Hlavní stránka Hardware Procesory, paměti Intel Core i7-4770K – čtyřjádrový Haswell do desktopu
Intel Core i7-4770K – čtyřjádrový Haswell do desktopu
autor: Z. Obermaier , publikováno 1.6.2013
Intel Core i7-4770K – čtyřjádrový Haswell do desktopu

Ivy Bridge je na trhu déle než rok, nyní dochází k jeho výměně za modernější architekturu Haswell. Nabídne vyšší procesorový i herní výkon, mnohdy nižší spotřebu, lepší taktování a spoustu dalších novinek. Dnes se podíváme na nejvýkonnější čip do desktopu. Přichází evoluce, revoluce, nebo propadák?


Intel Core i7-4770K – čtyřjádrový Haswell do desktopu

Vítěznou pouť procesorového výkonu nastartoval Intel v roce 2006 s architekturou Core, ta původní je dnes už minulostí. I když byly procesory této architektury první, jako první generaci Core označuje Intel až procesory Nehalem o dva roky později. Je to matoucí, nelogické ale je to tak. První čipy s označením Core jsou tedy až z roku 2008 a všichni si je jistě dobře pamatujeme, legendární Core i7-920 byl ohromným hitem a dodnes jde o slušný čip, jenž po přetaktování nabízí jen o málo nižší výkon než současná špičková čtyřjádra. V rámci strategie Tick-Tock se tedy v rámci zmenšení výroby generace procesorů založená na stejném jádře nepočítá jako další. Druhá generace čipů architektury Core tedy přichází až se Sandy Bridge. Zmenšené čipy Nehalem (Westmere) jsou stále čipy Core první generace.

Sandy Bridge se objevuje na scéně v roce 2011, a je tedy druhou generací architektury Core. Upřímně, mnoho se toho nezměnilo, jádra jsou menší, vybavená novými úspornými technologiemi a Turbem. Hlavní novinkou je integrace grafického jádra přímo do jednoho kusu křemíku s jádrem procesorovým. Asi největší přínos byla nižší spotřeba při vyšším výkonu, vysoké frekvence a významně lepší taktování. Byť s omezením změny základního taktu, což mnohé dost mrzelo. Intel to ale taktovačům usnadnil odemčenými verzemi čipů, tedy nic zásadního pro nadšence nezměnilo. Uživatelé běžných "zamčených" procesorů ale měli "po legraci". Jak už jsem řekl výše, běžně se změnou výrobního procesu nepřichází i další generace architektury. Ivy Bridge měl tedy být stále druhou generací Core. Intel si ale od 22nm výroby sliboval hodně a šlo o převratnou novinku, tedy se opět zpronevěřili zažitým standardům a nazval 22nm "die-shrink" Sandy Bridge novou generací – třetí. Ivy Bridge je tedy třetí generace Core architektury.

Zde je dávno jasné, že v desktopu s Ivy Bridge Intel moc velkou díru do světa neudělal. Proti Sandy Bridge nestoupl výkon, zhoršily se možnosti taktování a mnozí neměli důvod změnit procesor. V noteboocích je to naopak, neexistuje dnes nic lepšího než Ivy Bridge, pokud chcete výkon a zároveň malou spotřebu s dlouhou výdrží baterie. Abychom Ivy Bridge ale nekřivdili, graficky výkon stoupl, spotřeba je naprosto skvělá, zkrátka jde o jasnou volbu pro moderní počítač. Novinek užitečných v reálu na desktopu ale bylo poskrovnu. Co Ivy Bridge v podstatě zachránilo "krk" a udrželo prodeje slušné, byla stejná patice a desky od Sandy Bridge. Kompatibilita s paticí LGA 1155 zkrátka byla jediným tahounem prodejů "nemastných-neslaných" procesorů v desktopu. AMD by nám o této záležitosti mohlo napsat celou knihu. Teď ale Intel dělá chybu, velkou chybu. Pro nadcházející Haswell mění i patice a zájemci musí koupit i nové desky, tohle se jim krutě vymstí. Doba se změnila a krize ukáže Intelu, že tohle rozhodnutí byla chyba.

Přichází Haswell

Tím se dostáváme konečně k Haswell, čtvrté generaci architektury Core. Dle mého názoru, je té architektury Core už krapet moc. Chtělo by to změnu, pokud se podíváme na čip první a čtvrté generace, nejde v zásadně o velké rozdíly v jádru. Spíše naopak, jádra se dočkala jen malých změn a vylepšení, nejvíce se změnila grafická část, úsporné funkce a výbava čipu. Po stránce výpočetní je kromě nových instrukčních sad dopad na koncového uživatele malý. Stačí se podívat na náš test, kde jsme testovali čipy první, druhé a třetí generace Core proti sobě na stejných taktech. Rozdíly byly opravdu malé. Haswell pokračuje v tomto trendu. Intel nic (nikdo) nenutí aby byl kreativnější, nikdo mu nešlape na paty, takže se vývoj procesorů v podstatě zastavil a každá uváděná generace je nudnější a nudnější. Děkujeme alespoň za Sandy Bridge-E a jeho letošního nástupce, i když také žádná sláva, lepší než nic pro High-end.

