Hlavní stránka Hardware Notebooky, PDA Historie grafik v noteboocích: přidává se Nvidia
Historie grafik v noteboocích: přidává se Nvidia
autor: Jiří Zima , publikováno 5.12.2014
Historie grafik v noteboocích: přidává se Nvidia

Poté, co se grafiky naučily vykreslovat ve 3D, se výrobci začínají soustředit na rychlost, kvalitu zobrazení i pokročilé technologie a efekty. 3D akcelerátory se stanou součástí základního vybavení a do segmentu notebooků se podívá další silný hráč – Nvidia – aby konečně započala ta pravá konkurenční válka.


Ve třetím díle se grafické karty naučily vykreslovat ve 3D a nyní je čas, aby se posunuly v rychlosti a kvalitě zobrazení a začala ta pravá konkurenční válka s účastí Nvidie.

Historie grafik v noteboocích: přidává se Nvidia

Tímto dílem se dostávám na konec roku 1999. 3D je velké téma v počítačích i noteboocích. V minulém díle výrobci ještě hledali ty správné cesty a tuto část počítače definovali. Teď už jsou stanovené jasné základy a těch se drží výrobci hardware i software. V desktopech je velká konkurence a rozdíly ve výkonu jednotlivých řešení již nejsou tak velké. V noteboocích je situace jiná – konkurence prakticky neexistuje, a kdo chce použitelné akcelerovat na svém notebooku 3D, volí jen jedno řešení od jednoho výrobce.

Průměrný velký notebook této doby má procesor na frekvenci aspoň 400 MHz (u Intelu Pentium II, u AMD K6-2 nebo K6-3), nejméně 64MB RAM a 5GB pevný disk. Displej je již ve většině případů aktivní (TFT) s rozlišením 1024×768 a úhlopříčkou 14-15" a mezi 3D akcelerátory s přehledem vede ATI Rage LT Pro s 8 MB paměti, které okupuje vše od střední třídy výš (každý třetí grafický čip v notebooku je od ATI). Zvuková karta je již naprosto běžnou součástí a mezi optickými mechanikami se občas objeví i DVD-ROM. Malé notebooky mají slabší procesory a grafické karty nezřídka bez akcelerace 3D (nejčastěji NeoMagic kvůli nízké spotřebě) nebo s nízkým 3D výkonem (Trident).

Historie grafik v noteboocích: přidává se Nvidia

Toshiba Satellite 2655XDVD je jedním z dobových dostupných modelů, které se snaží zaujmout podporou přehrávání DVD videa.

Ve většině notebooků je předinstalovaný operační systém Windows 98 SE a multimediální funkce obstarává knihovna DirectX ve verzi 6. Kdo má notebook jako výkonnou pracovní stanici, volí raději Windows NT 4.0 a každým dnem očekává finální verzi dlouho očekávaného Windows 2000. Proti Windows 98 sice je jádro NT 4.0 podstatně výkonnější a stabilnější, ale nepodporuje správně Plug-n-Play, USB, nejnovější DirectX a správu napájení – jeho provoz na notebooku tedy znamená velké kompromisy.

Ale teď už zpět ke grafickým čipům…



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
52 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 25.2Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.