V prvním díle našeho seriálu jste se mohli dočíst o historii 3Dfx včetně informací, které se dosud na českém webu neobjevily. Dnešní díl se bude skládat ze dvou základních částí - v první se pokusím navázat na první článek a proberu výrobce, kteří měli s 3Dfx něco společného. Druhá část článku bude z jiného soudku - bude určitým souhrnem méně známých firem, které navrhly různá nekonvenční řešení, ale dnes jsou již zapomenuty.

...byla založena roku 1993, ale první karta s 3D podporou přišla až téměř o 3 roky později. Byla jí známá a téměř legendární Verite 1000

Verite 1000

Verite 1000 se velice rychle proslavila hned z několika důvodů. Byla jednou z prvních karet, kvůli které stálo za to uvažovat od 3D akceleraci vážně. Posměšné označení "3D decelerátor", původně mířené proti pomalé S3 Virge, ATi Rage I a podobně nevýkonným kartám té doby, se stalo minulostí a konečně existovalo řešení, které bylo založené na slušném hardwarovém základu a slušné softwarové podpoře.

Canopus Total 3D - Rendition Verite 1000

Možná znáte Verite jako první kartu, která umožňovala hardwarovou akceleraci Quake I. Netrvalo dlouho a veškerá sláva byla zastíněna. Ke slovu se dostalo 3Dfx s Voodoo a prvenství-neprvenství - Voodoo byla minimálně 2-5x rychlejší a to pro mnohé znamenalo víc.

Éra Verite tím ale neskončila, byl to i nadále slušný 3D akcelerátor. Jednou z částí jeho receptu na výkon byl architektura čipu. Ten se skládal z 3D pipeline a RISCového procesoru, který mohl být využit jako triangle-setup engine, čímž se značně odlehčilo systémové sběrnici a také slabším procesorům. Druhé plus byla kompatibilita s projektem Talisman (tohle je ta druhá z karet, které jako jediné splňovaly požadavky potřebné pro nikdy nezrealizovaný projekt společnosti Microsoft).

Čip měli slabší stránky. VGA režim, který byl pomalý, až neuvěřitelně pomalý. Hraní některých neakcelerovaných her bylo prakticky nemožné a mnozí uživatelé za to Rendition dodnes upřímně nenávidí.

Verite 2000 series

Začátkem roku 1998 Rendition přitáhla pozornost podruhé. Novým kandidátem byla série Verite 2000 (konkrétně šlo o verze 2100 a 2200, které se lišily jen taktovací frekvencí a RAMDACem). Technologicky na tom byly tyto čipy velice dobře, ani výkonnostně nebyly špatné (60-110% výkonu první Voodoo), ale už na ně bylo trochu pozdě - na trhu byla nVidia RIVA 128, která měla vyšší výkon a poměrně slušnou cenu a i když nabízela Rendition lepší technologie a kvalitu obrazu, příliš se neprosadila. Snad jedině do starších sestav se slabými procesory, pro které byla z levnějších karet jedním z nejlepších možných kandidátů (opět kvalitní implementace triangle-setup enginu).

ManLi Verite 2200 4MB AGP

• 55 MPxl/s (55MHz)
• working 2 million triangles per second 
• true per-pixel perspective correction 
• sub-pixel/sub-texel positioning accuracy 
• flat and gouraud shading 
• z -buffering 
• edge anti-aliasing 
• texture mapping support 
• mip-mapping 
• bi -linear and tri-linear filtering 
• texture animation 
• morphing and other special effects 
• complete set of blending functions (including alpha blending, fog, chroma-keying). 
• support Vesa 2.0 
• support API Redline or Speedy3D (its), OpenGL, Direct3D 

Sérii Verite 2000 zpestřily i dvě kuriozity - tou první byla karta Hercules Conspiracy, Verite 2200 doplněná geometry/lighting procesorem Fujitsu FGX-1. Karta měla být určena opět pro slabší sestavy, kde by ulehčila procesoru hlavně v OpenGL hrách, které by čipu (= předchůdce TnL) dokázaly využít okamžitě.

Hercules Conspiracy - Verite 2x00 s "TnL"

Druhá byla výtvorem firmy Jazz Multimedia a jmenovala se Outlaw 3D Bonnie and Clyde. Karta nesla dva konektory: AGP i PCI, z každé strany PCB jeden. Uživatel si mohl podle potřeby vybrat, případně koupit kartu do starší sestavy s tím, že po upgradu desky ji použije AGP slot.

Jazz Multimedia - Outlaw 3D Bonnie and Clyde

Verite 3300 a 4400

Roku 1999 byla Rendition odkoupena společností Micron, která se ale dostala do zoufalé finanční situace, a tak nebyla schopna již hotovou Verite 3300 vydat. Ohledně specifikací toho není příliš známo, snad jen, že čip měl podporovat duální výstup. 3300 byla tedy vynechána a na rok 2000 se chystala Verite 4400, která měla obsahovat 12MB EDRAM paměť umístěnou přímo v jádře. Jak konkrétně měla být využívána a jakými dalšími technologiemi měl tento čip disponovat však není známo.

Na závěr bych se čtenářům chtěl omluvit za nižší kvalitu některých obrázků, ale protože se často jedná o karty, které nikdy nebyly vydány, případně se nijak nerozšířily, jde obvykle o jediné fotky, které lze vůbec najít.

Speciální poděkování bych chtěl věnovat následujícím osobám a webům, bez nichž by tento článek nevznikl, případně neměl stávající rozsah (bez určitého pořadí):

Vykupitel
Jindra Semenec
Gary Donovan (http://www.thedodgegarage.com/)
ghost
Swarm
-HoNY-
http://www.ixbt.com/
a mnoha asijským webům, jejichž názvy neumím ani přečíst

Další články v kategorii

• SLI versus CrossFire — podrobné srovnání multi GPU
• Rozhovor v zeleném rouše, David Koblížek ze společnosti nVidia
• Hrajeme plynule na slabších grafických kartách
• nVidia GeForce GTX 650 Ti Boost — levnější klon GTX 660
• GTC skončilo – TEGRA a automobilový průmysl