Jaký tedy je Haswell a co od něho čekat? -V procesorovém výkonu žádná výrazná změna. Kousek nižší spotřeba, nové funkce a lepší taktování. Zkrátka Haswell v podobě jaké je, do desktopu nepřináší téměř nic zásadního. To ale platí pouze pro desktop. Pro notebooky je Haswell absolutní bomba, je úspornější v klidu i zátěži a v klidu dost výrazně. Nabízí výrazně vyšší grafický výkon. Méně topí a integruje spoustu funkcí přímo do procesoru, včetně eDRAM, VRM regulátoru a dalších. V dnešním testu se ale podíváme na desktop, kde může přeci jen Haswell zaujmout hlavně hračičky kvůli vylepšenéu taktování přes základní takt. Teoreticky tedy můžeme taktovat i zamčené, levnější procesory. Teoreticky říkám záměrně, praxe totiž bude asi horší. Více si o tom ještě povíme.

Nějaké změny v 22nm výrobě? Ne

Intel Core i7-4770K – čtyřjádrový Haswell do desktopu

Když před rokem Intel uváděl Ivy Bridge na 22nm výrobním procesu, napsal jsem toto" I když Intel 22nm čipy s 3D tranzistory testuje a vyrábí rok, stále se mu nepodařilo získat čipy s plánovanými vlastnostmi. Podle původního plánu měly mít jádra podstatně nižší pracovní napětí, než nakonec čipy mají. To sice nepředstavuje problém při běžném použití, ale u taktování a zvyšování napětí ano. Při běžném použití se stávajícím napětím je spotřeba nižší než u Sandy Bridge. Pokud ale zvýšíte napětí na úroveň Sandy Bridge, spotřeba razantně stoupá nad spotřebu Sandy Bridge.

Původní čipy měly mít nižší napětí ale výroba se nedaří, tak je napětí vysoké a rezerva k taktování menší než jsme čekali. Problém je totiž v 3D tranzistorech. 3D tranzistor je sice navržen pro nízké napětí, aby byl jeho stav rozeznán správně ale potřebuje naopak vyšší proud. Hradlo má mnohonásobně větší plochu než u planárního tranzistoru, tedy i proud je vyšší. To by samo o osobě mělo stačit na nižší spotřebu, pokud bude dodrženo nízké pracovní napětí. Problém je ve výrobě, kde se Intelu zkrátka nedaří vyrobit všechny čipy s výrazně nižším napětím než mají Sandy Bridge. A pokud Ivy Bridge bude mít stejné napětí jako Sandy Bridge, bude protékající proud významně vyšší. S ním pak extrémně naroste spotřeba a zahřívání. A to se u Ivy Bridge děje, tedy v současné prodejní revizi.

Všichni pak víme kam problém vygradoval, taktovači byli z Ivy Bridge zklamaní a velká jejich část demontovala z procesorů rozvaděč tepla, vyměnili alespoň pastu a byli spokojenější. Problém ale není v pastě, tři generace procesorů nazpět měly všechny čipy pastu a nebyly letované! Pastu měl Lynnfield, Nehalem, Westmere i mnohé Sandy Bridge - a nikdy to nebyl problém. Pastu má i Haswell. Zkrátka tento problém netkví v pastě, jak se mylně šíří webem už řadu měsíců. Je ve výrobě a fyzikálních vlastnostech 22nm výroby. A já dodávám, už to nebude lepší, spíše naopak. Haswell na tom tedy po stránce taktování, zahřívání a teplot bude podobně jako Ivy Bridge. Zázraky nečekejte. Však se k tomu ještě dostaneme.

Platforma Shark Bay

Intel Core i7-4770K – čtyřjádrový Haswell do desktopu

Co od Haswell čekat jsem už naznačil výše, vzhledem k několika změnám v návrhu čipu, několika úpravám výpočetní části je výkon při stejných frekvencích vyšší než u Ivy Bridge, o kolik a kde se nárůst významněji projeví zjistíme až u praktických testů. Průměrně jde ale o relativně malý náskok vůči Sandy i Ivy Bridge procesorům. Významný nárůst výkonu nás čeká u grafického jádra. Spotřeba se na jedné straně snížila, někde se zvýšila. Opět nepředbíhejme a počkejme si do patřičné kapitoly. Zajímavý je Haswell hlavně pro taktovače a notorické ladiče. Díky všem odemčeným násobičům, možnostem změny základního taktu a integrovaného VR obvodu, je taktování opět zábava i když zpočátku ne zcela snadná. Haswell je takový vyladěný Ivy Bridge pro nadšence, tedy pokud hovořím o desktopu.

Co tedy platforma Shark Bay přináší? - Nejzásadnější změna je změna patice a desek, ovšem při zachování designu chladičů a rozvržení desek. To Intel zdůrazňuje, stávající chlazení a vše bude pasovat i na LGA 1150 (H3). Otvory v deskách jsou kompatibilní. Dále máme nové čipsety řady "8" a procesory Haswell. Čipset nabízí pouze několik novinek, nejdůležitější je integrace více USB 3.0 portů, rychlejší paměti DDR3-1600 a možnost připojit trojici monitorů. To ale známe i z čipsetů řady "7". Novinky jsou konkrétně tyto: Až šest USB 3.0 nativních portů, všechny nyní podporují xHCI protokol. Místo dvou SATA 6Gb/s portů jich máme nyní k dispozici až šest. Z desek kompletně zmizel PCI slot a desky již nepotřebují digitální převodník pro DP a HDMI od externích výrobců - Intel jej integroval do procesoru.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
137 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 58.1Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
TOPlist
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.