Hlavní stránka Hardware Notebooky, PDA Jak se epapír přestal bát o svou existenci a objevil nová využití
Jak se epapír přestal bát o svou existenci a objevil nová využití
autor: Michal Rybka , publikováno 30.5.2014
Jak se epapír přestal bát o svou existenci a objevil nová využití

Všichni ten graf známe – „peak čteček“, který dosáhl vrcholu v roce 2011 a od té doby jejich prodeje začínají povážlivě klesat. Epapírové čtečky utrpěly těžkou nakládačku od tabletů a v podstatě se z ní už nevzpamatovaly. Možná přišla chvíle na to oprostit se od spojení čteček a epapíru a přijít se zcela novým využitím!


Epapír vypadal kolem roku 2005 nesmírně perspektivně. Nabízel vytvoření štíhlých čteček s minimální spotřebou a s možností nahrát obří knihovny dokumentů do malého zařízení. A jak se praví v Animatrixu, „for a time it was good“.

Jak se epapír přestal bát o svou existenci a objevil nová využití

Objevily se kvalitní čtečky od Sony, pak přišel Amazon a nabídl celý servis, který se skládal ze čteček Kindle s přijatelnou cenou a dobrou kvalitou, velkého eshopu s ebooky a také ze služby, která vám zakoupený ebook dodala do vaší čtečky po celém světě. Byla to ukázková služba. V roce 2010 prodeje čteček raketově stoupaly.

A potom se objevil iPad. Byl mnohem dražší než čtečky, měl oproti nim zanedbatelnou výdrž, ale měl taky velice kvalitní barevný displej, dovoloval přehrávat video, používat aplikace a hrát hry. I když se v té době už pracovalo na barevném epapíru, byl ještě na hony vzdálený od reálných produktů – a popravdě, i kdyby barevná čtečka vyšla už v tom samém roce, bylo by to k ničemu, protože prostě nejde o kvalitativně srovnatelné řešení. iPad měl dost vysoký výkon na to, aby svižně zobrazoval i barevná PDF a zkrátka a dobře, přeskočil asi tak tři generace epapírových čteček.

Jak se epapír přestal bát o svou existenci a objevil nová využití

Tento disruptivní faktor čtečkami pěkně zamával – a i když jejich prodeje v roce 2011 ještě vzrostly, znamenal pro ně také vrchol, protože už o rok později se jejich prodeje začaly propadat. Tabletů bylo stále více a i méně majetní na ně bez problémů dosáhli. Nástup tabletů s velmi jemným rozlišením způsobil, že se na 10" tabletech daly číst i časopisy formátu A4, přičemž zvláště barevné časopisy s obrázky na nich vypadaly mnohem lépe než na epapírových čtečkách.

Čtečky nesmírně rychle vyrostly, ale vzápětí téměř stejně rychle implodovaly. Ne že by se jejich výrobci nesnažili inovovat: Poslední generace čteček řeší některé problémy, jako je horší čitelnost za špatných světelných podmínek, přinášejí jemnější rozlišení obrazu a nabízí „tabletové funkce“, jako je text-to-speech a nebo přehrávání audio souborů. Některé velmi levné čtečky naopak představují specializovanou formu levných tabletů.

Podsvícení epapíru smetlo některé legendy, jako například tu o tom, že podsvícení unavuje oči. Jiné výhody, jako nižší váha epapírových čteček či jejich výrazně lepší čitelnost na slunečním světle, jim naopak zůstaly. Bohužel zůstaly i fundamentální nevýhody, jako je neschopnost zobrazovat video či výrazně horší podání barev oproti moderním špičkovým tabletovým displejům. Trh se čtečkami se postupně zmenšuje a zdá se, že s ním odchází i epapír. Jenomže tahle představa je patrně zcela chybná, protože epapír nerovná se čtečka a naopak. Tyhle dvě technologie si navzájem vyhovují, jenomže využitelnost epapíru je mnohem větší.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
96 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 42.4Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.