Češi si stále více uvědomují rizika spojená s internetem
Společnost Kaspersky Lab aktualizovala svůj kyberbezpečnostní index, který tvoří soubor ukazatelů hodnotících úroveň rizik, kterým čelí uživatelé po celém světě. Průzkum v průběhu druhého pololetí loňsého roku zaznamenal pozitivní trend: množství lidí, kteří se zajímají o svou bezpečnost a jsou připraveni se chránit před kybernetickými hrozbami stoupá.
Za poslední rok doznal Index malých změn: hlavní ukazatele byly upraveny tak, aby přesněji reflektovaly digitální život uživatelů v různých zemích. V současnosti tak Kaspersky kyberbezpečnostní index zahrnuje následující tři hlavní ukazatele:
- Lhostejní – podíl uživatelů, kteří nevěří, že by se mohli stát cílem kybernetického zločinu
- Nechránění – počet uživatelů, kteří na svých počítačích, tabletech a chytrých mobilech nemají nainstalované bezpečnostní řešení
- Napadení – procento uživatelů, kteří se stali obětí kyberzločinu. Ve druhém pololetí roku 2016 došlo k rozšíření seznamu incidentů tohoto ukazatele
Všichni uživatelé, kteří využijí Kaspersky kyberbezpečnostní index, se nyní mohou například podívat na konkrétní data vztahující se k finančním ztrátám nebo údaje porovnat napříč různými uživatelskými skupinami (například využívání smartphonů americkými seniory a mládeží ve Švédsku).
Globální index za druhou polovinu roku 2016 (lhostejní – nechránění – napadení) se dá číselně vyjádřit 74 – 39 – 29. Index pro Českou republiku by ve stejném pořadí nabyl hodnot 88 – 36 – 25. To tedy znamená, že 74 % (v ČR 88 %) uživatelů nevěřilo, že by se mohlo stát cílem kyberútoku; 39 % (36 % v ČR) nevyužívalo bezpečnostní řešení na všech svých zařízeních a 29 % (v ČR 25 %) dotázaných bylo napadeno. V prvním pololetí roku 2016 vypadal index následovně: 79 – 40 – 29 (v České republice 91 – 35 – 28), což znamená, že o šest měsíců dříve věřilo více lidí ve svou nezranitelnost a nechtělo být chráněno bezpečnostním softwarem.
Procento globálních obětí kyberzločinců se v průběhu roku nezměnilo jen kvůli tomu, že se změnil ukazatel v indexu. Pro upřesnění tohoto tvrzení je nutné dodat, že seznam kybernetických hrozeb byl doplněn o „finanční podvody“ a „využití zařízení ke kybernetickým útokům“, bez nichž by tento ukazatel celosvětově napadených uživatelů dosáhl 27 % oproti 29 %. Ve skutečnosti tak ve druhém pololetí klesl počet obětí, přičemž zároveň vzrostl počet uživatelů, kteří si uvědomují nutnost vlastní ochrany.
Například počet uživatelů, kteří se setkali s malwarem klesl z 22 % na 20 %. Náklady vynaložené na minimalizaci dopadu infekce spadly ze 121 dolarů na 92 (z 3 045 Kč na 2 315 Kč). Nicméně se zvýšil podíl těch, kteří se stali obětí jiných druhů hrozeb. Množství obětí ransomwaru, phishingu, krádeže a úniku dat se totiž zvýšilo. Zároveň se také zvýšila průměrná částka, kterou online zločinci ukradli – ze 472 dolarů na 482 dolarů (zvýšení o více než 250 Kč).
Kyberbezpečnostní index kromě již zmiňovaných údajů na své stránce také zahrnuje informace, které dotvářejí celkový obrázek o moderním internetovém uživateli. Statistiky například ukazují, že se v běžné rodině neustále navyšuje počet k internetu připojených zařízení – od ledna do června 2016 jich bylo 5,9 na rodinu, od července do prosince 6,3. Prokazatelně více lidí také využívá internetové bankovnictví (59 % v prvním pololetí oproti 77 % ve druhém), nakupuje online (73 % oproti 90 %) a využívá digitální platební systémy (44 % oproti 65 %).
Zdroj: Kaspersky
