciál Scientific Americanu, který se zabýval „vodíkovou ekonomikou“ a upozorňoval na problémy, které s ním jako s palivem jsou. Kupříkladu hoří neviditelným plamenem, což ho při požárech činí zákeřným, špatně se dlouhodobě skladuje a transportuje a při jeho spalování pod bodem mrazu vzniklá vodní pára snadno přimrzá k vozovce a vyrábí na ní velmi zákeřnou vrstvu hladkého ledu.

Při hraní si se stavebnicemi od Horizonu se ale ničeho bát nemusíte. Vodíku vzniká málo, nebezpečí je tam minimální, jenom si musíte uvědomit, že pracujete s kapalinami, v případě Bio-Energy Discovery kitu taky s lihem a octem a že jde o experimentální stavebnici, ne tedy hračku pro děti. Doporučený věk je od dvanácti let výše, s čímž souhlasím.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
118 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 55.8Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.