Hlavní stránka Hardware Disky /CD /DVD /BR Řadič Everest v exkluzivním testu SSD OCZ Octane
Řadič Everest v exkluzivním testu SSD OCZ Octane
autor: Tomáš Hort , publikováno 26.1.2012
Řadič Everest v exkluzivním testu SSD OCZ Octane

Do obchodů v Česku se v posledních týdnech dostalo nové SSD uložiště OCZ Octane. Novinka je řízena řadičem Indilinx Everest, který se snaží obnovit zašlou slávu svého předchůdce Indilinx Barefoot. SSD se prodává ve dvou variantách: pro rozhraní SATA 2.0 a pro SATA 3.0. My se dnes exkluzivně podíváme na rychlejší typ o velikosti 512 GB.


Píše se rok 2009 a na nově se utvářejícím trhu Solid State disků do situace hodně promlouvají SSD s řadičem Indilinx Barefoot. Po jejich úspěchu chystá na rok 2010 společnost Indilinx řadič nové generace s názvem Jetstream, jenže jeho vydání je stále oddalováno. Nakonec není vydán vůbec, výrobce Indilinx je ve finančních nesnázích, a tak ho za poměrně nízkou cenu kupuje společnost OCZ. Ta měla předtím spadeno na nákup producenta známých řadičů SandForce, jehož cena však byla příliš vysoká. Díky nové akvizici přichází OCZ konečně s nástupcem Indilinx Barefoot, a to v podobě Indilinx Everest, který uvádí v nové řadě SSD OCZ Octane.

Indilinx Everest je jako čerstvý vzduch na trhu řadičů SSD. Pokud se budeme bavit pouze o modelech pro nejnovější rozhraní SATA 6Gbps, byly do této chvíle ve hře pouze dva hráči - SandForce a Marvell. Zatímco SandForce vynikal a vyniká ve specifikačních sekvenčních rychlostech, které sice reálně nebývají tak vysoké (hlavně u méně komprimovatelných souborů), ale na zákazníky velká čísla zabírají dobře.

Řadič Everest v exkluzivním testu SSD OCZ Octane

Marvell se snažil využít problému SandForce s nekompatibilitou na platformě Intel a nabídl řadič sice s nižšími specifikačními rychlostmi, ale nezávislý na komprimovatelnosti dat. A to mnoho hlavně znalejších uživatelů chtělo. Že to nebyl vůbec špatný nápad zjišťujeme nyní po vyladění firmware, kdy jsou u Marvellu rychlosti velmi dobré (Crucial M4 nebo Corsair Performance Pro) a i po stránce kompatibility se jedná o jistotu.

Do souboje se v poslední době dostal i povedený SSD Samsung 830, jehož vlastní řadič od výrobce se může pochlubit hned třemi ARM procesory. Pokud se podíváme na specifikace přenosových rychlostí, jsou u nového Samsungu velmi podobné jako u nejnovějších SSD s řadičem Marvell. Tuto skupinu řadičů SSD se nyní bude snažit rozšířit Indilinx (OCZ) s řadičem Everest.

Řadič Everest v exkluzivním testu SSD OCZ Octane

OCZ si chtělo pořídit vlastní divizi výroby řadičů hlavně kvůli konkurenční výhodě. Po skončení produkce nepříliš kompatibilních a tedy problémových operačních pamětí se firma stala jedním z největších výrobců SSD pro koncové zákazníky a v jejím rozvoji a pojištění silné pozice by se vlastní výkonný řadič hodil. Představa byla taková, že ač cenu SSD určuje hlavně cena NAND flash čipů, i řadič něco stojí, a právě v tomto ohledu by se vlastní výrobou dalo ušetřit a mít tak možnost určovat ceny na trhu. K tomu bych ještě doplnil, že OCZ si vyrábí samo i základní desky SSD, což je oproti většině ostatních výrobců na takto úzkém trhu také výhoda.

A jak to tedy dopadlo? Z hlediska zákazníka dobře i trochu hůře. Kladem je, že máme další možnost výběru SSD dle osazeného řadiče. Čím více možností, tím menší přehlednost (negativní přístup), ale tím větší výběr toho správného modelu pro nás (reálný tržně pozitivní přístup). Konkurence pouze dvou řadičů není zrovna ideální (Samsung zatím používá svůj řadič pouze u jednoho modelu), a proto dalšího hráče do hry v podobě Indilinx Everest vítáme. Vzhledem k původní myšlence OCZ pro pořízení vlastní výroby řadičů, však vidíme negativum v tabulce.

