Hlavní stránka Hardware Procesory, paměti Intel versus AMD - minulost a současnost
Intel versus AMD - minulost a současnost
autor: Dudek Jan , publikováno 10.1.2008
Intel versus AMD - minulost a současnost

Téma souboje dvou hlavních rivalů procesorového průmyslu by vydalo na stovky stran článků a recenzí. Dnes se z posledních deseti let pokusíme "vylisovat" ten největší koncentrát - možná lépe pochopíme, co nás čeká v dalších deseti letech vývoje procesorů. Dosáhnou procesory frekvence 10 GHz? Budou mít 10 miliard tranzistorů? Narazí celé odvětví na technologickou zeď zmenšování integrovaných odvodů? Kam bude směřovat Intel a kde AMD?


Vraťme se nazpátek v čase do na přelom let 1997 / 1998. Jak to tehdy na trhu s počítačovými CPU čipy vypadalo? Intel byl v té době považován za největší a nejprestižnější firmu vyrábějící procesory. Procesory Intel byly (oproti dnešní době, kdy Intel vyrábí také procesory pro "běžné pojídače chleba") tehdy poměrně drahou, až exkluzivní záležitostí - Intel byl považován za technologického leadera, kde se za kvalitu musí připlatit. V té době bylo zdokonalené Pentium II to nejlepší, co jste si mohli koupit.

Intel versus AMD - minulost a současnost
Intel v té době razil procesory zasouvatelné do tzv. slotu.
V cartridgi byla kromě procesoru i externí paměť L2 cache.

V lednu 1998 byl uveden procesor Pentium II s jádrem Deschutes, který dosahoval frekvence 350MHz a byl vyroben 250nm technologií (v té době se ještě používalo označení 0,25 mikronu). Své špičkové modely si Intel cenil na 750USD, což při tehdejším kurzu představovalo sumu 24 000Kč za samotný procesor!

Konkurenční AMD mělo tehdy svou K6-tku, kterou pomáhal naprojektovat stejný člověk jako původní Pentium.

Intel versus AMD - minulost a současnost

AMD K6 byl zajímavý procesor, ale Pentiu II se zanedlouho nemohl rovnat. Oproti Intelu však měl výhodu v tom, že fungoval i ve starých deskách určených pro původní Pentia MMX. Byla to taková levná alternativa k upgrade na vyšší výkon. Někdy v té době vznikla nálepka AMD jako nespolehlivé platformy (která se s touto firmou táhla, často neoprávněně, ještě dalších 6-7 let). Nespolehlivost často způsobovali ne vždy spolehliví a pečliví výrobci čipsetů a desek - hodně se hřešilo na to, že počítače prostě občas "spadnou", uživatelé si však všimli, že v systémech s procesory AMD k tomu docházelo poněkud častěji. Intel měl pro svoje procesory vždy připravené plně optimalizované čipsety a desky vlastní výroby.

Oproti dnešku bylo výrobců "klonů" x86 procesorů více. Kromě Intelu a AMD existoval také Cyrix, IDT nebo Rise. Tito výrobci už v té době byli okrajoví a v průběhu času jejich vývojové kanceláře spolkla VIA, která dodnes vyrábí procesor C7, jež je de facto následníkem procesorů Cyrix.

P.S. Pokud se vám představa několika výrobců "PC procesorů" zdá zajímavá, pak vězte, že v 80. létech bylo "klonařů" procesorů desítky (v jednom období jste mohli najít více než 40 výrobců procesorů). Kuriózní je, že například piešťanská Tesla vyráběla v licenci procesory Intel 8080 ještě v polovině 80. let.

Změny u Intelu

Intel versus AMD - minulost a současnost

Rok 1998 byl zajímavý také tím, že z pozice generálního ředitele Intelu odešel Andy Grove. Tento maďarský žid s šlechtickou krví, vlastním jménem Andrej Štěpán Gróf, dokázal během konce 80. a většiny 90. let z Intelu nejenom udělat výrobce polovodičových součástek číslo jedna (zejména výhodnými smlouvami s firmou IBM) a zároveň vyhnat ceny procesorů do závratných výšek. Jen pro ilustraci, za ředitelování Andyho se zvedla hodnota Intelu o 4500%. Byl to drsný manažer, který působil v Intelu od samotného začátku (byl zaměstnancem číslo 3).

Andy měl pověst agresivního manažera, který si dovolil i o velkém Robertu Noycovi, zakladateli Intelu a vynálezci integrovaného odvodu (za to dostal Nobelovu cenu, i když až 10 let po smrti), tvrdit že je neschopný a laxní. Odchod Andyho Grovea z výkonných pozic Intelu znamenal pro Intel "malou" pohromu. Málokdo by v roce 1998 dokázal odhadnout, že v následujících letech bude mít takové potíže s malým AMD a kolik miliard dolarů se promrhá na slepých vývojových větvích procesorových architektur. To by se možná pod vedením Andyho Grovea nestalo. Přesto to Intel ustál (díky své značce, obchodní strategii a velkým kapitálovým rezervám) vcelku dobře. Nejvíc však utrpěl na prestiži, kdy ho AMD na určitou dobu připravilo o pozici technologického leadera.

Za posledních deset let šla frekvence procesorů nahoru téměř 15x (kdyby byla aktuální architektura NetBurst, tak možná bychom se přiblížili ke koeficientu 25x). Počet tranzistorů obsažených v procesoru narostl ještě mnohem více - z deseti miliónů až na dnešní 1 miliardu (v případě čtyřjádrových procesorů s 12 MB L2 cache).

Základem jsou... dobré základy

I když se to nezdá, dnešní procesory Intelu a historické Pentium II mají jedno společné - u základů obou leží architektura "P6". Příliš se o tom nemluví, ale jádro procesorů Core 2 vychází z architektury, která se objevila již před 13 lety poprvé jako Pentium Pro.

Kdo zná historii automobilismu snadno najde podobný příměr - i firmě Porsche se zdálo, že řadu 911 (zahájenou v roce 1965) bude třeba nahradit jinou koncepci s motorem vpředu (modely 924, 944, 968). Také i zde nakonec všechny experimenty skončili a všechno vsadili na dříve osvědčenou technologii.

Intel versus AMD - minulost a současnost

911 z roku 1975 a 2005 jsou si podobnější
než Pentium Pro a Intel Core 2 Duo...

Intel versus AMD - minulost a současnost

Srovnávat ale Pentium Pro a Core 2 je stejně zavádějící, jako srovnávat 9 generací vozů Porsche 911. Technika je jiná, ale některé principy zůstaly v obou případech zachovány.

Letos bude právě tato neuvěřitelně flexibilní architektura vylepšená naposledy - přijde Nehalem, který je mnohem více připraven na rozšiřování počtu jader a multithreading než předchůdce.

Intel versus AMD - minulost a současnost



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
811 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 394.3Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
TOPlist
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.