Řadič Everest v exkluzivním testu SSD OCZ Octane

Specifikace jsou poměrně slušné. Lze z nich vyčíst, že Indilinx Everest je typově stejný jako Marvell 88SS9174 - nevyužívá komprimace souborů jako řadič SandForce SF-2281. Jen cena není tak nízká, jak bychom si dle předchozích odstavců představovali. Původně OCZ zamýšlelo nasazení TLC (Tripple level cell) NAND flash čipů místo MLC, které by cenu také snížily. V prezentaci ze září byla uváděna cena 1,10 až 1,30 dolaru za GB, což se ovšem vázalo opět na použití TLC, ke kterému (zatím) nedošlo. Potvrzeno mi tak bylo na konci listopadu rozmezí ceny při nasazení MLC NAND flash, které je 1,4 až 1,7 dolaru. 128 a 256GB verze tak stojí podobnou částku jako například modely Crucial M4 nebo Samsung 830.

OCZ dokonce oficiálně oznámilo i uvedení 1TB modelu, u kterého ale vzniká hned několik otázek. První je, kdy by měl dorazit na trh. Zde informace od výrobce říkají neurčitě, že někdy na začátku roku 2012, takže Q1 2012 je zatím nejpřesnější datum. Druhá otázka je, jak je možné vyrobit tak velký SSD ve velikosti disku 2,5". Na stránkách OCZ je 1TB model zahrnut k ostatním s MLC NAND flash. Na PCB tedy musí být 16 NAND čipů o velikosti 64 GB. Ač jsem si ještě před pár dny myslel, že při 25nm výrobě lze do pouzdra dát pouze čtyři die (základní paměťové čipy), není tomu tak. Intel a Micron už mají ve výrobě i 512 Gbit (64 GB) NAND flash čipy, které mají dle označení hned 8 die v jednom pouzdře.

Řadič Everest v exkluzivním testu SSD OCZ Octane

Jeden základní paměťový čip (die) tak má stále 64 Gbit (8 GB) a jeden celý NAND čip 512 Gbit (64 GB). Právě díky tomu se možná dočkáme i dalších 1TB modelů od jiných výrobců. Proč jen možná? Překážkou je cena. Paměti s osmi die si zcela jistě Intel a Micron nechají řádně zaplatit, což je vidět už na 512 nebo 480GB modelech se čtyřmi čipy (die) v paměti. A je tedy otázkou, zda se výrobci SSD vyplatí dělat 1TB model třeba za 2000 dolarů (odhad). Koupí si ho za takovou cenu někdo? Zcela jistě ne nikdo normální. A proto je reálnější, že přeci jen budou do 1TB modelu osazeny TLC (Tripple Level Cell) NAND flash, které měly původně být ve všech SSD OCZ Octane. Jak to opravdu bude se ale dozvíme až příští rok.

Poznámka mimo text recenze: kdo by byl po přečtení posledních řádků mimo a nevěděl, o čem se mluví, doporučuji před dalším čtením shlédnout dva kratší technologické články o SSD, které vyšly nedávno:

Technologie a zajímavosti z oblasti SSD disků I

Technologie a zajímavosti z oblasti SSD disků II

Velikost 1 TB je ale zatím u SSD extrém. OCZ v tomto případě chtělo být první, kdo takový disk o velikosti 2,5" oficiálně uvede. A to se povedlo. Já jsem na testování exkluzivně obdržel 512GB verzi OCZ Octane. Její výhoda je, že na ní otestujeme maximální možnosti nového řadiče. Nevýhodou je fakt, že za aktuálních 21 tisíc si ho běžný uživatel sotva koupí a menší verze mají dle specifikací i o něco menší výkon, takže porovnání pro reálnější koupi třeba 128GB Octanu nebude zcela přesné.

Řadič Everest v exkluzivním testu SSD OCZ Octane

Zde bych ještě doplnil důležitou informaci, jejíž podrobnější vysvětlení najdete ve výše zmíněných technologických článcích o SSD: je potřeba mít na paměti právě to, že různě velké modely stejného SSD nepodávají stejný výkon. Mnoho uživatelů si to však myslí, takže se v recenzích koukají na 240GB (256GB) SSD a pak jsou překvapeni, že jejich „stejný“ 64GB (60GB) kousek nedosahuje v benchmarku takových výsledků.

Výrobci samozřejmě chtějí, aby v testech byly výsledky co nejvyšší, a proto na jejich vyhotovení posílají modely s velkou kapacitou jako v dnešním případě. Musíme však vzít za vděk i tím, protože takové kousky máme povětšinou dříve, než jsou reálně na trhu, můžeme je déle testovat a také se do nich můžeme podívat, což u SSD zapůjčených z obchodu kvůli záruce nejde.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
27 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 13.5Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.